,,Nemohla nám alespoň říct, co chce dělat? Být to na mně, odplul bych dříve než si nás všimnou," nasupeně si povzdychl Finn a vrátil se ke kormidlu. Pevně ho chytil, div že ho nerozmáčkl.
,,Pokusím se zjistit co má v plánu." Ozval se Tommy, načež popadl Claire a běžel se schovat do kajuty.
Finn tak na palubě zůstal sám, strachem bez sebe o jeho mladší sestru. Nervózně si prohrábl tmavé kudrnaté vlasy, přešel k okraji a snažil se zpozorovat co se na druhé lodi odehrává. Ovšem byla ještě příliš daleko aby mohl spatřit všechny podrobnosti, možná by si někdy pak měl pořídit brýle. Zauvažoval nad tím, ale do ruky už si bral dalekohled, který si Katherine "vypůjčila" od jednoho velmi nesympatického muže. Byl to akorát namyšlený zbohatlík, takže předpokládali že si ztráty jednoho dalekohledu ani nevšimne, a pokud jo, bude mít doma určitě dalších pět.
,,Dostal jsem ji od mého otce." Stroze odpověděl kapitán, vyvedený z míry náhlou otázkou.
,,A kdy?" Naléhala světlovláska. ,,To může bejt.. takovejch dvacet let? Prostě moje první a jediná loď. Ale co je Vám vůbec do toho?" Znala ho velmi dobře, proto věděla, že by jí o jeho lodi nejraději řekl úplně všecho, celý její příběh, co spolu zažili, jaká místa navštívili... prostě všechno. To teď ovšem nemohl, neboť se snažil vypadat co nejvíce hrozivě, takže se jen tak nemohl začít rozvášňovat nad lidí. Jeho snaha vypadat co nejvíce děsivě opravdu zabírala, kdyby ho Katherine neznala už od mala, nejspíše by raději utekla než se s někým takovým ještě dohadovala. ,,Kde je Simon?"
Kapitánovi už začínalo lézt na nervy dívčino neustále měnění tématu, takže se ještě více zamračil. ,,Na jednom ostrově. Jestli mu něco chcete vzkázat, řeknete mi to, já mu to povím." Odpověděl to samé co předtím, když se Katherine na Simona zeptala.
,,Ne, nic mu po vás vzkázat nechci. Chci mu to říct osobně." Řekla nejsebevědoměji co v tu chvíli dokázala. Bála se, že ji hned odmítnou, ovšem jen u pár pirátů to vypadalo že pochopili co po nich chce. ,,Chci, abyste mě za ním dovezli." Upřeně hleděla na kapitána, který se tomu jen zasmál. Pobaveně ji změřil pohledem. ,,Vážně chcete jet s náma? Víte vy vůbec co jsme zač?" S tváří skřivenou úšklebkem se rozhlédl po posádce.
Katherine udělala to samé. Ovšem teď když před těmi piráty stála, vypadali mnohem hůře než kdy jindy. Pohlédla i na místa, kam obvykle dávali uloupené věci. Prázdno. Buď na tolik zlenivěli, nebo je nedávno někdo okradl. Jenže to ona vždycky byla ta nejvíce natěšená na nějaké krádeže, takže je možné, že k tomu neměli žádnou motivaci jako to bylo předtím.
,,Vím kdo jste. Jste piráti, banda špinavejch mořskejch psů, co nedělá nic jiného než si válí šukny na lodi. Měli byste se stydět."
Někteří se zatvářili dotčeně, jiní na zvědavě čekali co řekne dál.
Kapitán se stále usmíval jako prazvláštní sluníčko, opřený o stěnu a s rukama založenýma na prsou. ,,My a stydět se? Nikdy! Taková nehoráznost," odfrkl si.
,,Kolik jste vyloupili za poslední dobu domů? Nebo bank?" Upřela na něj svůj prozíravý pohled, načež se kapitán nepatrně otřásl.
Následovala krátká odmlka, kdy se piráti snažili rozpomenout kdy naposledy kradli.
,,Uznávám, polevili jsme. Naposled jsme si uloupili jídlo." Zbytek nejistě přikyvoval.
,,Když mě vezmete, samozřejmě vám štědře zaplatím." Katherine se mile usmála, ovšem neříkala pravdu. Musela jim zalhat, neboť věděla že peníze nikdy neodmítnou, obzvláště ne teď, a hlavně by ji jinak ani nevzali. Ale v hlavě už se jí rodil plán, jak je všechny přesvědčit, aby si na ni vzpomněli.
Finn pozoroval děj na pirátské lodi z povzdálí, přičemž jen doufal že dívka neprovede něco, čeho by mohla litovat. Přeci jenom, je velmi zbrklá, takže nějakou blbost udělá každou chvíli.
Konečně se s nimi nějak dohodla, nebo možná nedohodla, to Finn nevěděl, prostě skočila přes palubu a za chvíli byla u něj.
,,Chvíli je budeme následovat, takže přenechávám řízení tobě. Teď potřebuju Tommyho, kde je Tommy?" Vyhrkla ihned, jakmile se jen palcem u nohy dotkla prkenné podlahy. Něco zabrlal v odpověď, a než mu vůbec došlo co říkala, utíkala ke kajutě.
Vrazila do dveří a s prásknutím je otevřela dokořán. V rohu seděl Tommy s Claire vedle sebe. ,,Potřebuji tvojí pomoc." Bez jakéhokoliv zdržování vyvalila na Tommyho co se stalo.
Pouze zadumaně naslouchal, přemýšlel co by se s tím dalo dělat.
,,Nejdříve se musíme dostat trošku blíže, abych mohl do jejich mysli nahlédnout a zjistit jestli na tebe stále nějaké vzpomínky mají. Protože kdyby neměli, bylo by opravdu složité získat je zpět." Světlovláska nechápavě pokývala hlavou a už zase běžela jinam. ,,Vítr do plachet! Pluj přímo za nimi, oni nás dovedou tam kam chceme!" Křičela za běhu na Finna, který se až po chvíli přemlouvání opravdu chopil kormidla a natočil loď směrem k pirátům.
,,Mám je, mám ty piráty!" Křikl Tommy, snažící se dostat ke vzpomínkám pirátů. ,,Jsem tam já? Mají alespoň jednu vzpomínku na mě?"
,,Nic tu nevidím,"
ČTEŠ
Dark Sea - Vlny času
Fantasy-Druhá část příběhu Dark Sea- Spokojeně si sedly do jedné z kuchyní, a jen si povídaly. I přes to, že si neměly co říct a jejich řeč byla zasekávaná, Katherine si po dlouhé době připadala v bezpečí. Zavrtěla se na měkkém polštáři a usrkla z šálku ka...
