Křídla mysli (Harry Potter FF)

Hromadný útěk

Tobias se konečně probudil a okamžitě podíval na své levé předloktí.

Po znamení zla nebylo již stopy.

Konečně byl volný, ovšem ne tak docela. Pán zla i jeho otec po něm určitě půjdou. Rozhlédl se kolem sebe a na nočním stolku našel kus pergamenu s jeho jménem.

Až se probudíš, jdi si sbalit věci a ve dvanáct buď nachystaný u Zapovězeného lesa.

Ariana si tuhle skutečnost uvědomovala taky, a proto jistě plánovala jejich útěk. Podíval se na své hodinky a zjistil, že má pouze hodinu čas. Měl by si tedy pospíšit.

Mezitím se černovláska přehrabovala v Brumbálově pracovně. Doufala, že jí tam nechal stopu, jak zničit viteály.

Byla zde už hodinu a stále nic nenašla.

Unaveně si sedla a nostalgicky si na nos nasadila Brumbálovi půlměsíčkové brýle a do úst hodila pár citronových dropsů.

Čekala, že jí něco napadne, ale v hlavě měla prázdno.

„Ahoj," ozval se od dveří Harry, kterého po půl hodině přehrabování zavolala.

„Docela ti to trvalo," usmála se a sundala nohy ze stolu.

„Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě Harry.

Ariana zavrtěla hlavou. „Samozřejmě, že nejsem. Už hodinu se tu přehrabuju a nemůžu stále najít žádnou informaci, jak bychom měli zničit viteály. Když jsme ještě u nich, ten medailon je podvrh," řekla a z tváře jí zmizela veselá maska. Věděla, že se Harry cítí stejně mizerně jako ona, takže si před ním na nic hrát nemusela.

„Ukaž mi ho," rozevřel ruku, do které mu vložila medailon i se vzkazem.

„Víš o někom, kdo má iniciály P.B.N. ?" zeptala se a promnula si oči. Dnešní večer skoro nespala. Prvně se postarala o Tobiase, který byl na pokraji svých sil, a pak zbytek večera probrečela.

Harry zavrtěl hlavou. „Netuším," povzdechl si a sedl si do křesla naproti Arianě.

Poznala na něm, jak si prohlíží pracovnu a vzpomíná na něj. „Měl tě rád Harry. Hodně si pro něj znamenal. Řekl mi to těsně předtím..." nezvládla to říct nahlas. Stále si nehodlala připustit, že je mrtvý.

Každopádně i tak Harrymu stiskla pevně ruku. „Řekl ti, ještě něco?" zeptal se Harry a zvedl k ní smaragdově zelené oči.

„Jen, že nemám zapomenout na světlo a mám ti být nablízku, jelikož se budeme vzájemně potřebovat," pokrčila rameny a hodila si do pusy další drops.

„Musím najít další viteály a zničit je," řekl odhodlaně Harry.

„Musíme, Harry. Na nic nejsi sám. Hermiona, já i Ron tu pro tebe vždycky budeme, takže si nemysli, že tě v tomhle necháme samotného. Jo a ještě mám novinku," na chvíli se odmlčela. „Zbavila jsem včera Tobiase znamení."

„U Merlina Ariano, co tu ještě děláš?" vykřikl na ni Harry. Rozhodně takovou reakci nečekala.

„Povídám si s tebou?" zavrtěla nechápavě hlavou.

„Tohle se nikdy nikomu nepodařilo. Až to Voldemort zjistí..." nechal konec věty viset ve vzduchu.

Ariana se nejistě zasmála. „Mám pocit, že už to ví," řekla nakonec.

„Okamžitě i s Tobiasem vypadněte!" začal se na ní zlobit. Tohle se nemělo stát. Na jednu stranu byl rád, že jeho kamarád je volný, i když na něj byl stále naštvaný, jelikož nezasáhl, když mohl Brumbála zachránit. Nechtěl však, aby byl snad ještě víc v ohrožení a aby do toho všeho zatáhl Arianu. Voldemort teď bude je vědět, jak moc mocná je.