75.

651 35 6
                                    

Ráno jsem se vzbudila v hotelovém pokoji a venku už krásně svítilo slunce.
Šla jsem do mamky ložnice a ta tvrdě spala. Pousmála jsem se nad tím.
Večer jsme měli odlétat, ale chtěla jsem jí ještě nechat prospat.
Napsala jsem Jade a Tomasovi, jestli nechtějí jít na brunch.
Oba souhlasili a domluvili jsme se, že se v 11 sejdeme v jedné místní kavárně.
Vzala jsem si na sebe tohle

Vzala jsem si na sebe tohle

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

A vyrazila jsem.
_
Došla jsem do kavárny a oba už tam seděli. Jak mě Jade viděla, tak za mnou běžela a skočila na mě. Objímala mě a usmívala se od ucha k uchu.
''Já tě tak ráda vidim'' řekla jsem jí.
''Já tebe (Y/n).)'' zapištěla.
Posadili jsme se a začali jsme si povídat.
''Tak co, co je novýho?'' vyptávala se.
''No.. já nevim.. asi nic.'' řekla jsem.
''Ježiš povídej''
Najednou jsme se všichni tři rozpovídali. Povídali jsme si o mém životě ve Vancouveru a i o tom jejich v Londýně.
Zjistila jsem, že si Jade našla přítelkyni, že teď s klukama bydlí i Olivia a spoustu dalších věcí.
''Jak si tak povídáme, tak se mi nechce zpátky domu..'' pousmála jsem se.
''Vždyť je léto.. tak tu zůstaň dýl.'' navrhnul Tomas.
''Mám tady věci jen na 3 dny.. a nechci to mámě zbytečně komplikovat.'' řekla jsem zpátky.
_
Dojedli jsme a zaplatili jsme.
Vyšli jsme z kavárny a šli si sednout do parku, který byl vedle.
Sedli jsme si na lavičku a Jade vytáhla krabičku cigaret.
Všichni jsme si vzali jednu cigaretu a zapálili jsme si. Bylo celou dobu ticho. Ale příjemné ticho.
Po několika minutách mě ti dva šli doprovodit k hotelu.
Už jsem totiž musela jet zpátky na byt, tam si sbalit a pomalu vyrazit na letiště.
Objala jsem se s Jade.
''Brzo zase přijeď, ale tentokrát na dýl.'' řekla a usmála se.
''Přijedu.'' usmála jsem se zpátky.
Začal jí zvonit telefon.
''Promiň, to je přítelkyně, musím to vzít.'' řekla a šla s telefonem stranou.
Zůstala jsem tam jen já Tomas. 
Myslela jsem si, že se normálně rozloučíme.. ale asi ne.
''Neodjížděj.'' řekl a hrnuli se mu slzy do očí.
''Jsi v pohodě Tome?'' zeptala jsem se a chytila ho za ruku (kamarádsky)
Ruku mi stisknul a řekl ''Nejsem. Od doby, co si odjela se mi všechno hroutí. Všechno je špatně. (Y/n), já tě tady potřebuju, chápeš to vůbec?''
Nic jsem na to neřekla. Věděla jsem, jak se cítí. Byl osamocený. Dřív měl aspoň Jade, ale ta teď většinu času tráví s přítelkyní. Benji je furt s Olivií a on.. on je sám.
Objala jsem ho.
''To, že nejsem u tebe neznamená, že tu nejsem pro tebe.'' řekla jsem mu v objetí.
Do toho přišla Jade.
''Půjdeme Tomasi?'' zeptala se.
Tomas se na ní falešně usmál a přikývnul.
Ještě mě objal a řekl ''Děkuju. Budeš mi chybět. Jako kamarádka. Jako osoba. Ne jako láska.''
Oba jsme se na sebe usmáli a rozloučili jsme se.
_
Už jsme byli opět u táty v bytě a dobalovali si kufry.
Táta s Neilem byli už chvíli doma a oba měli pořádnou kocovinu.
Každopádně svatba byla skvělá. Všichni jsme si to užili.
_
Byli jsme před domem a čekali na taxíka.
Táta a Neil čekali s náma.
Žluté auto už se blížilo a tak jsme se všichni objali a znáte to ''Zas přijeďte, napiš až budete doma, mějte se tu hezky'' a tak.
Nasedli jsme do auta a vyrazili na letiště.
_
Už jsme prošli všema prohlídkama a zbývalo jen nasednout do letadla.
_
Seděla jsem u okýnka a přemýšlela jsem nad věcma přičemž jsem koukala na bílé mraky nademnou.
Pak mi došlo, že myslím na Tomase.
Ne. To je špatně. Finn. Musím myslet na Finna.

PASSIONKde žijí příběhy. Začni objevovat