Křídla mysli (Harry Potter FF)

Léčivé lektvary

Ariana seděla u Luky několik hodin a sama se divila, že ji Tobias nepřišel najít.

Ovšem ten spokojeně seděl v kuchyni a povídal si s Nikou a Jules.

Blonďatou Jules viděl právě dnes poprvé a už od pohledu šlo poznat, jak moc je milá a neustále pozitivní. Dokonale se s Nikou, která většinu času byla vážná, doplňovaly.

Ariana mu o jejích dvou kamarádkách vyprávěla často a tak už měl pocit, že je dokonale zná. Na Niku si ještě docela pamatoval ze čtvrtého ročníku, kdy na rok studovala v Bradavicích. Teď mu připadala docela jiná. Jules ji poměrně dost nakazila svou neustále dobrou náladou.

„Měla bych už jít za nimi dolů, přinesu ti pak jídlo," usmála se Ariana na Lucu a odešla z pokoje.

Už skoro zapomněla, jak moc tmavé tuto je. Jejich Domov byl celý plný světla a tmavé barvy skoro nikde nebyly. Grimmauldovo náměstí 12 bylo sice obrovské, ale chodbičky tu byly úzké a okna nijak zvlášť velká, na to aby to tu bylo prosluněné.

„Ahoj Kráturo," usmála se na skřítka, když kolem něj na schodech procházela.

Starý skřítek si pod nos opět zamumlal nějakou ne příliš milou nadávku.

„Ale no tak, už se známe dlouho na to, aby si mě přestal nenávidět," zamračila se na něj Ariana.

Skřítek ji ovšem nic neodpověděl a pokračoval dál ve své cestě do horních pater.

Černovláska si jen povzdechla a došla do kuchyně za svými přáteli. „Ta Kráturova protivnost mě jednou zabije," povzdechla si a svalila se na židli vedle Tobiase.

Ten se nahlas jejímu zoufalství zasmál. „Ten starej páprda se už nikdy nezlepší."

Ariana svůj zrak přetočila na své dvě kamarádky. „Takže vy dvě?" ukázala na ně zmateně.

„Jsme spolu," přikývla Nika se zářivým úsměvem.

Černovláska nechápavě zavrtěla hlavou. „Jak se to stalo? Promiň mi to, ale neumím si představit, kolik ti to muselo dát práce, sbalit zrovna Niku."

Jules se hlasitě zasmála a Nika na Arianu hodila vraždící pohled. „Přeskočila tam hned ze začátku jiskra, ale chtělo to udělat první krok, aby si uvědomila, že ke mně něco cítí taky," pokrčila rameny a stiskla Nice pevně ruku.

„Musíš mi, ale vysvětlit vás dva," ukázala na Tobiase a Arianu Nika. „Pokud si dobře pamatuji jsi smrtijed."

Tobias si vyhrnul rukáv a ukázal tenkou jizvu na levém předloktí. „Už ne," hodil na dívky zářivý úsměv.

Nika překvapeně vykulila oči. „Jak si to dokázal?"

„Ariana mě ho záhadným způsobem zbavila, že?" otočil se na svou přítelkyni, ale ta byla ponořená hluboko ve svých myšlenkách.

„Ari!" zavolal na ni a drcl ji do ramene.

„Musím prozkoumat tátův pokoj," řekla a bez dalších slov se zvedla z místa.

Tobias se na ni překvapeně podíval a ihned ji následoval. „Co tam chceš najít?" zeptal se poněkud zmateně.

„Lucovi ji zle a Brumbál nebyl dost dobrý léčitel, aby mu příliš pomohl," na chvíli se při vzpomínce na svého kmotra zastavila. Ovšem zavrtěla hlavou a dál pokračovala v chůzi. „Žádný léčitel sem ani nemůže, jelikož by je pak mohl prozradit. Takže naší jedinou nadějí jsi ty," otočila se na Tobiase a bodla ho prstem do hrudi.