Příběh o (y/n) a Finnovi.
Láska. Drama. Bolest. Přátelství.
Jen zkouším psát a doufám, že se vám příběh zalíbí.
(y/n) je tichá dívka ze střední, má přítele, kterého je nucena milovat a rodinu, kterou skoro nevidí, všechno se změní, když jí kamarád...
Dneska je sobota a to znamená, že jedeme pro dvojčata. Táta i Neil jsou od rána strašně nervní. Snažím se je co nejvíc uklidnit. Společně jsme se najedli a byli jsme připraveni vyrazit. Sedli jsme si do auta jeli jsme. _ Asi po hodině jízdy jsme dorazili na místo. ''Počkáš tady?Asi to bude na dýl.'' Řekl táta ''Jojo, pustim si písničky.'' Usmála jsem se a oni vešli do velké budovy, podobné nemocnici. Asi po 20 minutách jsem viděla, jak se otvírají dveře a každý z nich nese jedno malé škvrně. Vystoupila jsem z auta a šla směrem k nim. ''Ahooj'' začala jsem šišlat na ty dva malý. ''Vy jste nádherný'' koukala jsem na ně. Táta i Neil brečeli štěstím. ''Vyfotim vás!'' řekla jsem a vytáhla telefon. Oni se na fotce políbili a bylo na nich vidět, že jsou opravdu šťastní. ''(Y/n), přivítej svojí sestřičku Jasmine a malýho bráchu Maxmiliana.''
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rozbrečela jsem se taky. Jako želva. Dali jsme je do autosedaček a jeli jsme domů. _ ''Tohle je váš nový domov'' Říkal táta dětem a procházel se s nimi po bytě. Na dětech bylo trochu znát, že se necítí nejlépe. Přece jenom se o ně vždy ''staral'' někdo jiný. Musí si tady na to zvyknout. Táta a Neil je oba posadili do mini balonkového bazénku a oni hned začali kousat a házet jednotlivé balonky. Táta ani Neil z nich nemohli spustit oči. ''Jsou tak nádherný!'' řekl Neil. Všichni jsme z nich byli nadšení a dojatí.
_ Hodně krátká kapitola. I know. Asi budu muset zas o něco přeskočit čas, protože mě toho v Londýně už moc nenapadá. Tak snad vám to nebude vadit. <3
