Hogwart's Twins[HP FF II.]

XL.

,,Sofie, s Ginny budete vodit žáky před tajnou chodbu k Abefortovi. Musíte je všechny najít. Projděte celý hrad a přiveďte každého, komu ještě nebylo sedmnáct." úkolovala nás Clary.

S Ginny jsme se na sebe podívaly a pak rázně přikývly. ,,První odvedeme prváky, pak druháky, třeťáky a tak? Nebo jak to uděláme?" otázala se mě Ginny.

,,Asi tak jak říkáš. Ale jen ty z Velké síně. Pak projdeme hrad a najdeme ty, kteří utekli nebo se schovávají." řekla jsem a rozhlížela jsem se po Velké síni. Odhadem bych řekla, že moc studentů odsud neodešlo.

,,Všichni z prvního ročníku ke mně! Prváci ke mně!" křičela jsem přes celou síň a připadala si u toho, jako bych volala na psy. Za chvíli už se kolem mě začal srocovat dav prváků.

,,Ale Sofie, my máme na pokojích sovy a další zvířata. Nemůžeme je tady nechat." pronesla Lia a někteří další se k ní hned přidali pokyvovýním hlavami.

,,Fajn, tak to uděláme jinak." řekla jsem a odběhla k Ginny. ,,Hele, musíme je nechat, aby si vzali svoje mazlíčky. Tak já teď odvedu všechny ze Zmijozelu a ty všechny studenty z Mrzimoru. Já si pak vezmu třeba Nebelvír a ty Havraspár jo?" navrhla jsem a ona přikývla.

,,Takže ke mně půjdou všichni studenti ze Zmijozelu. Je jedno z jakýho jste ročníku. Zajdeme do vašich pokojů a vy si vezmete jen nezbytné věci. Což znamená, třeba domácí mazlíčky a nějaké léky. Hlavně s sebou netahejte kufr s oblečením." instruovala jsem je, zatímco jsme scházeli do sklepení.

Čekala jsem asi deset minut, než všichni zase vyšli ven. Rozběhla jsem se nahoru a každou chvíli se ohlížela za sebe, jestli mi všichni stačí. Dorazili jsme do Komnaty nejvyšší potřeby a zastavili se před obrazem, který už byl odklopený a právě z něho vycházela Nymfadora.

,,Takže, teď půjdete semnou a..." Víc už jsem neslyšela, protože už jsem odbíhala zpátky do Velké síně, abych odvedla Nebelvírské studenty. Probíhalo to stejně jako se Zmijozelskými.

Když jsem je předala Nymfadoře, o něco klidněji jsem vyšla zpátky na chodbu. Teď jsem musela najít Ginny a zeptat se jí, jestli už prošla celý hrad. Jelikož ona už všechny své studenty odvedla, procházela hrad a hledala nějaké, kteří se zatoulali.

Chtěla jsem jít dál, ale zastavilo mě to, co jsem spatřila venku. Nad celým hradem se vytvářel ochranný štít. Shlédla jsem dolů a uviděla McGonagallovou, Křiklana, Kratiknota a mnoho dalších profesorů a lidí, kteří ten štít vytvářeli.

Rozběhla jsem se ven a málem se srazila se Seamusem, který se na něco ptal profesorky McGonagallové. ,,Já ho zničím." byla jeho odpověď.

,,Co zničíš. Chci ti pomoc. Musíme zůstat spolu." řekla jsem neústupně a chytila se ho za ruku. ,,Most. Neville naláká lapky a až budou na mostě, zničíme ho a oni spadnou." sdělil mi jako kdyby zničení mostu byla úplně normální činnost.

Stiskla jsem Nevillovi rameno a ten se rozběhl přes most. Na nedalekém kopci se tísnili smrtijedi, vysílali na štít různé kletby a snažili se ho prolomit. Znepokojeně jsem si uvědomila, že na některých místech se jim to už podařilo.

Pevně jsem stiskla Seamusovi ruku a pohled upírala na Nevilla, který právě něco křičel na lapky, kteří vypadali docela naštvaně. Zničeho nic se Neville rozběhl a lapkové ho následovali.

,,Teď!" vykřikl Seamus a já vyslala na most jiskry, které měly za malou chvíli vybuchnout. Teď jsem jen musela doufat, že to Neville stihne včas. Ozvala se hlasitá rána a most se prolomil.

Přiskočila jsem ke kraji a chytla Nevilla za jednu ruku. Seamus ho držel za druhou. S námahou jsme ho vytáhli zpátky nahoru a šíleně se rozesmáli. Přestože na této situaci nebylo nic vtipného, smáli jsme se tomu, že se to povedlo.