Křídla mysli (Harry Potter FF)

Nová schopnost

,,Čí je ta knížka?" zeptala se jednoho večera Ariana, když opět viděla Harryho číst v učebnici lektvarů. Nechápala co ho na ní tak fascinuje a v poslední době ho neviděla skoro bez ni.

Chlapec se na ni podíval. ,,To je jedno," snažil se ukončit konverzaci a knížku zaklapl.

,,Jo, čí je?" přidal se i Ron. ,,Vždycky si rád před spaním pokecám, ale ty furt čteš tu knížku," zamračil se.

V tom na Harryho zezadu skočila Ginny a knížku mu vytrhla. Harry se samým překvapením, nezvládl ani bránit.

Ariana to v tu chvíli ucítila. Harryho mizerně chráněná mysl, ji do sebe skoro až vtáhla a jediné co se v ní nacházelo, byla půvabná zrzka a jméno. ,,Princ dvojí krve," řekl stejně s Ginny.

,,Ty jsi mi vlezla do hlavy!" vykřikl naštvaně Harry, který byl právě teď doopravdy podrážděný. Ariana stále obdivovala, jak rychle dokázal vybouchnout.

,,Vždyť víš, že to někdy nezvládám ovládat," zamračila se na něj, upřímně by od něj čekala víc pochopení.

,,Tak se to nauč, protože já nehodlám dál trpět to, že všechna svoje tajemství s tebou prakticky sdílím!" urazil se, vytrhl Ginny učebnici a odešel do svého pokoje.

Ariana zůstala zaraženě sedět. Doopravdy nechtěla, Harrymu vlézt do hlavy, ale její moc byla tak veliká, že ji nezvládala ovládat. ,,To bude dobrý," chytla ji za ruku Hermiona a dívka se opět ocitla v její mysli. 

Hermiona tam měla spousty myšlenek, byla naštvaná na Harryho, soucítila s ní a také ještě neudělala úkol, který měla odevzdat za týden. 

Černovláska ji od sebe prudce odstrčila. ,,Promiň," omluvila se a v jejích očích byl jen zmatek. Poslední dobou se jí to dělo pořád, když měl někdo moc silné emoce, přímo ji to vtáhlo do mysli dotyčného a nebo stačil jediný dotek a už věděla všechna tajemství.

Otočila se a vyběhla ze společenské místnosti pryč.  Měla pocit, že musí někam daleko, kde pozná své schopnosti a nikomu neublíží. Cítila v sobě strach a netušila co přijde jako další. 

Vyběhla na astronomickou věž a posadila se na jeden z mnoha polštářů. Noc byla chladná, ale hvězdy zářily nad Bradavicemi jasně. Vytáhla z truhly jednu deku a zabalila se do ní. 

Opřela se a pozorovala noční oblohu. Poslouchala to nádherné ticho a pocit, že je tu jen ona ji uklidňoval. Nemusela se bát, že by nikomu zas vlezla do hlavy, jelikož jediné myšlenky, byly právě ty její. Zhluboka se nadechla studeného skotského vzduchu a s každým výdechem ze sebe dostávala negativní myšlenky. 

Po několika málo minutách ve své hlavě narazila na její přátele z Rumunska, jestli je tak ještě tedy mohla nazývat.

Mrzelo ji, že ji Adam s Mauriusem zradili, ovšem možná je i chápala. Potřebovali peníze a merlinžel pro ně někteří obětují vše.

Pokud si dobře pamatovala výtisk z novin, kde se psalo o jejím zatčení, hned další článek byl o Lucovi a jeho návratu domů, museli i ho napálit. 

Pochybovala však, že by v tomhle plánu byla i Jules. Luca byl pro ni totiž jako bratr a nedivila by se, kdyby byla někde tady v Anglii, moc dobře si pamatovala s jakou láskou o ní mluvila.

V tom uslyšela kroky. Vykoukl na ní Tobias. ,,Promiň, nevěděl jsem, že jsi tady," řekl okamžitě a rychle se otočil. 

Ariana věděla, že pokud jí někdo, kromě Brumbála může pomoct byl to právě Tobias, alespoň to si tedy říkala. Ovšem pravda byla spíše taková, že si potřebovala s někým promluvit. ,,Počkej!" zavolala na něj, když opět scházel dolů. ,,Potřebuji s něčím pomoct," řekla a Tobias poznal, že se doopravdy trápí.