just keep going...

52.

"Nemáte vy dva mít dneska náhodou doučování?" zeptá se nás Stacy kousavě když se s Emily objímáme a líbáme před školou. Emily vypískne a okomentuje to tak, že na to úplně zapomněla. Já si teda vzpomněl, ale určitě jsem to neměl v plánu připomínat.

"Ztrať se, Stacy." řeknu nepříjemně. Už se nadechuje, že něco řekne, ale někdo ji skočí do řeči.
"Vypadá to docela vážně, Leroyi. Očividně musí být fakt dobrá." ozve se ten největší kokot, kterýho znám.
"Odprejskni." řeknu mu a chytnu teď Em jen za pas. Ona mi položí dlaň na hrudník.
"Nechtěl by ses podělit?" ušklíbne se. Cítím, jak  v tváři rudnu. "Valentine.." zašeptá Emily. Pohlédnu ji do obličeje a ona se na mě kouká tak... nedokážu to popsat.
"Seš už fakt trapnej, Jacku." řekne Stacy. Zanedlouho k nám obrátí zrak i ostatní studenti, kteří čekají na odpolední vyučování. To my se tu jenom zbytečně zdržujeme.
"Ale notak... Emily, udělám tě líp." mrkne na ni oplzle a já už to nevydržím. Odtrhnu se od Emily a jedinou ranou ho srazím k zemi. To mi ale nestačí. Sednu na něj obkročmo a začnu ho bít do obličeje hlava nehlava. Nedokážu se soustředit, vidím rudě. Myslím jenom na slova, který mu vycházela z držky.

Někdo mě chytne za ramena, ale já mu jenom ubalím do obličeje. Podle hlasitého zaklení zjistím, že je to Brad. Hned na to se mě dotkne někdo další, udělám to samé co jemu. Když se ozve zhrozený výkřik "Emily!" z pusy Stacy zastavím se.

Začnu se rozhlížet a zvednu se. Jack leží a vůbec se nehejbe, celej obličej má od krve. Potom uvidím to, co mi vžene hrůzu. Stacy s Bradem klečí u Emily, která se snaží zastavit krvácení z nosu a ještě slzy, které vidím, že se ji ženou do očí.

"Miláčku, já- promiň, promiň..." nahrnu se k ní a chci se dotknout její tváře, ale ona uhne. "Emily-" znovu se o to pokusím, ale ona si stoupne a drží ode mě odstup.

"Co se stalo?" objeví se u nás ten kripl Nedwards. Ten tu ještě chyběl. "Emily! Jsi v pořádku?" dá jí ruce na ramena a zkoumá její obličej. Zavrčím a chystám se k němu, ale Stacy mě zastaví.
"Nech toho, Valentine." řekne přísně. Kouknu na Brada a omluvím se mu. Neslyším jeho odpověď, protože si všimnu, jak Emily odchází s tím debilem.
"Emily!" otočí se a já k nim rychlým krokem dojdu. "Jdi od ní pryč, Leroyi." řekne Noah. Zlostně se na něj podívám a zatnu ruce v pěst. "Nech ho být, Valentine." řekne tiše Emily, protože už mě zná asi dost dobře, že by tenhle konflikt zase skončil jenom rvačkou. "Prosím, miláčku, půjdeme ke mně." natáhnu k ní ruku, ale ona ji nepřijme. "Teď tě nechci vidět." řekne a je to jako kdyby mi někdo vytrhl srdce. Prudce se nadechnu.

Tohle ne. Ona je moje. Musí být pořád u mě. Jestli nebude, zblázním se z toho. Poslední měsíc jsme spolu byli každý den spolu. Týden, co odjela její máma a my byli pořád jen u ní.

To, jak si každý večer musí dojít na záchod aby se neprobudila uprostřed noci. Pořád se předemnou v nějakých chvílích stydí a ji to vžene červeň do tváří. Naše koukání na filmy, které pokaždé skončí sexem. Bože, sex s ní je naprosto úžasný. Ona je pro mě jako stvořena. Miluju ji. Miluju ji celou.

"A nevím, kdy tě budu chtít zase vidět." řekne a zlomí se jí hlas. Nedokážu na to nijak reagovat. Je to pro mě moc velký šok, a tak mlčky koukám na to, jak odchází s jiným klukem. Na to, jak moje láska odchází pryč a já nevím jestli se vůbec někdy vrátí.

"Valentine.." chytne mě za ramena Stacy a já ji hned obejmu. Jsme poměrně daleko od ostatních, a tak nechám mé slzy, které se mi v očích nahromadily, proplout ven. "Stacy, já to podělal. Já-" vzlyknu a zabořím ji hlavu do ramene. "Bude to dobrý, neboj. Potřebuje teď být jen chvíli sama." hladí mě za vlasy a já si přijdu jako v objetí velké sestry.

Stacy dokáže být totální píča, ale já jí mám rád. Jsme si v mnoha věcech podobní a ona mě někdy chápe.

"Já ji miluju, Stacy. Nemůžu o ní přijít." tohle nemůže takhle skončit. Zničilo by mě to.

Bez Emily nejsem nikým.