Hogwart's Twins[HP FF II.]

XXIII.

Seděla jsem ve Velké síni a cpala se už asi čtvrtým dortíkem. Přeci jenom jsem je dva měsíce neměla a od rána jsem nic nejedla.

Poté, co všichni dojedli, talíře byly zase perfektně čisté. Já už jsem se jen těšila, až si budu moct konečně lehnout do postele.

,,Nuže, bohužel vám musím oznámit, že  v letošním roce se nebude konat tradiční školní pohár ve famfrpálu." začal Brumbál se svým obvyklým proslovem.

Ode všech stolů se ozvalo nesouhlasné mručení, ke kterému jsem se přidala taky. Sice jsem v družstvu nebyla, ale famfrpál jsem měla ráda.

,,S potěšením vám však musím oznámit, že tento rok se v Bradavické škole čar a kouzel bude konat..." v tom se ozval hrom a do Velké síně vešla nějaká osoba.

První, čeho jsem si všimla bylo, že má místo jednoho oka umělé, které sebou každou chvíli škublo. Obličej měl pokrytý jizvami a celkově vypadal dost zlověstně.

Potřásl si rukou s Brumbálem a ten poté řekl: ,,Dovolte, abych vám představil nového profesora obrany proti černé magii, profesora Moodyho."

Obvykle se všichni noví profesoři vítali potleskem, ale tentokrát vládlo ve Velké síni naprosté ticho. Nový profesor usedl na volnou židli a Brumbál se otočil zpět, aby pokračoval ve svém projevu.

,,S potěšením vám mohu oznámit, že se letos v Bradavicích uskuteční turnaj tří kouzelnických škol." v tu chvíli ticho prolomily vyjevené výkřiky, zalapání po dechu a dokonce i smích.

,,Cože?" vyhrkli jsme s Harrym naráz. O tom turnaji už jsem četla. Tři největší školy v Evropě, což byly Bradavice, Krásnohůlky a Kruval, se utkaly v turnaji.

Každá škola měla jednoho šampiona, který musel projít třemi zkouškami. Bylo to vzrušující, ale taky jsem si pamatovala, že tam i pár lidí zemřelo. Po chvíli Brumbál všechny mé myšlenky řekl nahlas.

,,Máme tu ale změnu pravidel. Do turnaje se lze přihlásit, pouze pokud jste už plnoletí. To jest od sedmnácti let." pokračoval Brumbál a po celé síni se strhly protesty, z nichž bylo nejvíc slyšet Freda a George.

Mně to ani nijak nevadilo. Stejně jsem se nechtěla přihlásit. Sice bych si to asi chtěla skusit, ale nechtělo se mi reprezentovat celou školu. Bála jsem se, že bych se strapnila.

Poslední informaci, kterou jsem ještě zaslechla bylo, že studenti z ostatních škol přijedou někdy v září. Poté se už všichni odebrali do svých ložnic a já ještě před usnutím musela myslet na to, jaký bude tento rok.

..........

Dneska byl den, kdy se měli vyhlásit šampioni, kteří budou reprezentovat školy v turnaji. Celý den se nemluvilo o ničem jiném.

Třicátého řijna přijeli do Bradavic studenti z Krásnohůlek a Kruvalu. Když jsem poprvé zahlédla studenty z Kruvalu, skoro jsem zapomněla dýchat. Byl mezi nimi i Viktor Krum.

Od té doby jsem stále uvažovala o tom, zda ho mám požádat o autogram. Alespoň jsem o tom ale pořád nemluvila jako Ron. Už mi s tím docela lezl na nervy.

Vyučování se skoro neřešilo. Jediné, co stálo za pozornost byly hodiny obrany proti černé magii s novým profesorem Moodym.

Byl to bývalý bystrozor a všechno si to osobně zažil, takže jeho hodiny byly velice záživné. Moc mě to bavilo a byla jsem ráda, že se konečně neučíme jen teorii, ale zaměřujeme se i na praxi.

,,Tak rychle, pojď Hermiono!" popoháněla jsem Hermionu, která ale šla s nosem zabořeným v knize a jako by nevnímala mě ani okolní svět. Jelikož už jsem se nemohla dočkat, skoro jsem do Velké síně vběhla.