just keep going...

39.

Svlékla jsem si triko a stáhla si kalhoty. Zvedla jsem hlavu a koukla se na Alexe. Jeho pohled se mi do těla přímo vpaloval. Byla jsem z toho nervózní, ale také jsem si ho prohlížela.

Alex se ke mně vydal a já zatajila dech. Bála jsem se, co teď udělá. Stál přímo přede mnou a měl na tváři vážný výraz. Z ničeho nic se začal usmívat a já se zatvářila nechápavě.
"Co-?" poté jsem vykřikla, protože si mě Alex opět přehodil přes rameno a hodil do bazénu.
"Alexandre!" úsměv mu z tváře přešel. Očividně neměl rád když mu někdo říkal celým jménem. Pak se ale zamnou vyhrl do bazénu a já vykřikla znovu. Hned, jak se vynořil si upravil vlasy a smál se. Snažila jsem se ho potopit, ale nijak se mi to nedařilo.

Po asi hodině blbnutí v bazénu nás to přestalo bavit a šli jsme si lehnout na lehátka, co tu byli. I když jsme byli ve vnitřním bazénu jsem přes sebe přehodila ručník, protože mi byla zima.

"Půjdeš pít dnes?" zeptal se.
"A ty?" optala jsem se zpět.
"Rád bych, ale jenom když půjdeš ty. Můžeme být večer spolu a můžeme na něco koukat. Mám s sebou počítač."
"To zní velice lakávě, ale nevím jestli mám dneska náladu na společnost." navíc, bála jsem se, jak budu reagovat na Valentina. Bude mě ignorovat?
"Měli bychom jít. Trochu se odvázat." podotkne. Myknu rameny.
"Jestli opravdu chceš jít, tak klidně." usměju se na něj.
"Tak fajn. To by ses ale měla začít chystat, ne?"
"Nejsem Stacy. Stacy! Slíbila jsem ji, že se s ní připravím." začnu se zvedat a sbírat své věci.
"Co vyvadíš? Vždyť jsou čtyři." směje se Alex.
"To je pravda." vydechnu a sednu si zpátky na lehátko. Stacy říkala, že mám přijít v deset. To je trochu pozdě ne?
"Půjdeme ještě do bazénu, a pak se půjdeš přichystat?" navrhne.
"To zní jako plán." odložím svůj ručník a sepnu si vlasy.
"Kdo je poslední, bude muset vypít pět panáků!" vykřikne a začne běžet k bazénu. Chvíli mi trvá vstřbat slova, co řekl, a pak se rozběhnu za ním. Dávám pozor ať neuklouznu.
Alex se směje a otočí se na mě. Nekouká před sebe a zakopne o nafukovačku. Začnu se hrozně smát a získám trochu náskok. Když už jsem přímo u bazénu, Alex se vynoří vedle mě a už do něj skáče. Prohrála jsem. Přitom ještě upadl!
"Jsi špatná a pět panáků je tvých, drahoušku!" šklebí se na mě z vody. Rozběhnu se a skočím přímo k němu.