Křídla mysli (Harry Potter FF)

Náramek

Ariana stála uprostřed zahrady a snažila se ovládat listy, které již opadaly ze stromů. Tallulah se nakonec ukázala, jako velice zvláštní učitelka a její lekce byly zajímavé.

,,Tvým úkolem, je najít klid. Chápu, že ovládat listy není pro tebe nijak zvlášť těžce, ale jde o rovnováhu. Zkus trochu zpomalit," poručila jí.

Arianě se tváře zbarvily do růžova, když se podívala na vír listů, který kolem nich poletoval. ,,Jasně," řekla a snažila se zpomalit.

,,Nádech a výdech," poradila jí a černovláska ji poslechla.

Zhluboka se nadechla a snažila se v sobě najít zmíněnou rovnováhu. Za chvíli dokázala listy ovládat, tak lehce, že kolem nich jen zlehka poletovaly.

Opal, která je pozorovala, mezitím co trénovala přípravu lektvarů, samým nadšením zatleskala, čímž Arianu okamžitě vyrušila a listy spadly na zem. ,,Promiň," omluvila se mladá indiánka.

,,Nic se neděje," usmála se na ní Ariana. Na Opal se nedalo zlobit. Hned po týdnu společného žití zjistila, jak je moc čistý a milý člověk.

,,Když jsi tak aktivní, pojď k nám," mávla na ní Tallulah a Opal nervózně vstala od svého kotlíku.

,,Měla bych dodělat, ten lektvar," snažila se vymluvit, jelikož se její matka tvářila na ní bez jediné emoce.

,,Nemusíš se bát, jen se tady postav," ukázala na místo před Arianou. ,,A teď zkus s Opal dělat to stejné, co s listy."

Černovláska na ní vykulila oči. ,,Co když jí něco udělám?" začala panikařit.

,,Věř si," řekla jen a Ariana se s nejistotou v očích podívala na Opal.

,,Já ti věřím," usmála se na ní, čímž jí dodala sebevědomí.

Začala se soustředit a jakmile měla nad její mocí kontrolu, opatrně Opal zvedla a začala s ní opatrně pohybovat.

,,To je úžasný," smála se nahlas. ,,Zkus ještě výš," zakřičela na ní.

Ariana ji poslechla, ovšem začínala mít pocit, že její moc nad ní přebírá kontrolu.

,,Zpomal!" zakřičela vyděšeně Opal.

,,Já se snažím!" začala také panikařit.

,,Hlavně musíš zůstat v klidu!" snažila se ji uklidnit Tallulah, ale i v jejích očích se zrcadlil strach. Přece jenom se její dcera vznášela šestnáct stop a pod ní byla jen tvrdá země.

,,Nevím co mám dělat!" křičela Ariana, když viděla, jak dívka nad ní léto z jedné strany na druhou a vyděšeně křičí.

,,Pusť ji!" opověděla Tallulah a připravila si hůlku. ,,Chytnu ji."

Ariana se od těla Opal odpoutala a ta okamžitě začala padat rychle dolů.

,,Aresto momentum," pronesla Tallulah a její dcera se nad zemí těsně zastavila.

,,Je mi to moc líto. Já...," snažila se najít slova, ale dobře si uvědomovala, jak moc mohla své kamarádce ublížit, ,,nezvládám to ovládat," řekla se slzami v očích a otočila se.

Potřebovala být na chvíli sama.

****

Tallulah věděla, že musí dát Arianě prostor a proto se jí rozhodla navštívit až večer.

V rukou nesla krabičku. Nechtěla jí ji dávat, ale zatím  neviděla jinou možnost.

,,Dále," ozvalo se, když zaťukala a vešla do velkého pokoje, jehož dominantou byla krásná postel s nebesy.