just keep going...

3.

"Nemyslíš, že jsi trochu drzá?" pronesl ledovým hlasem.
Tenhle kluk mě tak štval. Myslel si o sobě že je Bůh Světa. Štvalo mě to, tak moc.

Vzpurně jsem zvedla hlavu, čímž si naše obličeje byly zase o něco blížší.

"Myslím, že jsem k tobě ta jediná upřímná." jeho obličej nabral červenou barvu.
"Takhle semnou mluvit nebudeš." zavrčel a přitlačil své tělo k tomu mému. Musela jsem se rukama zapřít o lavici stejně jako on.

"Pusť mě." zašeptala jsem potichu. Chtěla jsem pryč. Tohle se mi vubec nelibilo.
Nelibil se mi ten šimravy pocit v břiše. Nelibil se mi ten nátlak v podbříšku. Ani to jak se mi teď motala hlava z jeho dokonalé vůně.

"Měl bych?" zašeptal stejně potichu a nahl znovu svůj obličej k tomu mému.

Došlo mi, o co mu jde.

Zapřela jsem mu ruce do hrudi a odstrčila ho od sebe. Rychlou chůzí jsem se snažila dostat ze třídy. Uslyšela jsem jeho uchechtnutí.

"Stejně tě jednou dostanu." řekl rozhodně když jsem vycházela ze dveří. Zamířila jsem si to na záchody do druhého patra. Nebyla jsem teď připravena jít na hodinu.

Sedla jsem si na zastaralé topení a pomalu vydechovala. Dnešek stál zatím za nic. Trapný moment s Noahem a tento incident, který jsem nedokázala popsat, s Leroyem. Musím najít Ninu a vše ji říct, až na Leroye.

Na další hodinu jsem trefila a přišla na čas.

Později odpoledne jsme se s Ninou chystali na párty. Kdyby máma zjistila že jdu na párty nebo snad že tu spí Nina, zbláznila by se. Nechápala jsem, proč nemá Ninu ráda. Nejspíš to bylo kvuli jejimu vzhledu.

"Ukaž se mi už!" zakřičela Nina z pokoje přes dveře. Ještě naposledy jsem se na sebe podívala v zrcadle v koupelně a pak z ní vyšla.
Reakce Niny mě velice překvapila. Udivením pootevřela ústa.
Taky jsem si ji sjela pohledem. Měla na sobě vysoké černé kožené boty, síťkované punčochy, červeno-černou kostkovanou sukni a černé tílko.

"Sluší ti to. I když je to trochu.... vyzývavé?" pronesla jsem trochu nervózně aby to nebrala jako urážku.
"Můžeš mi to říct narovinu, Em. A jinak... koho to sere?" zasmála se a vydala se z mého pokoje. Mírně jsem se zamračila, naposledy se na sebe podívala do zrcadla a pak se vydala za Ninou.

Když jsme přišly k domu Stacy, byla párty v plném proudu. Na travníku před ním leželo několik odpádků, né-li lidí. Nina se razným krokem vydala dovnitř a já ji následovala.
Hned jak jsme vešli do dveří, tak do mě vrazil nějaky kluk, který měl už dost napito. Když se mi začal omlouvat, zjistila jsem, že je to Noah.

"Jeee. Ahoj, Emily." pozdravil mě trochu přiopile.
"Pojď, ukážu ti, kde se nalejvá." zazubí se, popadne mě za ruku a zatáhne mě do velkého hloučku v obýváku. Přejdeme nejspíš do kuchyně, kde mi Noah namíchá vodku s kolou. Vsadím se, že si Nina šla hledat svou dnešní oběť.

"Pij." nařídil mi Noah a podal mi klasicky červený kelímek. Nejdříve jsem usrkla jen trochu, a zjistila jsem, že to není zas tak špatné. Přiložila jsem si kelímek znovu k ústům a po tom jednom kelínku mi Noah nalil další a já se cítila čím dál tím víc uvolněnější.
Po půl hodině, kdy jsem vypila tak čtyři kelímky se Noah omluvil, že musí na toaletu. Nebylo na tom nic vtipného, ale já se rozesmála na celé kolo a poslala ho už pryč.

Bolely mě už nohy a tak jsem si chtěla sednou na ostruvek, který byl v kuchyni. Kde je vlastně Stacy?

Zapřela jsem se rukama o hranu a snažila se vyskočit. Moje tělo mě ale vubec neposlouchalo a moje ruce se mi jen podlomily. Zkusila jsem to tedy podruhé. Zase se mi to nepovedlo. Na to už jsem za sebou slyšela smích.

Zmateně jsem se podívala na Valentina, který stál přímo zamnou a koukal na mě s pobavením v očích.

"Chceš pomoct?"