BONUS ➌

2.6K 170 15
                                    

Čas dějství: Molly - 8 let

Yoongi
,,Ha! Prohrál jsi! Já říkal, že se s někým schází!" šťastně jsem vyskočil a ukázal na Jimina, za kterým se nacházela - nám, neznámá žena.

Už když sem přicházeli jsem poznal, že si jeho polovičku vede hrdě. Nastavil jsem před Jina dlaň. ,,A teď naval ty sušenky. Vyhrál jsem."

Protočil očima a z tašky, kterou si přinesl s sebou do jednoho podniku vyndal jeho kuchyňskou specialitu. Neváhal jsem a jednu si dal do pusy.

,,Nech taky něco tý malý dračici a tvojí ženušce," napomenul mě Jin, když jsem sahal po čtvrtém kousku. Dojedl jsem ho a plastovou krabičku si schoval.

Jimin s neznámou si k nám mezitím přisedli. Vzájemně jsme se představili a mohli tak konečně zjistit její jméno.

Popravdě jsme měl lehké obavy o tom, koho si Jimin najde, ale této myšlenky mě opustily tehdy, kdy jsem viděl její zamilovaný pohled. A celkově sedla nejen mně, ale určitě i Jinovi. Vtipnost jí nechyběla, za což jsem byl rád.

Byli jsme uprostřed nějakého tématu, když mi náhle začal zvonit mobil, který jsem bez váhání zvedl.

,,Ano? Děje se něco?"

,,Yoongi, já...já ti...prosím, přijď domů..."

Byla to Rin s poměrně rozklepaným hlasem a ne úplně v pořádku. Vstal jsem ze židle tak rychle, až se skoro převrátila. Nejprve jsem se omluvil ostatním a poté mé kroky směřovaly k autu a následně do domu.

Šlápl jsem na plyn a snažil se Seoulskými, dopravními zácpami projet co nejrychleji na kraj velkoměsta. Jakmile auto zastavilo u domu, vystoupil jsem a hmatal klíče, které se po cestě našly v mé bundě.

Odemkl jsem a vstoupil.

,,Rin?!" zavolal jsem její jméno a chtěl se rozejít, když tu mě předběhla Rinina hlava, která zpozta rohu vykoukla a za chvíli celá její maličkost stála u mě.

Vypadala provinile, i když nevím, proč by se tak měla cítit. Její hlava byla sklopená a zrak tím pádem směřoval dolů. Uchopil jsem ji za bradu a donutil tak Rin, aby se mi podívala do očí.

Nesnáším, když se někdo vyhýbá očnímu kontaktu. A moje Rin to ze začátku dělala neustále...

Po tvářích se jí začaly kutálet první slzy. Nechyběl ani třesoucí se spodní ret.

,,Rinnie, co se děje?" vzal jsem její tváře a palci líčka utíral od slaných stop. Byl bych Rin políbil, ale v tomhle stavu by to nemělo cenu. Celá se třásla, až mi padla do náruče.

,,Yoongi...budeš se moc zlobit když..."







,,Ti ukážu tohle?" podala mi něco do ruky. Jenže to nebylo 'něco', ale těhotenský test.

,,Vím že s klukama tvrdě pracujetena hudbě a videích, dokud je to možné a že vám už moc let do konce nechybí a totéž platí o vašich tajemstvích a vztazích, ale..."




,,Nechme si to prosím. Možná ti další dítě přidělá starosti, ale já slibuju a budu se snažit, aby ti to-" umlčel jsem ji činem, který jsem před chvílí zmiňoval a byl mi konečně umožněn.

Vím co chtěla říct. Říkala to v poslední době častokrát, a tak jsem tušil, že není něco v pořádku. Bála se.

Ale mně to nevadí. Osobně jsem maximálně nadšený už jenom z toho důvodu, že by mi to malé mohlo růst přímo před očima již od narození a ne po čtyřech letech.

Co na tom, že nám společnost stále určuje nějaká pravidla?

Nic.

Nemůžou nám navěky určovat, co, kdy, kde a jak dělat nebo nedělat, či jak se rozhodovat. Jsme přece jenom obyčejní lidé jako ostatní a máme právo na to zakládat rodiny.

A mně bude za devět měsíců umožněno ji založit po druhé.

Hlavně doufám, že se nic nepokazí.

•••
Tak moc se stydím :ccc
Vím že je to tak nějak bez emocí, děje atp., ale já chtěla něco vydat a zároveň dát známku života přes ten týden :(( ❤️

A taky tu dát náznak malého počátku  Jihoonieho, když už se v budoucnu objevil. 🌳

Navíc se od YNM nedokážu asi úplně tak odpoutat, jak jsem si myslela...

Snad nevadí, že je to dnes prakticky o ničem :ccc ❤️❤️

j-HOPE u enjoyed this shit ⭐️

You Need Me ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat