just keep going...

5.

Protahovala jsem se mezi lidmi, protože tu bylo poněkud plno.
Dostala jsem se do chodby, ale pak mi došlo, že vlastně ani nevím, kde je koupelna či záchod. Poklepala jsem tedy nějaké dívce na rameno. Byla to Stacy.

"Tak přeci jen jsi přišla!" řekne vesele.
"Nojono." zažvatlám a ona se zasměje. Nejspíš se směje mé opilosti. Mám pocit, že ani nedokážu stát rovně na nohou.

"Můžu se zeptat, kde máte záchod?" zeptám se.
"Chce se ti zvracet?" její obličej vypadá najednou velice zděšeně. Můj smích jde slyšet i přes hlasitou hudbu.
"Nechce. Jen hledám svého..." chci říct kamaráda, ale nejsem si tím jistá.

"Tvého?" pozvedne obočí blondýnka předemnou.
"Noaha." řeknu prostě a myknu rameny.
"Toho pěkného hnědovláska? Ten šel před chvílí ven." a prstem ukáže na hlavní vchod. Přikývnu, poděkuju a vydám se ke dveřím.

Dojde mi, že se mi chce na záchod. Teď ale musím ven, abych předešla trapnému momentu, kdy by se mě Stacy zeptala, proč jdu dál do domu, když šel Noah ven.

Vyjdu tedy ven z domu a zhluboka se nadechnu čerstvého vzduchu. Také mě do nosu udeří zápach cigaret. Pár lidí tu okolo kouří. Jeden dokonce leží.

Doopravdy už potřebuju na ten záchod.

Ve svých černých šatech se vydám podél zdi domu. Snažím se chodit rovně, ale moc mi to nejde, a tak se radši přidržuji zdi.

Začnou mě bolet nohy. Na chvíli se zastavím, sednu si na mírně chladnou trávu za větší keř a začnu si sundavat své tenisky. Ano, mám tenisky k šatům.

Uslyším nějaké dívčí hlasy. Baví se zrovna o tom, kdo má cigarety a kdo zapalovač. Stoupnou si přímo před keř, jen z druhé strany. Je mi blbé vstávat, protože by mě určitě uslyšeli. Zůstanu tedy chvíli sedět a nevinně poslouchat jejich rozhovor.

"Nechce se semnou bavit, kretén." pronese hodně pisklavý hlas.
"Jsi na něj nasraná?" jde slyšet, že další dívka mluví s cigaretou v puse.
"Jasně že jo, to mu přece nemůžu odpustit." řekne první jako kdyby to bylo jasné.
"O kom že je řeč?" zeptá se třetí hlas, poněkud hluboký, ale pořád ženský.
"O Valentinovi, o kom jiném." uchechtne se druhá.
"Co ti udělal?" třetí hluboký hlas.
První holka chce něco říct, ale druhá, poněkud s prořízlou pusou, ji předběhne.
"Ošustil a opustil, navždy." zasměje se. To mi přijde dost hnusné.
První holka si povzdechne.
"Jde o to, že už pak semnou nepromluvil, nejdřív mě zblbnul, a pak mě nechal." zní trochu smutně.

Jsem ráda že jsem si s ním v té kuchyni nic nezačala.

Chvíli je trapné ticho, ale pak se rozhodnou jít zpátky dovnitř.

Já se zvednu a pokračuju na zahradu.