XXXII.

111 6 2
                                    

S Harrym, Hermionou a Ronem jsem se jen nevěřícně dívala na to, jak nad námi Fred s Georgem poletují na košťatech a kolem hází nějaké rachehtle, z nichž se stal barevný ohňostroj.

Uprostřed chodby se objevila bažina, přes kterou nikdo nemohl přejít. Ale nejlepší na tom byla reakce Umbridgeový. Rozčilovala se a naštvaně přecházela sem a tam. Nemohla s tím nic dělat.

Jelikož byli Fred s Georgem už dospělí, mohli z Bradavic odejít, kdy se jim zachtělo. ,,Na můj povel!" zakřičel George.

Zvědavě jsem je pozorovala, aby mi neuniklo nic z toho, co se stane. Do vzduchu vzlétla jedna obzvlášť velká rachejtle a ohňostroje, jež z ní vyletěly se začaly přeskupovat a nakonec z nich vznikl drak.

Na nic nečekal a zamířil za Umbridgeovou, která na svým podpatcích cupitala a křičela u toho jako potrefená husa. Musela jsem se hodně krotit, abych se smíchem nezadusila.

Drak ji dohnal, ale neviděla jsem, co se s ní stalo, protože se Fred s Georgem přesunuli ven. Běžela jsem tam taky a začala je nadšeně povzbuzovat.

Jako poslední ohňostroj na objevilo velké písmeno W. Fred ještě sletěl dolů a očima někoho hledal. Když ji našel přiletěl přímo k ní.

Beth s Fredem se vášnivě políbili a poté oba Weasleyovi odletěli pryč. Připojila jsem se k ohlušujícímu jásotu. Někdo mi poklepal na rameno a já se otočila na Beth.

,,Co se děje?" zeptala jsem se jí opatrně a zahlédla slzu, jež jí vytekla z oka. Rychlým pohybem ruky ji setřela, ale tekly další a další.

,,Co když se s ním už nikdy neuvidím? Co kdyz je za to, co udělali zavřou?" objala mě a otázky, jež právě vyslovila vysely ve vzduchu. Ani jedna z nás odpověď neznala.

Uslyšela jsem za sebou nějakou ránu. Obrátila jsem se a zjistila, že Harry spadl na zem a rukou si tiskne jizvu. Poklekla jsem k němu a chlácholivě mu stiskla rameno.

,,Co si viděl?" zeptala jsem se ho. ,,Sirius, on...Voldemort ho mučil. Mylsím, že to bylo někde na Ministerstvu kouzel. Asi na odboru záhad. Musíme tam jít hned." Viděla jsem, jak rychle se mu v obličeji vystřídal smutek a následně hněv. Teď ho, stejně jako mě, naplňovalo čiré odhodlání.

,,Musíme ho zachránit." vyslovila jsem a podívala se po ostatních. ,,Ale co když Voldemort chce, abys to viděl? Třeba se to neděje doopravdy. Třeba jsou to jen představy."

Musela jsem dát Hermioně za pravdu. ,,Musíme to nějak zjistit, ale když pošleme zprávu po sově, bude to trvat moc dlouho." zoufal Harry a pak Beth něco napadlo.

,,Půjdeme do kabinetu Umbridgeový a zkusíme se s ním spojit pomocí krbu." zvedli jsme se ze země a i s Ronem jsme zamířili ke kabinetu Umbridgeový.

Hermiona nejprve zaklepala, ale nikdo se neozíval. Vzala za kliku a pootevřela dveře. Nikdo se tam nenacházel, což nebylo překvapení, protože Umbridgeová řešila tu bažinu, kterou vytvořili Fred s Georgem.

Zavřeli jsme za sebou dveře a rychle přešli ke krbu. Hodili jsme tam letax a vylovili to místo. Ozval se Krátura, naš domácí skřítek, a říkal, že doma Sirius není. Ani Clary, protože ta byla v práci.

,,Musíme na Ministerstvo. Musíme ho zachránit, protože..." větu jsem už nedokončila, jelikož se v tu chvíli rozletěly dveře a dovnitř nakráčela Umbridgeová. V očích se jí fanaticky lesklo. Vážně byla šílená.

S ní přišli i její pomocníci, kteří vedli dovnitř i Lenku, Ginny a Nevilla. Ti nás nejspíš sledovali. Zezadu mě někdo chytil za ruce a já se pokoušela vyprostit.

Hogwart's Twins[HP FF II.]Kde žijí příběhy. Začni objevovat