Křídla mysli (Harry Potter FF)

Poručník

Dnes byl jeden z mála deštivých dnů, tohoto léta a již za pár dní měla nastat doba sucha.

Ředitel Bradavic nehnutě stál u okna a prohlížel si krajinu, pod rouškou noci. Tahle škola se stala za jeho dlouhý život pro něj jediným domovem, který měl.

,,Chtěl jste mě vidět Brumbále?" vešel bez zaklepání do ředitelny profesor Snape.

,,Musím si s vámi promluvit o jedné důležité věci příteli," řekl stařec a posadil se do svého křesla.

Snape nevěděl co od něj má čekat a nervózně vyčkával co po něm bude Brumbál žádat, jelikož z jeho pohledu odhadoval, že to nebude nic příjemného.

,,Tobias by se měl pro bezpečí nás všech přidat do řad Pána zla," Severus čekal všechno, ale tohle doopravdy ne. Jestli někoho doopravdy miloval byl to jeho syn.

,,A co jeho bezpečí? Jeho matka umřela, kvůli tomu aby i on nemusel do jeho řad. Chtěl jsem ho před tím ochránit," začal se rozčilovat Severus.

,,Jestli ti má Voldemort doopravdy věřit, myslím že sám moc dobře víš, jak je nezbytné, aby se Tobias stal smrtijedem," postavil se Brumbál a přišel k němu blíž.

,,Nebude chtít spolupracovat," odsekl Snape.

,,Lžeš sám sobě. Tobias by pro její ochranu udělal vše. Jejich vztah ohrožuje především tvou misi a jestli bude mít Voldemort jen náznak toho, že jsi špeh," Brumbál se na chvíli odmlčel a podíval se do Severusových černých očí, ,,nezabije jen tebe, ale i tvé blízké," povzdechl si.

I jemu se tenhle plán nelíbil. Tobias byl jen nevinný hoch, který si jistě v žádném případě nezasloužil být figurkou v jeho plánu. Ovšem tohle byla válka a ta se bez obětí neobejde.

****

,,Siriusi!" vykřikl nadšeně Harry, když uslyšel jeho hlas na chodbě v sídle Blacků na Grimmauldově náměstí a pevně svého kmotra objal.

Po skoro patnácti letech byl konečně svobodný a nemusel se již schovávat před světem.

I on černovlasého chlapce pevně objal. ,,Tady mám pro tebe dárek," řekl a podal mu obálku. ,,Přečti si to někde v klidu," mrkl na něj a poplácal ho po zádech.

Harry se překvapeně na obálku podíval. Nebylo na ní nic napsané. Pokrčil jen rameny a vložil dopis do zadní kapsy jean.

Sirius se zastavil před svým synem a konečně si ho v klidu prohlédl. ,,Pojď ke mně synku," řekl a roztáhl ruce.

Wiliam ho pevně stiskl. ,,Ani nevíš, jak moc rád tě vidím," zašeptal mu do ramene.

,,Eileen by na tebe byla pyšná," řekl Sirius a do očí se mu nahnaly slzy.

,,No to snad ne!" vykřikl nadšeně Harry, který nevydržel čekání a roztrhl obálku.

,,Co se děje?" otočil se na něj překvapeně Will.

,,Sirius je můj nový poručník!," usmál se nadšeně a ukázal mu dopis. Konečně mohl pryč od Dursleyů.

,,Vítej do rodiny brácho," skočil po něm nadšeně William.

Po týdnu prázdnin, kdy byl na Grimmaudově náměstí s Harrym většinu času sám, se s ním velice sblížil.

,,Kde je vlastně Ariana?" zeptal se zmateně Sirius a veselá nálada rázem zmizela.

,,Pojď si raději sednout," povzdechl si Harry a sedl si do jídelny, kde Siriusovi pověděl vše co se za tři týdny stalo.

,,Nemusíš se o ní bát. Zvládne se o sebe postarat. Určitě je někde v bezpečí," poplácal ho Remus, který s ním hned po soudu šel do hlavního štábu.