Všichni už dojídali svá jídla, přičemž pozorovali oslňující západ slunce. ,,Kdyby byl takovýhle západ slunce každý den, to by bylo jinak. Nejspíš se s tím vyhrál Payton, kvůli naší Katherine. Všichni jsme přeci viděli jak se na ni díval když ji poprvé spatřil. Byla to láska na první pohled." Hlasitě se zasmála Carmen, až se pár lidí od vedlejšího stolu otočilo. Faith nad tím jen protočila oči. Odložila příbor na prázdný talíř a založila si ruce do kapes od mikiny, ale ještě nehodlala odejít. ,,Hlavně se k němu nepřibližuj. Jednou se na tebe usměje a jsi v pasti." Řekla a nenápadně se na Paytona podívala.
,,Ani si nedovedeš představit jaký je když o tebe stratí zájem. Pak je opravdu nepříčetný, před každým tě uráží. Prostě hrůza." Přitakala Sylve.
,,No, jen se podívej na ten jeho sexy kukuč. Neříkej že bys ho nechtěla." Ozvala se opět Carmen. Faith se znechuceně ušklíbla a prohrábla si své černé vlasy, sepnuté do ledabylého culíku. Oproti Carmen měla ještě dlouhé vlasy, a to je měla kousek nad ramena. Druhá dívka, více při těle, měla světlé vlasy střižené do podkovy. Zatím co ona se oblékala vyloženě dámsky, Faith si raději vzala volné triko s tepláky. Obecně její šatník i chování bylo spíše chlapecké. Dříve, na místě kde vyrůstala, se jí někteří smáli za barvu její kůže. Faith měla snědou, černošskou pleť, ale už si s tím hlavu nelámala. Katherine to oproti Woodymu připadalo normální, a zároveň ji chápala.
,,Počkat.. Carmen?" otočila se Katherine na světlovlasou dívku. ,,Tys.. s ním jakože, eh, byli jste spolu?" Vysypala ze sebe nejistě. O takovém tématu se ji nemluvilo úplně dobře. ,,Já? Ne," z plna hrdla se zasmála. ,,Ale někdo jiný mu podlehl, že Sylve?" Dívka s pihovatým obličejem se zadívala do talíře a dočista zčervenala. Katherine chtěla ještě něco dodat, ale to vstal Woody od stolu a přesunul se o kousek vedle, na jemnou zelenou trávu. Posadil se, a přes louku plnou květin pozoroval západ slunce. Dívka nejdříve váhala, ale nakonec se zvedla a vydala se za ním. ,,Má to Woody ale štěstí," zasmála se ještě Carmen, ovšem pihovatá světlovláska ji zadržela před dalšími slovy.
,,Toho jídla ses ani nedotkl." Byla první věc která ji napadla. Něco nepřítomně zamumlal, a stále pozoroval barevnou louku. Povzdechla si. ,,S tebou je ale domluva." Protočila oči v sloup, ale i přes to se usmála. I Woody stočil rty do úsměvu a svěsil hlavu. Po chvilce tichého sedění, pozorování západu slunce a po několika výbuchách smíchu od jednoho ze stolů, se konečně podíval na zelenookou dívku. Jemně pootevřel ústa, že promluví. Ovšem jakmile se jeho oči setkaly s dívčinými, všechna slova mu z hlavy vypadla, nebyl schopen ze sebe vydat ani hlásku. Bůh ví jak dlouho by na sebe mlčky zírali, kdyby se mezi ně nepřiřítil Rapskal. ,,Nechci vás vyrušovat, ale co je to na obloze?" Oba sebou polekaně škubli, podívali se na Rapskala a poté na oblohu.
,,Ale ne. To nemůže být pravda. Seženete někdo Simona. Rychle!" Zmocnila se jí panika, pro trochu útěchy se podívala na Finna. Ten měl ve tváři stejně vyděšený výraz jako ona, akorát se to snažil nedávat na jevo. ,,Lenny, kde je, zrovna když ji potřebujeme?" Zeptala se trpce Marilyn. Všichni se zmateně začali rozhlížet kolem sebe, jestli náhodou nesedí vedle nich, či se neschovává někde za stromem. ,,Dneska nepřišla na večeři, ani u pultu jsem ji neviděla. Možná pomáhá s vyučováním toho.. Tommyho. April nám to přece říkala." Ozvala se Sylve do ruchu který vznikl. ,,Lenny není jediná rychlá. Jo, možná je super rychlá, ale já jsem ještě rychlejší," stoupla si Carmen na stůl a hrdě zvedla ruku. Bylo na ní vidět, že dokud by ji někdo nezastavil, nebo neshodil ze stolu, její proslov by pokračoval až do úplné tmy. ,,Přejdi rovnou k věci. Je to opravdu důležité," začala naléhat Katherine.
Carmen si povzdechla a v tu ránu zmizela. Jen se vytvořila řítká mlha kolem místa, kde stála. ,,Co to.." zalapal Finn po dechu. ,,Vždyť tu.. a teď není.. je pryč."
,,Teleportace." Zněla poněkud znuděná odpověď od Doyleho, sedícího nad tlustou knihou. Vypadal celkem rozmrzele, ale to v tu chvíli nikoho nezajímalo. ,,Ono se to přibližuje!" Zavřeštěla pihovatá blondýnka. Všechny hlavy se otočily naráz a zpozorovaly černého ptáka se dvěma hlavama, jak se k nim pomalu přibližuje. ,,Vemte si všechny věci, použijte proti němu scho-.." Katherine ani nic nemusela říkat, studenti se rozběhli k místu kde stál Woody a společně, jako jeden muž, začali praktikovat své schopnosti. Ale nebylo to jen ledajaké poplašené střílení všeho možného, bylo to organizované, promyšlené. Jestli-že Woody zasáhl přední ptačí hlavu svými ledovými šípy, pták se zakolébal, snesl se o něco blíže k zemi, přičemž se trošku pootočil a Marilyn tak měla šanci trefit ho do druhé hlavy ohnivou koulí, kterou vytvářela ve svých rukou. A ti co nemohli svými schopnostmi nikterak pomoc, minimálně radili.
Finn a Katherine je mohli jedině pozorovat, jak každou chvíli ničí dvouhlavé ptačí stvoření.
Vrátila se Carmen se Simonem, který nevypadal zvlášť nadšeně že se s něčím takovým musí potýkat. ,,Všichni si teď zakryjte obličeje. Vyletí ptáček." Zazubil se, a než se Katherine stihla zorientovat, ze Simonovo ruky vyšlehl silný fialový paprsek. Pták začal náhle padat k zemi, ovšem těsně před dopadem zmizel a objevil se u Simonových nohou. ,,Aaa!" Zavřískala hubená dívka postávající u druhého stolu. ,,Klid Juliet. Už.. ti neublíží." Uklidňoval ji.
,,Je mrtvý," zasmál se Theodor a přešel blíže k mrtvému tělu tvora. ,,Můžu ho rozkuchat a pověsit si ho nad postel?" Schytal tázavé pohledy snad od všech, včetně Simona. ,,Samozřejmě pro vědecké účely." Dořekl a poškrábal se na zátylku. Uhl pohledem k zemi a raději se na Simona ani nedíval. Ten ho naopak pozoroval s pobavením, až nakonec odvrátil pohled zpět na tvora. ,,Doyle, Marilyn, opatrně přesuňte ptáka ke mně a položte ho na stůl." Doyle, hubený zrzavý hoch odtrhl oči od knihy, kterou měl položenou na stole, a vypadalo to, že až teď začal vnímat okolí. Možná si onoho náletu ani nevšiml. ,,Proč zrovna ona? Vždyť se ho Marilyn jen dotkne a ten tvoreček vzplane v plamenech! Chudák, takovou krutou smrt si nezaslouží. Pošlete mě, mně v rukou neschoří." Marilyn se na tvrdohlavého Theodora podívala s úšklebkem a natáhla si ochranné rukavice ještě více nahoru. ,,Já.. nechci nic říkat, ale stejně už je mrtvý, Theodore. Tomu by už nijak neublížila." Sylve, sedící mimo kroužek kolem černého ptáka, se nejistě usmála. Theodore si povzdechl a odešel trucovat do paláce.
,,Katherine," otočil se na ni náhle Simon. ,,S tvým učením budeme muset začít už zítra. Musíš být na takovéto chvíle připravena." Zelenooká dívka netušila co na to má odpovědět. Další takové nálety dvouhlavých ptáků? Jsou na to snad zvyklí? Učení čeho?
,,No tak to ani náhodou. Zítra ráno si pěkně přivstaneš a vyrazíme na nákupy. Potřebuješ něco na sebe, v tomhle tady neustále chodit nemůžeš." Nekompromisně řekla Carmen. ,,A žádný výmluvy."
ČTEŠ
Dark Sea - Vlny času
Fantasy-Druhá část příběhu Dark Sea- Spokojeně si sedly do jedné z kuchyní, a jen si povídaly. I přes to, že si neměly co říct a jejich řeč byla zasekávaná, Katherine si po dlouhé době připadala v bezpečí. Zavrtěla se na měkkém polštáři a usrkla z šálku ka...
