You Need Me ✓

8. kapitola

Přišel další úmorný den a ke všemu dneska lilo jako z konve. Ale kapky se začaly rozvětvovat až když jsem došla do práce. Tudíž jsem bez deštníku a Molly taky.

Taky světe div se, bylo plno zákazníků. Buďto se lidé chtěli ukrýt před samotným deštěm s malým občerstvením, či to byli již zaběhlí zákazníci a nebo se sem studenti chodili učit.

Směna ubíhala tak rychle, že jsem si nevšimla mého konce. V rychlosti jsem na sebe hodila své věci a bundu. Rozloučila jsem se s ostatními tak jako každý jiný den a vyšla z kavárny, které měla venku vysunutou stříšku.

Stála jsem na kraji a natahovala si kapuci s úmyslem se rozejít spěšným krokem. Ale ve chvíli, kdy jsem přešla práh suchého a mokrého místa, se nade mnou trochu setmělo. Podívala jsem se nahoru a zjistila, že někdo drží deštník.

Podívala jsem se na osobu, která si dala dolu roušku a já poznala, o koho jde.

,,Oh, Jungkooku, co ty tu?'' zeptala jsem se překvapeně.

,,Svezu tě. Dneska hrozně prší a navíc pokud vím, asi bys měla vyzvednout Molly, ne?'' usmíval se od ucha k uchu. Němě jsem přikývla. Chytl mě za ruku a táhl za sebou.

,,Kooku počkej, nemůžeš-''

,,Prosím pojď. Odpoledne mám volný a chtěl bych se na Molly podívat, prosím,'' řekl. Povzdechla jsem si a Jungkook si to přebral jako souhlas. Nastoupili jsme do jeho auta, kterým nás odvezl ke školce. Společně jsme se pak vydali pro tu malou dračici.

Otřeli jsme si před vstupem boty o rohožku a vstoupili dovnitř, kde se ozýval křik i smích. Zaklepala jsem na pootevřené dveře do místnosti pokryté kobercem, kde si hráli. Vychovatelka si mě všimla a Molly zavolala.

Dneska jsem jí vlásky sepla do dvou culíčků. Za chvíli se zpoza rohu vyřítila malá postava.

,,Baf!'' vykřikla a já hrála její hru. Chytla jsem se za místo, kde bylo srdce a vylekala se. ,,Chung Molly! To mi nedělej, jinak to bude příště infarkt!''

Začala se smát a tleskat rukama. Když ale spatřila Jungkooka za mnou, úplně ztuhla a přicupitala ke mně. Chytla mě za ruku a trochu se schovala.

,,Mami? Kdo je to?'' kníkla a zabořila hlavu do mého stehna, ale po očku Kooka sledovala.

,,To je Jungkook. Přišel se na tebe podívat a sveze nás domů, protože se venku ošklivě rozpršelo,'' řekla jsem s úsměvem a pohladila jí po hlavičce. Kook přišel blíže a dřepnul si.

,,Ahoj, jsem Kookie. Nedávno jsem na tebe díky tvojí mamince přišel a řekl si, že bych tě mohl poznat. Ty jsi Molly, že?'' nepřestával se usmívat. Zakývala hlavou a pořád ho jenom pozorovala, nic neřekla.

,,Ta je fakt rožtomilá,'' zašišlal si pro sebe a schválně se na ni podíval zasněným pohledem. Položil dlaně na své tváře a loktama se opřel o nohy. Pak se podíval na mě a řekl: ,,Že mi ji půjčíš?''

Na to se Ly probrala a přišla k němu. Zkřížila ruce na hrudi a zamračila se.

,,Tak hele. Ani náhodou, pane! Od maminky neodejdu ani kdybyste mě měl nějak uplatit! Nic nepřijímám. Nevím kdo jste, ale maminka je jenom moje, jasný?! A když ona neopustí mě, já neopustím ji, takže smůla!'' řekla, vyplázla na něj jazyk - což zarazilo nás oba, a stoupla si hrdě vedle mě.

,,Molly!'' okřikla jsem ji. ,,To se nedělá.''

Jungkook překvapeně koukal a pak se probral. ,,Jo, ta se v tomhle rozhodně potatila,'' řekl a začal se smát. Nyní jsem svůj tázavý výraz na něj hodila já.

,,On je taky takovej,'' řekl. ,,Takovou mluvu má rozhodně po něm.''

,,Kdo?'' ozvala se nejmladší a zatahala za mou ruku. ,,Co znamená slovo 'potatila', mami?''

V tu ránu jsem si to uvědomila a spražila Jungkooka pohledem, který to pochopil taky a jal se slova: ,,To pochopíš až budeš velká.''

,,Je to dospělácké slovo,'' zašeptal potom ještě směrem k ní. Molly našpulila rty a naklonila hlavu na stranu.

,,Mami? Ten chlap je divnej, viď?'' řekla jakoby nic. Nevím proč, ale vyprskla jsem smíchy. Musela jsem si dát ruku před pusu.

,,Yah!'' okřikl nejdřív Ly a pak mě. ,,A ty co se směješ? To není vtipný!'' obořil se.

,,J-je. H-hlavně to jak t-to vyslovila,'' řekla jsem mezi smíchem, který ne a ne ustat. Odfrknul si a oba nás moc překvapilo, když Molly vykřikla.

,,Dělám si srandu!'' zasmála se a přicupitala k němu. Jelikož stále seděl v dřepu, Molly mu dosáhla na obličej. Vzala do rukou jeho tváře a začala je mačkat. ,,Mami, je roztomilej a vypadá jako zajíček, vezmem si ho domů?'' podívala se nadšeně na mě a stále mačkala jeho líčka.

Jungkook se zamračil. ,,Tak teď se asi pomamila,'' zahuhlal si, což mi vytvořilo na tváři pobavený úšklebek.