Křídla mysli (Harry Potter FF)

Otec a dcera

Paní Weasleyová děti zavolala dolů na večeři, kde začala další vlna vítání Harryho. 

Všichni se posadili ke stolu a lusknutím prstu Forpy přenesl jídlo na stůl.

,,Co proti mně ministerstvo má?" zeptal se Harry, když došla řeč na disciplinární řízení.

U stolu všichni ztichli a napětí se dalo krájet, ,,Ukažte mu to. Stejně by to zjistil," řekl Moody a Kingsley Harrymu podal noviny.

,,Chlapec, který lže?" podivil se Harry a Ariana, která vedle něho seděla mu povzbudivě stiskla rameno.

,,Zbrojí i proti Brumbálovi. Popletal využívá své moci, především svého vlivu v Denním věštci," prozradil mu Remus.

,,Proč?" nechápal Harry.

,,Bojí se, že Brumbál usiluje o jeho místo a sám si nechce připustit, že by byl Pán zla zpátky."

,,Co je to za hloupost? Koho by napadlo, že by Brumbál..."

Remus chlapce zastavil, ,,Popletal to nemá v hlavě v pořádku a ze strachu lidé dělají hrozné věci. Když Voldemort naposledy začal válku, skoro všichni jsme přišli o to co nám byla nejdražší. Teď se vrátil a ministr je schopný čehokoliv, aby nemusel čelit pravdě."

,,Myslíme si, že Voldemort chce opět vybudovat svou armádu. Před čtrnácti lety měl až neuvěřitelný počet následovníků a nebyli to jen čarodějové, ale také různí tvorové temnot. Usilovně sbírá síly a my se snažíme o totéž. Jenomže nová armáda není jediné, o co mu jde. Domníváme se, že Voldemortovi jde i o něco jiného."

,,Siriusi!" okřikla ho Eileen.

,,O něco, co minule neměl," mluvil dál.

,,Myslíš nějakou zbraň?" hádal Harry.

Sirius se už nadechoval, ale do hovoru se vložila paní Weasleyová, ,,A už dost. Ví toho víc než by měl. Je to chlapec! Ještě chvíli mluv a můžeš ho přijmout do řádu," rozčilovala se a sebrala mu výtisk novin.

,,Já se chci přidat. Jestli Voldemort zbrojí, chci bojovat!" řekl Harry.

,,Ariano!" vykřikla Eileen nahlas a vlepila své dceři pohlavek. 

Všichni se na ni vyděšeně podívali, ,,Přijde ti normální se někomu jen tak hrabat v mysli? Víš co říkal Albus! Svůj dar můžeš využívat jen v krajních případech," dívko sklopila oči. Byla naštvaná, že ani tentokrát se jí to nepovedlo a matka ji opět prozradila.

,,Co se děje?" zeptal se zmateně Sirius.

,,Ty jsi mu to ještě neřekla?" zeptala se Eileen nazlobeně.

,,Nepřišla na to řeč," zabrblala Ariana potichu.

,,Ariana je nitrozpytka," řekla a pozorovala překvapené pohledy ostatních.

Dívka v tu chvíli cítila, jak si většina dospělých automaticky uzavřela mysl. Nechtěla, aby to všichni věděli. Teď ji nebudou věřit.

,,Nemusíte se bát. Doteď jsem se nikomu v hlavě nehrabala."

****

Prázdniny se chýlily pomalu ke konci a s nimi i nejlepší období Ariany v životě. Konečně cítila, jakoby její rodina byla úplná, i když stále nenašli jejího brášku. 

Jednou večer se ocitla Ariana  v jednom ze salonků samotná se Siriusem. Tyhle situace nastávali opravdu málokdy, jelikož byl celý dům plný lidí.

,,Jak ses zamiloval to mamky?" zeptala se na otázku, která ji dlouhou dobu vrtala hlavou. 

,,Hned ve vlaku, když jsem ji poprvé viděl. Vešel jsem do jejího kupé a políbil ji ruku. Nikdy jsem krásnější dívku neviděl," řekl a vzpomněl si na ten moment, když se jí poprvé dotkl.

,,Taky bych chtěla mít někoho s kým to bude tak jednoduchý," povzdechla si.

Sirius se hlasitě zasmál, ,,Náš vztah byl všechno jen ne jednoduchý."

,,Jak to? Vždyť jste si hned padli do náruče."

,,Tak to nebylo. Choval jsem se jako debil a vyspal se s její nejlepší kamarádkou," odpověděl a styděl se za své mladší já.

Ariana vybuchla smíchy, ,,Jak se jmenovala?" zeptala se.

,,Giselle, ale příjmení si už ani nevzpomínám. Byla to Francouzka.",,

,,Giselle? Ty jsi spal s tetou Giselle!" vykřikla a nevěřila vlastním uším.

,,Ty ji znáš?" zbystřil Sirius.

,,Mamka ti asi nevyprávěla co se stalo, když tě zajali," řekla Ariana s úšklebkem.

,,Většinou, když jsme spolu sami, na povídání není čas," ušklíbl se Sirius a Arianě se na tváři objevila znechucená grimasa.

,,To jsi mi nemusel říkat. Každopádně teta Giselle mamce našla dům hned vedle ní, takže je to prakticky moje druhá máma."

Sirius vytřeštil oči, ,,To si děláš legraci!" vykřikl nevěřícně.

,,Udělal jsi ještě něco?"

,,Ještě jsme jednou hráli bojovou hru a byl jsem s Eileen ve dvojici. No a procházeli jsme kolem okamie, já ji nechtěně probudil a ona jí pak klovla do nohy, tak silně, že nemohla po zbytek roku hrát famfrpál. James mě chtěl tehdy přetrhnout," povzdechl si při vzpomínce na svého kamaráda.

,,Mamka hrála famfrpál?" podivila se.

,,Jasně, hráli jsme spolu no postu odražečů. Byla opravdu dobrá."

,,A já myslela, že jsem poleno po ní."

Sirius se zarazil, ,,Chceš mi říct, že jsi moje dcera a neumíš lítat dobře na koštěti?"

,,Asi tohle nadání zdědil brácha. Já spíš kreslím a nebo zpívám," řekla na svou obranu.

,,Tak kreslení máš po mě. Ovšem nemyslím si, že jsi dobrá jak já," řekl a prohodil si vlasy.

,,Dobrá uděláme soutěž. Oba dva nakreslíme mamku a pak aniž by věděla čí je čí, vybere který obrázek je hezčí," navrhla Ariana.

,,Nevybrala sis dobře. Eileen jsem kreslil tisíckrát. Máš nějaká pravidla?" 

,,Nesmí být nahá."

Sirius se zamračil, ,,Teď jsi mi sebrala nápad."

Oba se na sebe podívali a vybouchli smíchy. Ariana musela přiznat, že by chtěla vidět pohled mamky, kdyby ji táta doopravdy nakreslil nahou.