Hogwart's Twins[HP FF II.]

IV.

Z pohledu Sofie:

,,Vstávej!Přišly dopisy z Bradavic, vstávej Sofie!"probudil mě znamý hlas.

Zamžourala jsem do denního světla a uviděla nad sebou Elizabeth s dvěma dopisy v ruce.

Ten můj mi položila vedle postele a ihned se rozběhla pryč.

Já se vyhrabala zpod přikrývek a unaveným krokem s dopisem v ruce došla do kuchyně, kde seděla mamka a Beth.

Samozřejmě jsem se na dopis taky těšila, ale vstávání nebylo nic pro mě.

Vždy, když mě někdo probudil, byla jsem otupělá a nepříjemná.

,,Dobré ráno."pozdravila jsem a zívla.

Pomalu jsem začala otevírat obálku a vyndavat dopis ven.

Stálo tam:

S potěšením vám oznamujeme, že jste byla přijata na školu čar a kouzel v Bradavicích.Vaši sovu očekáváme nejpozději do 31.srpna.Hezký zbytek prázdnin.
Profesorka McGonagallová

Musela jsem se usmát, i když bylo skoro jisté, že mě přijmou, ale stejně jsem měla trochu obavy.

Vytáhla jsem druhý papír, kde byly pomůcky na tento rok.

Šla jsem do prvního ročníku, stejně jako moje sestra Beth.

Někdy jsem se na ni dívala a zpozorovala, že si nejsme moc podobné.

Ona měla stejně modré oči jako mamka, ale vlasy měla blonďaté.

Nebyly jsme si podobné jak vzhledem, tak povahou.

Beth byla vždycky taková zodpovědná a pořádná, kdežto já byla přesný opak.

Z mého uvažování mě vytrhla až mamka.

,,Tak co říkáš Sofie, půjdeme dnes odpoledne nakupovat na Příčnou?"zeptala se.

,,Jo klidně."řekla jsem znuděně, ale ve skutečnosti jsem se tam hrozně těšila.

Za pár dní mám narozeniny a mamka říkala, že si tam můžu vybrat nějaký dárek.

Možná bych chtěla koště, ale to stejně nemůžeme mít v prvním ročníku.

..........

Ve tři jsme byly já, mamka a ségra připraveny před domem.

,,Chyťte se, přemístíme se rovnou do děravého kotle."informovala nás mamka.

Za nedlouho se dostal mně již znamý pocit, jako by ti někdo do břicha zaklesnul hák a prudce jím zatáhl.

Konečně jsem pod nohama ucítila pevnou zem a rozhlédla jsem se po okolí.

Děravý kotel byl takový zapadlý hostinec, kde nesedělo ani moc lidí.

Mamka nás odvedla někam dál a hůlkou zaklepala na pár cihel.

Otevřel se vchod do Příčné a já ji poprvé v životě mohla spatřit.

Mamka nás sem chtěla vzít, až když si poprvé půjdeme nakupovat věci do školy.

Bylo tu hrozně moc obchodů a sem a tam se hnaly davy lidí.

Viděla jsem například obchod se zvířaty nebo se zmrzlinou.

,,Kam chcete první?"zeptala se nás mamka.

,,Pro hůlku!"zakřičely jsme s Beth sborově.

Mamka se jen usmála a začala se prodírat davem.

Došly jsme k ošuntělému obchůdku a vstoupily dovnitř.

,,Dobrý den."pozdravil nás prodavač.

,,Dobrý den."pozdravily jsme se sestrou nejistě.

,,Tak kdo půjde první?"zeptal se nás.

,,Tak třeba já."řekla Beth trochu nervózně.

Metry ji začaly přeměřovat a po deseti minutách měla vybranou i hůlku.

,,Teď vy."obrátil se na mě prodavač.

Přešla jsem k němu blíž a nechala metry dělat svoji práci.

,,Zkuste tuhle.Jasanové dřevo, deset a půl palce, žíně z jednorožce."řekl mi a podával mi krabičku.

Mávla jsem s ní, v prstech jsem ucítila podivné mravenčení a vylétly z ní červené a zlaté jiskry.

,,Čekal jsem, že k vám bude patřit právě tato hůlka slečno Potterová."pronesl ještě, když už jsme stály ve dveřích.

,,Co...cože?"vydala jsem ze sebe překvapeně.

,,Tak, teď půjdeme pro učebnice."řekla mamka a mého překvapení jakoby si vůbec nevšimla.

,,Mami proč říkal Potterová?"zeptala jsem se jí.

,,No...než jsem se vdala, tak jsem se jmenovala Potterová, tak proto."řekla, ale znělo to trochu nepřesvědčivě.

Jen jsem kývla a všechny jsme zamířily do obchodu z knihami.

Tam jsme nakoupily všechny potřebné knihy, a pak jsem zašly i k madam Malkinové pro hábity.

,,Chtěly by jste si teď vybrat svůj dárek k narozeninám?"zeptala se mamka.

Obě jsme s Beth nadšeně přikývly a vešly jsme do Velkoprodejny Mžourov.

Obě jsme se ihned rozběhly ke klecím se sovami.

,,Tak jakou chcete?"zeptala se mamka, když k nám přišla.

,,Já asi tu hnědou nahoře."odpověděla Beth a ukazovala prstem na horní klec v níž poklidně spala sova.

,,Já ještě nevím."řekla jsem.

Vždycky jsem byla hrozně nerozhodná.

,,Tak asi tamtu malinkou, který poskakuje po kleci."ukázala jsem na světlou sovu.

Zaplatily jsme sovy a vyšly jsme před obchod.

,,Ja se budou jmenovat?"zeptala se mamka a vedla nás k obchodu, aby jsme si koupily zmrzlinu.

,,Asi Annie."řekla jsem a při tom si prohlížela svou sovu.

,,Já ještě popřemýšlím."odpověděla Beth.

Po výborné zmrzlině jsme ještě zašly pro hábity a pro přísady do lektvarů.

Když už jsme byly na odchodu, já jsem zahlédla obchod s potřebami pro famfrpál.

,,Prosím, zajdeme se tam podívat?"žadonila jsem.

,,Tak jo."ustoupila nakonec mamka a já se hned rozběhla dovnitř.

Ve výloze bylo vystaveno nějaké koště.

,,To je nový nimbus 2000."zaslechla jsem říkat nějakého zrzka.

Dokázala bych tam strávit klidně i celý den.

Přemístily jsme se domů a já si hned šla prohlížet věci, které jsme nakoupily.

Annie jsem postavila na stůl a začala si rohlížet svou hůlku.

Byla taková hnědá, skoro až červená.

Hrozně jsem toužila zkusit nějaké kouzlo, ale musela jsem si počkat do Bradavic.

Usínala jsem s takovým divným pocitem.

Podle mě to, co se stalo u Olivanderra nebyla tak úplně náhoda.

Vaše Baru✨