just keep going...

37.

Když jsem se ráno probudila a chtěla se protáhnout něčí ruce mi v tom zabránily. Otočila jsem se čelem k němu a chvíli ho pozorovala.
"Budeš mě sledovat ještě dlouho?" zachraptí.
Otevře oči a hledí na mě s úsměvem. Rychle ty své zavřu, ale ne dostantečně rychle.
"Vážně nenápadné." zasměje se potichu. S úsměvem se na něj podívám. Dám mu dlaň na tvář a palcem přejíždím přes jeho líce.
"Víš... to, co jsem ti řekl u tebe. Říkal jsem pravdu. A omlouvám se ti za to, co jsem řekl ve škole. Opravdu jsi mě naštvala." přiloží svou dlaň na tu mou. Tahle upřímnost mě vážně mile překvapile a byla jsem za to Valentinovi vděčná.
"Taky se omlouvám, jak jsem se chovala. Jen jsem nevěděla... myslela jsem, že jsem jen další tvůj zářez a ješte k tomu Nina..."
"Ser na Ninu. Vysrala se ona na tebe."
"Myslím, že už by jsi měl jít. Za chvíli bude určitě budíček." dám dlaň z jeho tváře pryč.
"Em..." přiblíží svůj obličej k tomu mému. Jeho nos se dotýká toho mého. Jeho rty přiloží na ty mé.
Zamručím. Chybělo mi to. A jemu očividně taky.
Zeplete mi ruku do vlasů a přitiskne se ke mně. Sednu si na něj obkročmo ale palanda je moc nízká, a tak se bouchnu do hlavy. Oba dva se zasmějeme.
"Už by jsi doopravdy měl jít." slezu z něj a znovu si lehnu. On si sedne a chvíli na mě kouká. Potom se ke mně nahne a sladce mě políbí. Hned na to, odejde.

Ještě chvíli jsem ležela a přemýšlela nad Valentinem. Očividně mu na mně hodně záleží. Možná bych mu mohla dát ještě jednu šanci.

Zvednu se z postele a vzbudím Elizabeth, která spí jak dveřo.
"Co je?" zachraptí.
"Za půl hodiny je snídaně." oznamím ji a odejdu do koupelny.

Potom, co se vysprchuju a oblíknu do šedých tepláků a černého trika s dlouhým rukávem se vydám do jídelny. Ještě předtím si všimnu, že tu Elizabeth není.
"Už jsem myslel, že jsi na mě zapomněla, krásko." řekne před jídelnou Alex smutným hlasem.
"Ještě že ses připomněl, čumáku." stoupnu si na špičky a prst mu přiložím na nos. Zasměje se a já taky.
"Dneska se nám někdo dobře vyspal, hm?"
"Nebo to možná bylo tím, že jsem od tebe měla klid?" dám si prsty na bradu v gestu, že přemýšlím.
"Ty potvoro..." o chvilku později vykřiknu, protože si mě Alex přehodí přes rameno.
"Alexi, pusť mě!" vykřiknu se smíchem.
"Ne, donesu si tě takhle do jídelny až k okýnku jako módní doplněk."
"Jo, no to je úplně normální si házet lidi přes rameno jako módní doplněk!" vykřiknu zděšeně. Alex se hluboce zasměje. Vstupujeme do jídelny, kde najednou všichni ztichnou nebo se alespoň stiší.
"Moore! Ihned ji pusťte!" vykřikne zděšeně učitelka.
"Kurva. Na tohle jsem zapomněl." šeptne Alex.
Chytne mě jednou ruku za bok a druhou hodně nízko na záda. Tak mě položí dolů, možná mi trochu sáhnul na zadek, ale určitě to nebylo úmyslně.
"Ještě jednou něco takového uvidím a jedete domů!" pak si učitelka sedne.
"Jak jako jedeme? Já jsem nic neudělala." syknu směrem k Alexovi.
"No jo no. Jsi hrozná výtržnice." zasměje se.

Vezmeme si jídlo a sedneme si k ostatním. Hned co si sedneme Valentin vyjede na Alexe.
"Užil sis to? Osahávat ji?!" Alex se zatváří nadmíru zmateně. A já také. Když to ale Alexovi dojde, vytvoří se mu na tváři úšklebek.
"No jasně. Kdo by si to neužil by byl hlupák." uchechtne se. Valentin se zvedne ze židle. Alex ho napodobí. Teď na sebe koukají jako úhlavní nepřátelé.
"Kluci, uklidněte se." ozve se tichým hlasem Caroline.
"Jen je nech." zašklebí se Stacy.
"Nemáš právo na ni sahat!" řekne rozzuřeným hlasem Valentin.
"A ty snad jo? Dneska jsem tě viděl vycházet s tou Elizabeth. Vypadali jste nadmíru spolojeni." skříží si ruce na hrudi.
Valentin chvíli nemá co říkat. Je to snad pravda? Elizabeth jsem přece potom neviděla.
"Meleš sračky. Jdi si radši za svou emo skupinkou."
"Fajn." Alex nechá jídlo na stole a odejde z jídelny. Zvednu se, že půjdu za ním, ale Leroy mě chytne za ruku, jako obvykle.
"Kam si myslíš, že jdeš?" vykulím na něj oči. Jak se opovažuje semnou takhle mluvit? Nejdřív se naštve na Alexe úplně bezdůvodně a teď je zase na mě hnusnej.
"Nesahej na mě." syknu a odstrčím jeho ruku.

Vydám se k Alexovi do pokoje. Nemůžu přece dovolit, že by mě opustil další jediný přítel. Zajímavé, že za to může vždycky Leroy.

Budu a jsem ráda za jakýkoliv názor! :)