Příběh o (y/n) a Finnovi.
Láska. Drama. Bolest. Přátelství.
Jen zkouším psát a doufám, že se vám příběh zalíbí.
(y/n) je tichá dívka ze střední, má přítele, kterého je nucena milovat a rodinu, kterou skoro nevidí, všechno se změní, když jí kamarád...
Zazvonil budík. "Shit, shit, shit." Řekla jsem si pro sebe a byla jsem strašně vyděšená. Bylo mi ze stresu zle a celá jsem se klepala. Vstala jsem naštěstí včas a tak jsem se lehce nalíčila, vyžehlila jsem si vlasy a vzala si na sebe tenhle outfit:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Přišla jsem do kuchyně a sedla si ke stolu. "Nervózní?" Zeptal se táta. Jen jsem přikývla. Nechtěla jsem ani nic jíst. Jen jsem si vypila čaj a sbalila jsem věci do školy. "Šli bychom s tebou, ale musíme do práce." Řekl Neil. "To je v pohodě. Nejdu přece do první třídy." Zasmála jsem se. _ Už jsem byla u školy. Všichni se tam scházeli, kouřili, smáli se. Já vešla dovnitř a snažila jsem se najít ředitelnu. Nikde. "Bože. Tak se zeptej (y/n)!" Nadávala jsem sama sobě v hlavě. Šla jsem za klukem, který ke mně byl nejlbíž a poklepala jsem mu na rameno. Otočil se a já chvíli zůstala v šoku. Jeho oči mě jaksi hezky zmrazily a já se nemohla hýbat. Vypadal takhle:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Potřebuješ něco?" Usmál se na mě. "Jo. Promiň. Řekneš mi prosím, kde je ředitelna?" Řekla jsem, když jsem se vzpamatovala. "Říct ti to můžu, ale pochybuju, že jí i tak najdeš. Je to tu větší, než se zdá. Pojď se mnou, dovedu tě tam." Řekl a zněl velmi mile. Vycházeli jsme schody a on se mě zeptal "Ty jsi tu nová?" "Um, ne. Jsem tu jen ná výměnný pobyt." Řekla jsem. Zastavil se a vykulil oči. "Fakt? Učitelka nám o tobě říkala, to se teda asi budem výdat častěji." Usmál se. Dovedl mě k ředitelně. "Tady to je." "Moc děkuju ...." "Tomasi, jmenuju se Tomas." Podal mi ruku. "Já jsem (y/n)." "Okay (y/n), tak se zatím měj." Řekl a odešel. Zaklepala jsem na dveře ředitelny a ozvalo se "vstupte" Tak jsem tedy šla dál. Před prosklenou stěnou seděla u stolu velmi sympatická žena. Postavila se a šla směrem ke mně. "Vy musíte být (y/n) Abelsová" "Ano, jsem." Podala jsem jí ruku a usmála jsem se. Představila se mi jako ředitelka školy. Sedli jsme si a ona mi řekla, jak to tu chodí. Ještě jsme vyřešili nějaké papíry a pak mě zavedla do třídy. Koukala jsem se po lidech, když mě zrovna ředitelka představovala. Nikdo tam nevypadal nějak zle, spíš naopak, všichni se usmívali. Seděl tam i Tomas a smál se na mě. No, uvidíme kam tohle ještě povede.
