Příběh o (y/n) a Finnovi.
Láska. Drama. Bolest. Přátelství.
Jen zkouším psát a doufám, že se vám příběh zalíbí.
(y/n) je tichá dívka ze střední, má přítele, kterého je nucena milovat a rodinu, kterou skoro nevidí, všechno se změní, když jí kamarád...
Pondělí, 10:00 "Mami! Neviděla si můj pas?!" Křičela jsem nervózně na mamku zatímco jsem běhala po baráku. "Zlato, je tady." Smála se mamka a ukázala na stůl. Oddychla jsem si a řekla jsem jí "Když nad tím začínám tak přemýšlet, asi to nebyl tak dobrej nápad. Mám z toho nakonec trochu strach." Mamka mě objala a řekla mi "Z ničeho mít strach nemusíš. To se ti bude zdát jen prvních pár dní. Až budeš s tátou, tak se ti všechno bude zdát jiný, najdeš si kamarády, oblíbíš si nějaký restaurace, budeš se tam za chvíli cítit jako doma." Usmála se na mě. "A teď dělej, ať stihneš letadlo." Dali jsme všechny kufry do auta a jeli směrem letiště. _ Už ohlásili můj let a já se asi po desátý rozloučila s mámou. Prošla jsem přes kontroly a nastoupila jsem do letadla. Tam jsem si zapla film a pak jsem usnula. _ Po několika hodinovém letu nám letuška oznámila, že budeme přistávat. _ Celá rozlámaná jsem vylezla z letadla a šla čekat na svoje zavazadla. Když jsem tohle všechno prošla, vyšla jsem z letiště a tam na mě už čekal táta s jeho přítelem Neilem. (Ano, přejmenovala jsem ho, jelikož jsem netušila, že vám ho teď ukážu jako Neila Patricka Harrise) Rozběhla jsem se k nim a tátu jsem objala. Neilovi jsem podala ruku a navzájem jsme se představili.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Na první pohled mi byl strašně sympatický. Nasedli jsme do auta a jeli jsme do jejich společného bytu. Jeli jsme asi 20 minut do centru města, kde bydleli. Vystoupili jsme z auta a vešli do staré klasicky anglické bytovky. Vyšli jsme 2 patra a Neil odemkl dveře od bytu. Z venku to vypadalo, jako kdyby tu byty byly malý, ale naopak. Vstoupila jsem a bylo to tam úžasný. Obrovská kuchyň spojená s obývákem, vše moderně zařízené. Výhled z oken na noční ulice Londýna. Byl to ten nejkrásnější byt, v jakém jsem kdy byla. "Je to tu úžasný!" Řekla jsem. "To jsme rádi, že se ti tu líbí." Usmál se táta. Provedl mě po bytě. Ukázal mi koupelnu, můj pokoj a všechno důležité. "Musíš bejt unavená. Teď si jdi lehnout, zítra ještě do školy nepůjdeš, tak se pořádně prospi. Dobrou noc." Řekl táta a políbil mě na čelo. "Dobrou." Usmála jsem se. Lehla jsem si do obří postele a ihned jsem usnula.
