Písničku si pusťte, až na to bude upozornění. <3
Hodně dlouho jsem se rozmýšlela, co teď budu dělat.
Noah odešel už asi před hodinou a já byla stále sama doma. Venku pořád pršelo a už se začalo stmívat na večer.
Četla jsem si Finnův dopis pořád dokola. Nemyslela jsem na nic jiného, než na to, co teď mám asi dělat.
Šla jsem konečně do sprchy a sedla jsem si doprostřed sprchového koutku. Objala jsem obě své nohy a nechala jsem vlažnou vodu, ať na mě prší. Takhle jsem tam chvíli jen seděla a přemýšlela, co Finnovi řeknu.
Vylezla jsem ze sprchy a šla se obléct do pokoje. Když jsem vešla, uslyšela jsem jak mi něco (nejspíš kamínek) spadl na okno.
Za chvíli další.
Šla jsem se podívat k oknu, ale nikdo nikde nebyl. Nechala jsem to tedy být.
Chystala jsem se jít za Finnem a vzhledem k počasí, jsem se oblékla teple a pohodlně.
_
Odemkla jsem dveře od auta a rychle jsem utíkala před deštěm.
Nastartovala jsem a ve velkém slejváku jsem jela za Finnem.
_
PÍSNIČKA TIME
Už jsem byla u jeho baráku, ale furt jsem seděla v autě.
Rozhodovala jsem se, jestli tam mám jít nebo nejít.
Viděla jsem mu do okna pokoje.
Stál u stolu a přehraboval si cdčka.
Jako kdyby mě polil smutek, když jsem ho tam tak viděla.
Zhluboka jsem se nadechla a vystoupila z auta.
Než jsem stačila dojít k jeho dveřím, už jsem byla zmoknutá.
Zazvonila jsem za zvonek a netrpělivě čekala.
Za chvíli jsem slyšela dupání schodů.
Otevřel.
_
Finn's POV
Zrovna jsem si přehraboval cdčka a hledal jedno, na který jsem si dal všechny moje nejoblíbenější songy.
Nemohl jsem ho najít. Nikde.
Najednou někdo zazvonil.
V tuhle hodinu? V tomhle počasí?
Byl jsem sám doma a tak jsem seběhl dolů po schodech a otevřel jsem dveře.
Stála tam (y/n). Celá zmoklá, objímající svůj promočený svetr, klepající se zimou.
V ten moment jsem úplně ztuhnul.
Co bude teď? Vrazí mi jednu? Políbí mě?
''Ahoj.'' řekl jsem
''Ahoj.'' smutně zopakovala
''Pojď dál, ať nemokneš.''
''Nene, to je dobrý, já tu jsem jenom na chvilku.'' řekla a smutně se usmála.
Vyšel jsem za ní ven a zabouchl za sebou dveře.
''Já bych..'' řekl jsem ale skočila mi do řeči
''Ne. Budu mluvit já. Podívej se Finne. Odpouštím ti. Věřím, že to tvoje chyba nebyla.''
''YEEEEEEES'' znělo mi v hlavě
(y/n) pokračovala
''Ale stejně si myslím, že bude lepší, když toho chvíli necháme. Očividně oba máme teď trochu jiný priority a podle mě bude lepší, když si dáme pauzu... ale pauza je prakticky rozchod.. snad chápeš, jak to myslím.''
''Ne. Nechci žádnou pauzu. Žádnej rozchod. (y/n), ty jsi moje jediná priorita. Jediná věc, na kterou se chci zaměřit. Nechci už bejt bez tebe. Držíš mě tu.. Miluju tě.'' řekl jsem jí přičemž jsem se na jí celou dobu koukal. Ona koukala do země.
''Promiň Finnie.'' řekla a odběhla s pláčem do auta a odjela.
Stál jsem tam v dešti. Po obličeji mi netekly jen kapky, ale už i slzy.
Chtěl jsem nadávat, chtěl jsem utéct.
Ale chtěl jsem, aby byla šťastná.. Dám tomu tedy čas.
ČTEŠ
PASSION
TeenfikcePříběh o (y/n) a Finnovi. Láska. Drama. Bolest. Přátelství. Jen zkouším psát a doufám, že se vám příběh zalíbí. (y/n) je tichá dívka ze střední, má přítele, kterého je nucena milovat a rodinu, kterou skoro nevidí, všechno se změní, když jí kamarád...
