PASSION

78.

Utíkala jsem rychle k autu. Při běhu jsem si nahmatávala klíčky od auta, abych odsud vypadla co nejrychleji.
Slyšela jsem, jak na mě Finn volá a běží za mnou.
Ignorovala jsem ho.
Dálkovým ovládáním jsem rychle auto odemkla a sedla si dovnitř.
Opřela jsem si hlavu o volant a začala hystericky brečet.
Finn za mnou přiběhl a začal ''mlátit'' na okno.
''Otevři (y/n), vysvětlim ti to'' křičel.
Zvedla jsem hlavu z volantu, utřela jsem si slzy a vyfakovala ho.
Auto jsem nastartovala, ale Finn si stoupl před přední kapotu.
Bylo mi to jedno, začala jsem se pomalu rozjíždět. Couval a pořád si myslel, že zastavím.
Když jsem začala zrychlovat, uhnul se a já už jsem jen ve zpětném zrcátku pozorovala to, jak se hádá a Aylou.
Ani jsem nevěděla, kam mám jet. Nechtěla jsem jet domů. Nechtěla jsem jet ani za nikým z kamarádů.
Jela jsem na staré vrakoviště za sunbarem.
Sedla jsem si na jednu z pneumatik a zapálila jsem si cigaretu.
Byla jsem překvapivě už docela v klidu. Opakovala jsem si věci jako ''to zvládneš, jsou mnohem horší věci, jsi silná'' a docela to pomáhalo.
Po chvíli jsem se rozhodla, že nechci být sama a zavolala jsem Millie.
Brečela jsem jí do telefonu a ona do deseti minut přišla.
Řekla jsem jí všechno.
Chápala mě, protože se jí stalo něco hoodně podobného.
Utěšovala mě a snažila se mě rozesmát. Moc to nešlo.
_
O den později
Byla jsem zalezlá v posteli. Venku strašně pršelo a na to, že je léto, tak byla docela zima.
Byla jsem sama doma a neměla jsem na nic náladu. Chtěla jsem zrovna jít do sprchy, už jsem byla i svlečená, ale někdo zazvonil. Rychle jsem si na sebe vzala jen župan a běžela jsem dolů.
Moje srdce mi říkalo ''ať je to Finn, ať je to Finn, ať je to Finn'' ale moje hlava říkala ''prosím, ať to on není''.
Otevřela jsem dveře a stál tam Noah.
''Ty jseš nemocná?'' usoudil podle županu.
''Ne vole, chtěla jsem jít do sprchy.'' odpověděla jsem.
''Můžu dál?'' 
''Jasně, pojď.''
''Dlouho se nezdržim.. jen ti nesu tohle.''
řekl a podal mi dopis s mým krásně napsaným jménem.
''Co to je?'' usmála jsem se.
''To je od Finna.'' řekl a věděl, že mi úsměv spadne ze rtů.
''Dal mi to už včera, ale nechtěl jsem za tebou tak brzo chodit... přečti si to osamotě, já hned půjdu.''
''Ne. Nechoď. Aspoň počkej, až přestane pršet.''
_
Seděli jsme v kuchyni u stolu a pili čaj.
Obálka ležela uprostřed stolu a oba jsme na ni tiše zírali.
Byla jsem nervozní, zajímalo mě, co je uvnitř.
''Otevřu to.'' vykřikla jsem.
''Měla by sis to přečíst sama (y/n).''
''Ne. Jsi můj nejlepší kamarád, nevadí mi, že to budeš vědět.''
Vzala jsem obálku a šli jsme si sednout na gauč do obýváku.
Otevřela jsem jí a rozbalila jsem dopis.
Noah seděl vedle mě a tiše jsme četli.
Psalo se tam:

Drahá (y/n)
Píšu ti takhle staromodně, protože mi to přijde osobnější.. vím, že bych za tebou měl přijít a snažit se ti to nějak vysvětlit, ale vím, že bys mi nedala tu možnost. Ani nevíš, jak špatně se cítím. Všechno to byla jen náhoda. 
K věci.
Dnes jsem byl naštvanej, mrzutej, zklamanej z toho, co se stalo den předtím. Mrzelo mě, jak jsem se k tobě předtím zachoval a bylo to hodně znát na mém chování.
Při zkoušce jsem se ani nesnažil pořádně zpívat nebo dělat cokoli pořádně.
Chtěl jsem odtamtud co nejdříve vypadnout, měl jsem v plánu jít za tebou hned jak skončíme.
Ayla si všimla, že je se mnou něco v něpořádku.
Začala se mě vyptávat v šatně.. kluci mezitím odešli.
Nebral jsem to nějak nepříjemně.. přece jenom to byla dobrá kamarádka a myslel jsem si, že se s ní o takových věcech dá mluvit.
Posadili jsme se na gauč a já jí řekl, jak mě to mrzí a tak.
Nepovídali jsme si ani dlouho.
Pak mě z ničeho nic objala. Přišlo mi to trochu divný, ale vlastně i normální.. protože jsem to bral tak, že mě chce utěšit nebo nějak duševně podpořit či co.
Když jsem se od ní odtáhnul, přímo mi vrazila jazyk do krku.
Nelíbilo se mi to, ani trochu. Chtěl jsem hned přestat, ale byl jsem tak v šoku, že jsem si nejdřív musel uvědomit, co se to vlastně děje. Než jsem si to ale uvědomil, vkročila si ty.
Po tom, co jsi odjela jsem se s Aylou neskutečně pohádal. 
Nejspíš jsem kvůli ní přišel o to nejlepší, co jsem kdy měl.
Pochopím, když se mnou už nebudeš chtít bejt, ale prosím tě o další šanci. Miluju tě.
Tvůj Finnie.

___________

Vy jste takový bobečci. <3
Vaše podpora mě neskutečně zahřála u srdíčka a slibuju, že se budu snažit vydávat kapitoly mnohem častěji! <3 Ilyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy