just keep going...

1.

Celá naše třída seděla v kroužku na židlích. Byla další hodina, ve které jsme se měli sblížit. Byl to náš druhý rok na střední škole.

Nějak se nám to ale nedařilo. Minulý rok to bylo celkem v pohodě, to ještě nikdo nikoho neznal, doslova.

Byla tu holka, Stacy, která se navážela snad do každého. Nejvíce se ale hádala s Ninou.
Stacy měla blonďaté vlasy, hnědé oči a stále vyšpulené rty. Měla velice ženskou postavu, kterou ráda ukazovala v krátkých sukních a tílkami s hlubokým výstřihem.
Nina byla vysoká hubená modrovlasá dívka, která se oblékala převážně do černé. Měla několik naušnic a piercing. Byla to má kamarádka, ta nejlepší.
Což bylo dost zvláštní. Ona, drsná rebelka s přořízlou pusou a nevhodným chováním a já...

Blondýnka s kudrnatými vlasy a modrýma očima. Nikdy jsem nebyla sprostá či hrubá. Dobře jsem se učila a nikdy neměla čas na kamarády nebo na nějakého kluka.
Pak se tu, na střední škole, ale objevila má nejlepší kamarádka a dokonce i nějaký kluk.
Nebyl to ledajaký kluk. Byl to totální tupec. Nenáviděla jsem ho, i když byl smrtelně hezký.

Valentin Leroy. Jak ironické, protože tenhle kluk, lásky schopen není. Je to arogantní, namyšlený frajírek, který balí každou. Propadl k nám tento rok, protože totálně kašlal na školu. Tenhle rok do ní chodí, bohužel, ale neučí se. Nemohu se na něj ani dívat.

Při hodině byla zase přestřelka mezi Ninou a Stacy. Nemám odvahu na to se Niny zastat, ale jí to očividně nevadí. Za to ona se mě zastane vždycky.

"Jdu na matiku, zatím se měj." mávne na mě Nina a už je pryč ze třídy. Povzdechnu si a začnu si balit věci do tašky.

Z ničeho nic mi někdo zaťuká na rameno. Je to Stacy a vedle ní stojí její kamarádka Coraline a Leroy.

Protočím očima při pohledu na něj. Zase vypadá skvěle. Má na sobě černé džíny, bilé tričko a džínovou bundu. Ruce má překřížené přes hruď a vypadá více než otráveně. Své černé vlasy má v mírném rozcuchu a oči má upřené přímo na mě, prohlíží si mě jako nějakou věc v obchodě.

"Co bys ráda, Stacy?" zeptám se zdvořile.

"Ty se bavíš s Gilbertovou?" řekne znechuceně a já se mírně zamračím.

"Ano, bavím se s Ninou." řeknu rozhodně. Pozvedne obočí a pak zakroutí hlavou.

"No... měla by jsi si nejdřív člověka proklepnout než se s ním začneš bavit. Není tak dobrá kamarádka jak vypadá, vím o tom svoje. Nicméně.. jsi pozvaná na páteční párty u mě. Jdou tam všichni. Přijdeš, žejo?" při poslední větě se mile usměje.

Trochu mě rozhodí její slova o Nině ale ještě více mě překvapí její pozvání.

"Já moc na párty nejsem." stisknu v dlaních popruch mé tašky a zadivám se do země.

Uslyším jak se někdo uchechtne, neboli Leroy.

"To jde vidět." ušklíbne se a nespouští ze mě zrak.

Zvednu bradu a pevným hlasem pronesu: "Dobře, přijdu."

Leroy protočí očima ale vidím na jeho rtech mírný úsměv.

"Super, tak tedy v pátek." mrkne na mě a skupinka mých spolužáků odejde ze třídy.

Chvíli stojím a přemýšlím jestli jsem se rozhodla správně, pak se ale také seberu a odejdu na další hodinu.