Hogwart's Twins[HP FF II.]

XXVI.

V den plesu jsem se probudila už před šestou hodinou ranní. Přestože jsem toho v noci moc nenaspala, nedořilo se mi znovu usnout. Vzala jsem si rozečtenou knihu a začetla se.

Hermiona se probudila taktéž brzy, takže jsme šly společně na snídani. Obvykle tu o víkendu moc lidí nebylo, ale teď byla zaplněna skoro celá Velká síň. Když jsme si našly volná místa, vzaly jsme si snídani.

Nějak jsem neměla na nic chuť, tak jsem si alespoň nalila šálek čaje, který jsem vypila skoro vyřící. Za celou snídani jsem vypila asi tři. Asi nejsem normální, ale nemůžu si pomoct. Bez čaje bych nepřežila.

Když jsme dojedly, obě jsme šly s Hermionou do společenky. ,,Co budeme dělat?" zeptala jsem se a přitom se na křesle kynklala dopředu a dozadu.

,,Nevím, nezahrajeme si třeba kouzelnické šachy?" navrhla Hermiona a já přikývla. Cokoliv je lepší, než jen tak sedět. Přinesla jsem je z pokoje a daly jsme se do hry.

Na hru jsem se vůbec nesoustředila, takže jsem prohrála. Hned po první hře jsme usoudily, že to nemá cenu a Hermiona se začala věnovat své knize.

Já jsem se lépe oblékla a vyšla před hrad na školní pozemky. Chodník, na kterém jsem stála byl celý pokryt ledem a všude okolo byl sníh. Zimy v Bradavicích jsem milovala.

Radši jsem se vydala po sněhu. Nechtěla jsem riskovat, že bych na ledu uklouzla a něco se mi stalo. Zvlášť ne před plesem. Nevím, jak dlouho jsem se procházela, ale když jsem se vrátila zpět do hradu, byla jsem už pěkně promrzlá.

Oběd jsem raději vynechala a nedočkavě jsem vytáhla neotevřený balíček z pod postele. Opatrně jsem natrhla obal, jen na malinký kousek. Z díry, která tam vznikla, byla vidět látka v červené barvě.

Obal jsem odstranila celý a já jsem konečně uviděla celý obsah balíčku. Když jsem spatřila své šaty, zalapala jsem po dechu. Vzala jsem je do ruky, oblékla jsem si je a přešla k zrcadlu.

Byly přímo úchvatné! Nahoře byly červené, ale dole to přecházelo v rudou, skoro až ve vínovou. Měly jen velmi úzká ramínka. V pase byly úzké, ale níž se rozšiřovaly a vznikla z toho nadýchaná sukně.

Prošívané byly černou nití, která jim dodávala na výraznosti. Spokojeně jsem zjistila, že mi skvěle padnou a obtahují ženské křivky. Jak vzadu, tak na hrudníku.

Zatočila jsem se a sukní jsem málem srazila věci z nočního stolku. Musela jsem uznat, že je Clary vybrala nádherně. Nemohla jsem se dočkat, až uvidím šaty Beth.

Sundala jsem si šaty a přešla zpět k mé posteli, na které byly ještě nějaké věci z balíčku. Obula jsem si boty, za které jsem byla vděčná. Podpatek byl sice trochu vyšší, ale nebyl úzký, takže jsem mohla vcelku normálně chodit.

Ještě jsem si prohlédla delší naučnice a náhrdelník v barvě mých šatů. Nakonec jsem vzala do ruky make-up. Sice jsem se nikdy nemalovala, ale na ples udělám výjimku.

Hermiona pak přišla a navzájem jsme si začaly pomáhat. ,,Jaký chceš účes? Kvůli plesu jsem se naučila snad všechny, co existují." zeptala se a já jsem se musela zamyslet.

S mými krátkými vlasy se toho asi moc dělat nedalo. Nakonec jsem se rozhodla. Nechala jsem si je navlnit a z málého pramenu jsem si nechala úplést copánek.

Hermioně trvalo skoro dvě hodiny, než byla se svým účesem konečně spokojená. Navlékla jsem si šaty a boty a začala jsem s nejtěžší věcí-s líčením.

Vzala jsem si make-up a houbičkou začala jemně nanášet na tvář. Když jsem si byla jistější, použila jsem i oční tužku, stíny a rtěnku. Když jsem skončila, byla jsem s výsledkem spokojená.