Hogwart's Twins[HP FF II.]

XXVIII.

Vlak s rachocením zastavil v Prasinkách na nádraží a všichni se začali hrnout ven. Já s Harrym, Nevillem a Lenkou jsme ještě chvíli čekali, abysme se nemuseli prodírat davem.

Venku se k nám připojili ještě Ron s Hermionou a společně jsme čekali na kočár. Začalo se stmívat a zároveň se i ochladilo. Léto se chýlilo ke konci a ze chvíli začne podzim.

Nastoupili jsme do kočáru, který nás s drncáním odvezl přímo před hrad, odkud jsme se odebrali dovnitř. Ve Velké síni už bylo spoustu lidí.

Našli jsme si volná místa zhruba uprostřed stolu a netrpělivě vyčkávali na zařazování. To se vleklo jako obvykle a já se jen modlila, ať už skončí, abych se mohla najíst.

Poslední student byl zařazen do Mrzimoru a Brumbál konečně vstal, aby mohl přednést svůj každoroční projev. Přestala jsem ho poslouchat a mé myšlenky se upínaly jen k večeři.

Po chvíli se ale stalo něco, díky čemuž jsem zpozorněla. Nová profesorka si odkašlala a přerušila tak ředitelův projev. Byla první, kdo se to odvážil udělat.

,,Jmenuji se Dolores Umridgeová a budu vaší novou profesorkou na obranu proti černé magii. Jsem přesvědčená, že se z nás stanou velmi dobří přátele..." mluvila dál, ale já jsem ji přestala poslouchat.

,,Co to znamená?" obrátila jsem se na Hermionu, protože jsem nechápala, proč se tváří tak zachmuřeně. ,,To, že se Ministerstvo plete do věcí Bradavic." odpověděla.

Profesorka konečně domluvila a na stole se rázem objevily všemožné pokrmy. Když jsem dojedla, chtěla jsem si jen lehnout do červenozlatých pokrývek a nic neřešit.

Konečně nás Brumbál propustil a já společně s Harrym zamířila do nebelvírské společenské místnosti. Hermiona s Ronem byli prefekti, takže museli provést prváky.

Ve společence bylo dost lidí. Zastavili jsme se u Seamuse a Deana a Harry se jich zeptal: ,,Seamusi, Deane, co prázdniny?"

,,Dobrý, rozhodně lepší než měl Seamus." odpověděl Dean a soucitně se podíval na svého kamaráda. ,,Proč?" otázala jsem se zmateně.

,,Máma nechtěla, abych se sem vracel. A proč vlastně...?" naoko se zamyslel a pak dodal: ,,Přece kvůli tobě. Denní věštec o tobě píše divný věci. A o Brumbálovi taky."

,,A tvoje máma tomu věří." vyjela jsem na něj. Do mého bráchy se nikdo navážet nebude. Seamus s Harrym se tam ještě chvíli dohadovali, ale já pak Harryho odvedla pryč.

,,Nech to být. Ty ho nepřesvědčíš, musí na to přijít sám. Chápu, že tě to naštvalo, ale nemá to cenu." snažila jsem se ho sklidnit a překvapivě se mi to i povedlo.

Rozloučila jsem se s ním a šla jsem do pokoje. Převlékla jsem se a rozhodla se, že vybalování nechám až na ráno. Zalehla jsem do postele a užívala si poslední den bez učení.

Ráno jsem se probudila až se zazvoněním budíku, kterým jsem následně mrštila o protější stěnu. Ozvalo se nějaké rachocení. Budík se nejspíš rozbil.

Povzdechla jsem si a vyhrabala se z tepla přikrývky. V koupelně jsem rychle provedla ranní hygienu přižemž mě Hermiona neustále popoháněla, ať hned na začátku roku nepřijdeme pozdě.

Měla jsem chuť jí jednu vrazit. Otráveně jsem zamířila na snídani a probodávala všechny, kteří se na mě podívali, vražedným pohledem.

Asi v polovině snídaně se k nám připojili ještě Harry s Ronem. McGonagallová k nám přišla a podala nám naše rozvrhy. Super, takže zase nebudu mít žádný volný čas, řekla jsem si pro sebe.