XII.

225 7 0
                                    

Byla asi polovina podzimu a tenhle víkend měl být konkurz do nebelvírského famfrpálového družstva.

Já jsem se rozmýšlela, jestli na něj mám jít nebo ne, ale pořád jsem se nedgokázala rozhodnout.

Sice jsem do toho týmu moc chtěla, ale zase bych měla málo času na učení a všechno ostatní.

,,Ahoj Sofie, jdeš zítra na ten konkurz?"zeptal se mě Fred ve společence.

,,No, já nevím, pořád se ještě rozhoduju."řekla jsem popravdě.

,,Podle mě bys to měla zkusit.V létě jsem tě viděl hrát a byla bys dobrá střelkyně."usmál se na mě.

,,Já...děkuju.Tys taky nehrál špatně."zamumlala jsem a přitom jsem se dívala na špičky svých bot.

Fred poté odešel a já jsem pořád přemýšlela nad tím, co mi řekl.On si vážně myslí, že jsem ve famfrpálu dobrá.

Zadívala jsem se z okna a nechala své myšlenky, aby se toulaly.Seděla jsem tak asi hodinu, než mě vyrušil něčí hlas.

,,Sofie, jdeš teda na ten konkurz?Říkala jsi, že si to ješzě rozmyslíš."Harry se na mě podíval s nadějí v očích.I on chtěl, abych byla v nebelvírském týmu.

,,Ano, jdu.Sice se bojím, že to zkazím, ale chci to alespoň zkusit."odpověděla jsem s odhodlaným výrazem ve tváři.Nejspíš to muselo vypadat dost komicky.

Na konci minulého školního roku se Harry sám utkal s Voldemortem, Rona mále zabila nějaká šachová figurka a já málem umřela strachy.

Teď tu jen tak sedím a mám hrozný obavy z toho, že se mi nepovede nějaký konkurz.Asi nejsem normální člověk no.

,,Myslíš si, že mě do toho týmu vezmou?Já se bojím, že ne."snažila jsem se znít normálně.Přece se nebudu bát konkurzu.

,,Já myslím, že ano.Hraješ fakt dobře."usmál se Harry a přisednul si do křesla naproti mně.Jeho názor pro mě hodně znamenal.

,,Co si vůbec myslíš o tom novém profesorovi na obranu proti černé magii?Podle mě nic neumí a taky nás nic nenaučí."řekla jsem s pohledem upřeným na Harryho.

Bála jsem se, že na něj změní názor a bude ho obdivovat úplně za všechno, tak jako Hermiona nebo další dívky.Beth má naštěstí stejný názor jako já.

,,Myslím si totéž.Mám takový pocit, že se asi při psaní těch knih zbláznil."Harry poté vstal a zamumlal, že musí ještě do knihovny.

Já jsem šla na pokoj, kde byla Hermiona a zase se něco učila z učenbice na kouzelné formule.

..........

Byla sobota dopoledne a já procházela Bradavickým hradem směrem k hřišti, na kterém se hraje famfrpál.

Když jsem tam došla, už tam bylo docela dost lidí.Sedla jsem si na lavičku vedle Harryho a čekala, než začne konkurz.

,,Takže, střelci se postaví sem a odrážeči naproti.Chytače ani brankáře tu myslím nemáme."začal kapitán nebelvírského famfrpálového týmu Oliver Wood.

,,Začneme střelci.Obletíte tři kola kolem hřiště a poté se budete strefovat na branky.Já vás budu pozorovat a nakonci vyberu tři z vás."pokračoval energickým hlasem.

Nasedla jsem na své koště a silně jsem se odrazila nohama od země.Co nejrychleji jsem obletěla tři kola, ale pár lidí bylo rychlejší a já byla tak průměrná.

Do pravé ruky jsem si vzala camrál a rozletěla se k brankám.Pětkrát jsem se trefila, ale jednou jsem i minula.Nejspíš to nebude stačit na to, abych prošla do týmu, ale nebyla jsem nejhorší a se svým výsledkem jsem byla docela spokojená.

Hogwart's Twins[HP FF II.]Kde žijí příběhy. Začni objevovat