Hogwart's Twins[HP FF II.]

VI.

Uslyšela jsem budík a neochotně otevřela oči.

Zaklapla jsem ho a v sedě jsem si prohlédla pokoj.

Hermiona už byla oblečená a připravená a holky už taky vstávaly.

Vyhrabala jsem se z postele a šla do koupelny provést ranní hygienu.

,,Chceš jít semnou na snídani?"zeptala se Hermiona.

,,Jo, klidně."souhlasila jsem.

Sešly jsme schody a vstoupily do velké síně.

,,Dobré ráno."pozdravila jsem Beth, která už seděla u havraspárského stolu.

,,Ahoj Sof, myslím, že mi dlužíš nějaké vysvětlení."řekne neústupně.

,,No..."začala jsem a poté jí vypověděla celý příběh.

Vyvalila na mě oči stejně jako včera.

,,A proč jste to neřekli i mně?Ja bych to přece nikomu neřekla."řekla Beth trochu dotčeně.

,,Mamka to nechtěla, prý ses to měla dozvědět až tady."řekla jsem po pravdě.

Kývla a já se odebrala k našemu stolu.

,,To byla tvoje kamarádka?"zeptala se Hermiona.

,,Ne, to byla moje sestra.Vlastně sestřenice, ale jsme si hodně blízký, takže ji beru jako sestru."vysvětlila jsem.

V tu chvíli přišla profesorka McGonagallová a rozdala nám rozvrhy.

Nakoukla jsem Hermioně přes rameno a zjistila, že máme všechny hodiny společné.

Po výtečné snídani jsme s Hermionou zamířily do učebny přeměňování.

,,Sedneme se spolu?"zeptala se prosebně.

Jen jsem kývla a usadila se do přední lavice.

,,Jak to, že tu McGonagallová ještě není?Před dvěma minutama začal hodina a myslela jsem, že pozdě nechodí."divila jsem se.

Když mi Hermiona chtěla odpovědět, kočka na katedře se proměnila v profesorku.

Přidala jsem se k udivenému potlesku.

Po přeměňování nastaly lektvary.

Společně s Hermionou jsme sešly ke sklepení, kdy se nacházela učebna lektvarů.

Otevřel nám nějaký černovlasý učitel s otráveným výrazem.

Představil se a já zjistila, že už jsem to jméno někde slyšela.

Severus Snape, vážně mi to něco říká.

Podívala jsem se na Beth a i v její tváři jsem zahlédla výraz poznání.

Asi se o něm bavila mamka s tetou Sarah a strejdou Tomasem.

Nebyli to moji praví příbuzní, ale já i Beth jsme je tak braly.

Oni jediný se na mamku, co to říkám vlastně na tetu, nevykašlali, když zjistili, že je táta, vlastně strejda v Azkabanu.

,,...Vůbec dávat pozor."zaslechla jsem konec věty.

Profesor se s odporem díval na Harryho, který si něco čmáral na papír.

Hermiona, který seděla mezi mnou a Harrym, do něj podrážděně drkla ramenem a on vzhlédl.

Řekl mu tři otázky a on ani na jednu nedokázal odpovědět.

,,Tak proč se nezeptáte Hermiony, myslím, že ta to ví."zastala jsem se ho, když Harmiona už po třetí zvedla ruku.