Hogwart's Twins[HP FF II.]

II.

,,Flick!Prosím pohlídej ještě Sofie s Beth, já musím ze Brumbálem."požádala jsem skřítku.

Vzala jsem si letax, vstoupila do krbu a hlasitě prohlásila ,,ředitelova pracovna v Bradavicích."

Pohltily mě zelené plameny a octla jsem se v Brumbálově pracovně.

,,Dobrý den."pozdravila jsem, zatímco jsem si kouzlem čistila oblečení od sazí.

,,Dobrý den, posaďte se prosím."pokynul mi k židli stojící před jeho stolem.

,,Chtěla bych se zeptat, kde je teď Harry Potter."řekla jsem vlídně.

,,Je u jeho tety a strýce Dursleyových."odpověděl mi s klidem.

,,Cože?!"vykřikla jsem.

,,Sestra Lily se s ní nebavila a byla na ní hnusná."řekla jsem už o něco klidněji.

,,Ano já vím, jaký měly vztah."odpověděl.

,,No nic, kdy si ho mohu vzít do péče?Sice máme menší byt, ale tři děti se tam vejdou."

,,Zůstane u Dursleyových, k vám nepůjde."řekl Brumbál s pořád stejným klidem.

,,Proč?Jsem jeho teta stejně jako Petunie, proč nemůže jít k nám?"přestávala jsem se ovládat.

,,Lily Potterová pro něho zemřela a tím mu dala ochranu, u jeho tety a strýce se ochrana ještě posílí."klidně prohlásil a díval se mě zkoumavým pohledem.

Ten klid mě ještě víc dráždil.

,,Já si ho prostě vezmu k sobě a tečka."ptohlásila jsem důrazně.

,,V takovém případě bych vás musel já osobně zastavit.Harry má domov tam.U vás bydlet nemůže."

,,Ale on tam bude hrozně trpět.Slíbila jsem Jamesovi, že se o něho postarám."teď už jsem skoro křičela.

,,Ano já vím."prohlásil Brumbál a v jeho hlase jsem uslyšela náznak smutku.

,,To je všechno, co na to řeknete?Já vím?!Když u nás teda nemůže bydlet, alespoň mu všechno řeknu a bude k nám chodit na návštěvy.Budeme ho brát i na výlety."řekla jsem.

,,To bohužel taky nejde, nesmí se dozvědět o kouzelnickém světě, zatím ještě ne."řekl.

,,A co když se bude kamarádit s mými dětmi a já ho jednou za čas vezmu k nám nebo někam na výlet.Já, Beth ani Sofie mu nic neřekneme.Slibuju."potřebovala jsem ujednat alespoň tohle.

,,No to by možná šlo, ale nesmíte mu nic říct."

,,Jo a co se týče Sofie, byl bych rád, kdybyste jí změnila jméno na Blacková a řekla jí, že je to vaše pravá dcera, stejně jako Elizabeth."řekl.

Jen jsem kývla.

S tímhle jsem souhlasila, určitě by chtěla, aby i její bratr bydlel s námi a já bych jí nemohla vysvětlit, proč to nejde.

,,Všechno?"zeptala jsem se zachmuřeně.

,,Ano, můžete jít."řekla a já ihned vstala a skrz plameny jsem se dostala zpátky do domu.

..........

Čas utíkal jako voda.

Než jsem se nadála Beth a Sofie byly tři roky.

Dneska byl významný den, protože jsem si dneska poprvé mohla vzít Harryho k sobě.

,,Sofie, Beth, už pojďte do předsíně!"zavolala jsem na holky.

Obě přišly, já je chytila za ruku a přemístila jsem se s nimi.

,,A kam jdeme mami?"zeptala se Beth.

,,Vezmeme k nám na návštěvu jednoho kluka.Jmenuje se Harry a vy určitě budete nejlepší kamarádi."řekla jsem s úsměvem.

Ze nedlouho jsme došly do Zobí ulice a já zaklepala na dveře jednoho z domů.

Zaklepala jsem a otevřela mi nějaká žena s moc dlouhým krkem a krátkými, tmavými vlasy.

,,Dobrý den."snažila jsem se být milá, ale možná byl slyšet i náznak opovržení.

,,Aha, to jste vy.Kdy nám ho sem dáte zpátky.Ne, že bych po tom nějak toužila."nenamáhala se s pozdravem a hned my začala něco říkat.

Harry ještě a nějakým klukem přiběhli ke dveřím.

Harry byl malý, hubený a měl úplně stejné vlasy jako James.

Tam ten kluk byl tlustý a myslím, že se jmenoval nějak Dudley nebo tak nějak.

,,Přivedu Harryho zpátky asi kolem sedmé."sdělila jsem.

Jelikož se třemi malými dětmi jsem se nemohla přemístit, došla jsem s nimi na autobusovou zastávku.

,,Kdo jste?A kam mě vedete?"zeptal se.

,,Jsme tvoji kamarádi a můžeš jít ke mně na návštěvu jestli chceš."řekla jsem mírným hlasem.

Nejistě kývl a já jsem nastoupila do autobusu.

Když jsme dojeli na zastávku nejblíže našemu domu vystoupili jsme a zamířili do bytu.

Když jsme tam přišly, holky hned začaly ukazovat Harrymu své hračky a on jen nevěřícně koukal.

Pak si spolu začali hrát a ihned se skamarádili.

Já je jen láskyplně pozorovala s úsměvem na tváři.

Sice by bylo líto, že Harry nemůže bydlet u nás, ale alespoň si ho můžu brát k sobě.

,,Paní, dáte mi něco k pití?"zeptal se Harry.

,,A co chceš?A říkej mi teto."řekla jsem s úsměvem.

,,Asi džus teto."odpověděl.

Když už bylo šest hodin večer musela jsem Harryho vzít zpátky k jeho tetě a strýci.

,,Ale teto, já nechci domů.Prosím můžu tu spát."žadonil Harry.

,,Musíš domů Harry."řekla jsem smutně.

Jen kývl a oči se mu zalily slzami.

Přivedla jsem ho domů a Petunie za mnou hned zavřela dveře.

Bylo mi ho strašně líto, nejraději bych ho vzala a postarala bych se o něj sama.

Kdybych neměla dvě další děti udělala bych to hned.

Doma jsem přemýšlela, jak by šlo udělat, aby byl Harry u nás, ale nakonec jsem z toho usnula.

Klidně sem napište, jak se vám kniha zatím líbí.

Vaše Baru✨