Příběh o (y/n) a Finnovi.
Láska. Drama. Bolest. Přátelství.
Jen zkouším psát a doufám, že se vám příběh zalíbí.
(y/n) je tichá dívka ze střední, má přítele, kterého je nucena milovat a rodinu, kterou skoro nevidí, všechno se změní, když jí kamarád...
Ráno mě probudil zvuk aut jezdících hned pod mým oknem. Vstala jsem a venku pršelo. Šla jsem do kuchyně, kde už seděl táta s Neilem. ''Dobré ráno'' řekla jsem. ''Ahoj'' řekl Neil a zvedl se. Sedla jsem si ke stolu a on mi pod nos dal talíř plný jídla. Ok. Dal mi tam asi 5 talířů plných jídla. Všude byli toasty, vajíčka, šunka, sýr, fazole, mléko, cereálie, káva, čaj, med, různé ovoce atd. ''Páni, to si nemusel, mně by stačil ten čaj.'' zasmála jsem se. Bylo na něm vidět, že se snaží se mi zalíbit. ''Tak co je dneska v plánu?'' zeptal se mě i táty Neil. ''No, asi si všechno vybalim a pak bychhom se mohli jít podívat okolo areálu školy, abych tak nějak věděla, kam mám jít.'' ''Jo, to jsem taky chtěl navrhnout.'' řekl táta. _
Už jsem sahala po třetím a posledním kurfu a začala si vybalovat už jen maličkosti, jako šminky a nabíječky.
Venku už přestalo pršet, ale bylo furt zataženo. Někdo mi zaklepal na dveře. ''Dále.'' Vstoupil táta a řekl ''Za chvíli půjdeme, tak se obleč, je tam zima.'' usmál se. _ Vyšli jsme z baráku a šli směrem ke škole. "Teoreticky bys mohla jezdit autobusem, ale je to asi jen 5 minut chůze." Řekl táta. _ Za chvíli jsme došli ke škole.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Areál školy vypadal docela moderně. Byla jsem z toho nadšená. Na první pohled to bylo celkem příjemné prostředí. I když se škola zdála nejdřív malá, zjistili jsme pak, že dozadu vede ještě několik budov, co spadají pod školu. Jen tak jsme si to tam prošli a pak jsme si šli sednout do jedné kavárny, která je poblíž. _ "Jak jste se vůbec poznali?" Zeptala jsem se táty i Neila. "Dřív jsem pracoval ve Vancouveru jako realitní makléř. Po tom, co se vaši rozvedli mě tvůj táta kontaktoval a chtěl pomoct s hledáním bytu. Pak už je to klasická story." Zasmál se Neil. "Když jsme se oba nastěhovali do Anglie, rozhodli jsme se bydlet sami, nechtěli jsme na nic moc spěchat a teď, po několika letech, konečně bydlíme spolu." Dodal táta. Vyprávěli mi ještě pár společných vzpomínek a dost jsme se u toho nasmáli. Táta si odskočil a já s Neilem zůstala osamotě. "Jsem ráda, že jste se poznali. Na tátovi jde opravdu vidět, že je šťastný. Docela mě mrzí, že jsme se nepotkali už dřív." Usmála jsem se na Neila. Tomu se trochu vhrnuly slzy do očí a usmíval se od ucha k uchu. "Ani nevíš, jak rád tohle slyším. Bál jsem se, že ti nesednu nebo že si budeš myslet, že vám rozvracím rodinu. Zack o tobě vždycky mluvil hezky, jsem rád, že spolu vycházíme." _ Přišli jsme domů a celý večer jsme hráli hry a trochu jsme u toho i popíjeli. Musela jsem ale jít spát brzo, přece jenom jdu zítra do školy. Mám z toho strach, ale jak říkala máma, bude to jen pár dní a pak to bude v pohodě.
