1.

1.6K 79 10
                                    

7:00, pondělí
Vzbudil mě hlasitý budík, který jsem poslepu asi po hodinovém zvonění vypla.
,,Here we go again" řekla jsem si a promnula si oči. Dnes je prvního září a to znamená, že nastupuji už do třeťáku na místní Vancouverskou střední. Škola mi nějak nevadí, nejsem tam sice nejoblíbenější, ale nejsem ani odstrkovaná. Jsem ta, co potichu sedí v rohu a na všechny se směje.
Prakticky mám jen jednu kamarádku a tou je láskyplná Sadie, která stejně většinu času tráví se svojí partou (st a it cast). Nedávám jí to za zlý, já zas většinu času trávim s mým přítelem Jordanem. Chodíme spolu už asi rok, hodně lidí mi řeklo, že jsem bez něj byla jiná, veselejší, lepší. Sice jsem se kvůli němu přestala bavit s většinou mých přátel, jelikož je extrémě žárlivý, ale nevnímám na sobě tu velkou změnu, jak říkají jiní. S Jordanem spolu trávíme hodně času, jelikož moje mamka každý víkend jezdí za přítelem do vedlejšího města, tak jsem s Jordanem i o víkendech. Ptáte se na tátu? Můj táta v mých osmi letech zjistil, že je gay. Rodiče mezi sebou mají dobrý vztah i po rozvodu, akorát táta se přestěhoval do Británie za přítelem a tak ho vidím asi jen dvakrát do roka.

7:30
Je první den školy a já už nestíhám, škola začíná za dvacet minut a já stojím před šatníkem totálně nerozhodná.
Nakonec jsem si vybrala uplé černé rolákové triko s high waisted džínama, bílé tenisky a koženku. Vlasy jsem si sepla a udělala jsem si jednoduchý make-up.
_
Když jsem dole vedla rozhovor s mamkou o nový netflix show Too hot too handle, zabzučel mi telefon.
J💘 - Jordan
(y/n) 🖤 - you
*
J💘:
Jsem u tebe za 2 minuty❣️

(y/n)🖤:
Začínám odpočítávat🤫
*
Jordan mě už ve druháku každý ráno vozil do školy, jeho rodina je docela zazobaná a už má svý vlastní auto.
Do pár minut Jordan přijel, já se rozloučila s mamkou a běžela jsem k jeho autu.

Přivítali jsme se polibkem a jelikož jsme nestíhali, hned jsme vyjeli směr škola.

Po chvíli jsme dorazily do areálu školy, Jordan zaparkoval a oba jsme mířili k hlavnímu vchodu budovy. Jordan se i hned se všema zdravil, je jeden z nejlepších basketbalistů na naší škole a zná ho tady snad uplně každej. Procházeli jsme chodbama, já se za Jordana spíš schovávala a neřekla jsem ani ň. Asi viděl, že mi situace není moc příjemná a tak mě chytil za ruku, usmál se na mě a rychle jsme vyšli z ruchu chodeb.
_
Už jsme byli ve třídě a jelikož jsme přišli mezi posledníma, schytali jsme lavice úplně vepředu, naštěstí vedle sebe. (lavice jsou po jednom)
Začala jsem se rozhlížet po třídě a uviděla jsem Sadie. Když mě zbystřila, celá se rozeslunila a začla mi mávat, já udělala to samé. Očima jsem si prohlídla celou její partu, když se mi zrak zastavil na jednom z kluků. Neznala jsem ho, ale vypadalo, jako kdyby k nim do party patřil už roky. Měl černé kudrnaté vlasy a velice zajímavé rysy obličeje. Po chvíli přemýšlení nad jeho lícema jsem si všimla, že na mě kouká taky. Cukla jsem sebou a on se zasmál. Bylo mi trochu trapně a tak jsem se raději otočila směrem k tabuli a čekala na první zvonění.

_____________
Vím, že to zatím není zajímavé a je to spíš takové klisché, ale nějak se začít musí, ne?🤗

PASSIONKde žijí příběhy. Začni objevovat