Ovšem těsně u dveří se zastavila a zpozorněla. Něco ji pozorovalo zpoza rohu, něco drobného a lehce přehlédnutelného. Chtěla si to nevšímat a jednoduše jít dál, jenže maličký tvor po Katherine skočil a zakousl se do nohy. Tak to alespoň na první pohled vypadalo, než dívce došlo, že to co jí momentálně ožužlávalo nohu byla maličká Claire. ,,Bože, celkem jsi mě vyděsila." Trošku se sehnula ke štěňátku aby ji mohla pohladit a pak se opět postavila. ,,Tak běž zpátky do pelíšku." Pokynula Katherine, avšak Claire si sedla na její nohu a vesele zaštěkala.
Světlovláska ji lehce posadila na dřevěnou podlahu a pomalu otevřela dveře.
Když se ocitla venku, rozhlédla se dokola jestli ji někdo nepozoruje. Vzduch čistý. Pomyslela si a chtěla se rozběhnout po vlhké trávě na písčitou cestu. Ovšem malé štěňátko proklouzlo dírou mezi dveřmi a pevně se drápky zachytilo za Katherino lýtko. Bolestně zasyčela a zvedla Claire na horu. Za tu dobu, co jí držela za hebký kožíšek, dostala nápad.
,,Jestli to uděláš, já se o ni starat nebudu. Bude to akorát přítěž." Pokusil se Tobias rozmluvit její plány, ale jakmile si něco ona světlovláska usmyslí, už to nejde jinak.
Vzala Claire do náručí, mezi věci které ukradla a vyrazila.
Ještě se zneviditelnila, stejně tak jako udělala neviditelným jídlo a pití které nesla, včetně drobného štěňátka.
Byla teplá noc, na nebi svítily jasné hvězdy a na moři se odrážely jejich odlesky.
Katherine doběhla k přístavu, kde na ni už čekali Finn s Tommym, znova si zopakovali plán a doplížili se o něco blíže k lodi.
Vybrali si jednu z lodí, pochopitelně jednu z těch která nepotřebovala mnoho členů posádky. Mořská Nemoc, bylo jméno oné lodi, s kterou tu noc chtěli vyplout.
,,Lepší název vymyslet nemohli? Co když budu mít opravdu mořskou nemoc.. nepomáhá na to jídlo?" Finn šeptem sdělil své obavy, ale nepřestal se soustředit na ostatní, momentálně důležitější věci, jako je například nesení jídla. Mořská nemoc, nedostatek zásob, nebo jiné problémy nebyly aktuální, ovšem všichni věděli že na minimálně jeden z nich dříve či později stejnak dojde.
,,Bože, člověk! Co když si nás všimne, půjdeme pak do vězení?" Všichni tři se po Tommyho náhlém vylekání schovali za nejbližší bedny a čekali dokud procházející muž neodejde.
Když se konečně navracel do svého domu, trojice nepozorovaně vyběhla ze svého úkrytu přímo k lodi. Rychle nastoupili, odložili jídlo do rohu, tryskově proběhli loď jestli se v ní ještě někdo nenachází, zvedli kotvu a byli připraveni. Finn i Tommy se řídili povely od Katherine, neboť ona byla jediná osoba na lodi, která tak nějak věděla jak se ovládá.
Netrvalo dlouho a díky paměti zelenooké dívky, vypluli.
Když byla menší, vždy tajně chodila pozorovat kormidelníka, čímž se časem naučila spoustu podstatných věcí, které se jí právě teď opravdu hodily. Později, když už byla starší a mohla by i loď řídit sama, nějak ji to přešlo. Neviděla v tom žádný důvod, prostě by jen otáčela kormidem doprava a doleva, občas by třeba do něčeho narazila, a tečka. Když teď stála na lodi u kormidla, byla opravdu vděčná za svou zvídavost už od dětství, protože nebýt toho, s největší pravděpodobností by vůbec nevypluli.
O pár hodin později
Na oblohu pomalu vystupovalo slunce, které svými paprsky ozářilo celou Mořskou Nemoc i s její skromnou posádkou. ,,To slunce mi nějak až moc svítí do očí," podotkla Katherine, zakrývající si obličej rukou.
,,Nesnáším svítící slunce, je tak.. svítící." Finn se pousmál nad jejím stupidním popsáním slunce. Jelikož byli dostatečně daleko od břehu, chtěl si také vyzkoušet na chvíli řídit takovou loď, takže se s dívkou vyměnil. Katherine ovšem byla nadšená, protože už od doby co vyrazili nutně potřebovala něco zkusit, něco, co nikdy předtím nezkoušela.
Pustila kormidlo, tím pádem ho nikdo na milisekundu nedržel, dokud se nepřiřítil Finn. S pýchou ho chytl a vypjal hruď, připadal si jako pravý kapitán, akorát mu chyběl klobouk a papoušek. ,,Když jsem vyrůstal, mamka mi četla povídky o pirátech, nikdy bych nečekal že se jím opravdu stanu. Třeba se o mně budou jednou učit ve škole, co ty víš? Slavný pirát Finn Wheeler, vládce všech oceánů,..", rozplýval se nad tou představou, avšak jediný kdo ho poslouchal, byla Claire. Se zaujetím seděla u Finnovo nohou hltala každé jeho slovo.
Katherine stála u kraje lodi a pozorovala uklidňující rytmické vlny. Vžila se do každého pohybu vodu, cítila každý úder vln o trub lodi. Vystoupila na okraj, roztáhla ruce a užívala si jemný vítr čechrající její dlouhé vlnité vlasy. Usmála se při onom pocitu štěstí, když jste volní. S úsměvem začala padat dopředu, zavřela oči a vyprázdnila svou mysl. Jediné co vnímala byl hlukot vln.
ČTEŠ
Dark Sea - Vlny času
Fantasy-Druhá část příběhu Dark Sea- Spokojeně si sedly do jedné z kuchyní, a jen si povídaly. I přes to, že si neměly co říct a jejich řeč byla zasekávaná, Katherine si po dlouhé době připadala v bezpečí. Zavrtěla se na měkkém polštáři a usrkla z šálku ka...
