You Need Me ✓

32. kapitola

,,Probudíš ji ty?"

,,A co oba?"

,,Ne díky. Minule mi dala takovou facku, že jsem odletěl skoro až ke zdi."

,,Tomu se říká karma."

,,Yah, nesměj se."

Probudily mě tyto známé hlasy. Až moc dobře známé hlasy. Překulila jsem se na břicho a dala si na hlavu polštář.

,,Hele, ona nespí," ozval se Hyun a začal do mě šťouchat. ,,Hej, hej, hej. Rin-ah, vstávej." Nesouhlasně jsem se více zavrtala do deky a polštářů.

,,Yah. Zvedni ten svůj línej zadek a mazej se obléct. Dneska je tvůj velkej den," plácla mě Yunjin po zadku, který byl díkybohu schován pod peřinou.

Dává totiž celkem velký rány.

Velký den? Nevím o ničem. Ledaže...

,,Já mám narozeniny!" zvedla jsem se a otočila se na ně. Všimla jsem si, že u nich stála i Molly a smála se. Ještě neprobuzená, jsem se začala po kolenou hrabat z postele tak, že jsem "zakopla" a hodila před ně pěknej držkopád.

,,No páni. Ty jsi včera pila nebo co?" zasmál se Hyun. Naštvaně jsem se na něj podívala a ukázala na prstem na jeho maličkost. ,,Ještě něco takovýho cekneš a vlepím ti tak, že z těch otáček odletíš."

,,Nojo furt, chill," zvedl ruce na obranu. Já se konečně normálně postavila a přešla ke skříni, kterou jsem otevřela.

,,Co si mám obléct?" zetala jsem se.

,,Něco pohodlnýho a zároveň hezkýho. Půjdeme ven. Jo a není tam nejtepleji," oznámila mi Yunjin.

,,Dobře. Tak mi dejte chvíli," řekl jsem jim a oni odešli. Oblékla jsem si světlé rifle s několika dírami na nohou, černé uplé tričko a černobílou košily, která měla dlouhý konec a byla skoro až k zemi.

Nechala jsem si ji rozeplou. Mezitím jsem samozřejmě ještě spáchala ranní hygienu. Když jsem byla hotová vyšla jsem do předsíně, kde byli už všichni nachystaní, tak jsem se jenom obula a vzala si černý kabát.

,,Můžeme?" zeptala jsem se, když jsme byla i já kompletně hotová.

•••

*Ups, to jsem se uklikla.