Like from another planet.

Kapitola 1.

,, Sklapni sakra!'' Vezmu svůj budík a hodím sním o zeď. Ne že by mě vzbudil, to ne. Vzbudil jsem se minimálně před čtyřmi hodinami, ale vyrušil mě z mých myšlenek a to mu nemohlo projít jen tak. Tenhle den bude pořádně na nic. Jediné, co mě nutí vstát z postele je vědomí, že už je pátek. Dojdu ke skříni, ze které vytáhnu moje jeany s dírami na kolenou a úplé černé tričko pod kterým se mi skvěle rýsují svaly. Rychle provedu ranní hygienu, popadnu pár učebnic a sešitů, které hodím do baťohu a s hlasitým prásknutím dveřmi vyrazím do školy.

Cesta mi ubíhá dost pomalu. Vytáhnu tedy sluchátka a zapnu si svůj Playlist. Zaposlouchám se do hudby. Zrovna začala má oblíbená skladba, když mi někdo vytrhl sluchátka z uší a zařval mi do nich tolik, že mi málem praskly bubínky.
,,Do prdele Hanji co blbneš!''Okamžitě jsem po ní vyjel.
,,Ale no tak Levi tváříš se jak morous. Nemůžeš se někdy taky usmát?" 
,,Taky by ti nebylo do smíchu, kdyby ti někdo zařval do ucha ty čtyřoká slepice! '' Zavrčel jsem na ní a propaloval ji vražedným pohledem.
,,No tak promiň, ale já jsem na tebe volala. '' Jen jsem nad tím mávnul rukou a pokračoval do školy i stou slepicí. Celý zbytek cesty něco kecala, nevnímal jsem jí přišlo mi to jako zbytečná ztráta času. Konečně se před námi objevila škola. Normálně by mi to bylo jedno, protože Hanji se mnou chodí do třídy, ale dnes je pátek a to znamená, že já mám první hodinu tělocvik a ona chemii. Došli jsme ke skříňkám a už jsem se na ní otáčel s tím, že jí řeknu ať jde do své třídy, když mě předběhla.
,,Takže v 19:00 u baru Enjoyment. ''      S tím zdrhla a já se nezmohl na nic jiného než tam stát s otevřenou pusou. Svoje překvapení jsem, ale rychle zamaskoval svým obvyklým nicneříkajícím výrazem. Popadl jsem vak s věcmi a vyrazil směr šatny.

Zrovna jsme běželi deset koleček na rozehřátí, když se do tělocvičny přiřítil Erwin. Ani se neobtěžoval s omluvou. Hned se rozeběhl a dohnal mě.
,,Tak co Levi? Jdeš dneska s námi do toho baru? I když si myslím, že ti Hanji nedala moc na výběr. '' Zasmál se nad svojí poznámkou.

Zbytek dne probíhal docela v klidu. Samozřejmě jsem se nevyhnul Hanji, Erwinovi a jejich neustálím dotazům, jestli s nimi večer půjdu. Nakonec jsem jim slíbil že dorazím, ale jen protože jsem s nimi už nikde dlouho nebyl.

Bylo za deset minut sedm a já už jsem stál před barem a i s čtyřočkou jsme čekali na Erwina, který stejně jako vždy přijel s půlhodinovým zpožděním.
,,Jsi schopný někdy přijít včas ?'' Řekla Hanji na oko nazlobeně, ale hned na to vyprskla smíchy a zatáhla nás dovnitř. Cítil jsem kouř, alkohol a pot ze všech těch lidí co tu byli. Znechuceně jsem nakrčil nos. Přešli jsme k barmanovi a objednali si třikrát vodku. Povídali jsme si o všem možném.
,,Pane bože to to u-uteklo. U-už budu muset jet. '' Zařval lehce podnapitý Erwin. Jen jsem nad tím protočil očima, zaplatil a vyšel jsem i stou povedenou dvojicí ven. Než jsem se nadál seděl jsem na místě spolujezdce, Hanji byla rozvalená na celé zadní sedačce. Což znamená že řídí Erwin, který je neumí pořádně řídit, ani když není pod vlivem alkoholu. Ptáte se, proč teda neřídím já? To je snadné, nemám řidičák na auto.
,,Hej Levi! Radši se něčeho chyť. '' Najednou šlápl na plyn a zrychlil.
,,Okamžitě zpomal ty debile!'' Zaječel jsem, ale bylo mi to houby platné.

Všechno se seběhlo strašně rychle. Erwin sjel na vedlejší silnici. Vůbec jsem nevěděl, kam jede tady přece nikdo z nás nebydlí. Ozvaly se brzdy a tupá rána. Erwin konečně zastavil. Na silnici kousek před námi, kam dopadala poslední záře z našich světel něco leželo. Kouknul jsem se na Erwina, který jen tupě koukal dopředu. Okamžitě jsem vystoupil z auta a šel se podívat do čeho jsme to vlastně narazili.