Příběh o (y/n) a Finnovi.
Láska. Drama. Bolest. Přátelství.
Jen zkouším psát a doufám, že se vám příběh zalíbí.
(y/n) je tichá dívka ze střední, má přítele, kterého je nucena milovat a rodinu, kterou skoro nevidí, všechno se změní, když jí kamarád...
Úterý, škola Byla škola a všechno bylo naprosto normální, teda až na jednu věc. Sadie se mi vyhýbala a snažila se mě ignorovat. Myslela jsem si, že má třeba jen blbý den a tak jsem to nechala být. _ Šla jsem si odnést věci do skříňky a narazila jsem tam na Finna. Pozdravili jsme se a navzájem si věnovali úsměv. "Zítra bychom se mohli jen tak projít. Třeba okolo jezera nebo tak." Řekl mi Finn "Nemyslíš, že bude zima?" Zasmála jsem se. (Teď je totiž prosinec) "Tak můžeme jít ke mně a tř..." přerušila jsem Finna slovy "Dobrý, vezmu si dvoje ponožky a můžem jít k tomu jezeru." "Proč vlastně nemůžeš už dneska?" Zeptal se Finn. Zpanikařila jsem. Nechtěla jsem, aby věděl, že chodím k psychologovi. "Umm, no já. Já mám strašně moc věcí na práci." Řekla jsem. "Už musim jít, tak kdyžtak zítra." Rychle jsem řekla a utekla od Finna. 16:00 U velkého domu jsem zvonila na dveře Schnappových. V budově, kde Karine pracuje, se něco opravuje a tak na terapie chodím k ní domů. S otevřenou náručí mě přivítala a vyšli jsme po schodech nahoru do její pracovny. Povídali jsme si a bylo znát, že se pomalu ale přece zlepšuju. Hodina utekla jako voda a já už byla ready jít domů. Ještě než jsem odešla, tak mě na schodech zastavil Noah a objal mě. Chvíli jsme si povídali a pak mě vyprovodil ven. Zavřel za mnou dveře a já se v zimě vydala domů.
Finn's POV Docela jsem se doma nudil. Šel jsem se do kuchyně zeptat mámy, jestli nechce s něčím pomoct. Poslala mě na nákup. Rozhodl jsem se jít pěšky, jelikož se fakt nudím a aspoň zabiju čas. Byl jsem v ulici, kde bydlí Noah. Chvíli mě napadlo, že bych za ním zašel, ale rychle mě to přešlo. Byl jsem asi 30 m od jeho domu a vyděl jsem někoho vycházet. Byla to (y/n). Objala Noaha a rozutekla se na zasněženou cestu. "Hodně věcí na práci" řekl jsem si pro sebe a protočil jsem očima.
Středa, škola (Y/n)'s POV Škola už skoro skončila, všechno tu probíhalo jako vždycky. Šla jsem za Finnem se ho zeptat, v kolik půjdeme. "Hele, já nikomu nechci lézt do zelí, a už vůbec ne Noahovi, takže se na to asi vykašlem." Řekl Finn zklamaně. "Cože?" Trochu jsem se smála. "Já a Noah mezi sebou nic nemáme." "Ale notak, vim, že si včera byla s nim." "No a? To nemůžu trávit čas s kamarádem jako stejně dneska s tebou?!" Řekla jsem a začínala jsem být naštvaná. "Jo, dobře, promiň. Tak v 5 budu u tebe." Řekl Finn a odešel. _ 17:00 Teple jsem se oblékla a šla jsem za Finnem, který už čekal venku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vypadal super roztomile. Sníh dělal jeho pleť ještě víc bledou a oči mu ještě víc vynikly. Když jsem ho tam tak viděla stát, věděla jsem, co přesně mi chybí. Pozdravili jsme se a šli jsme směrem k jezeru. Nejdřív jsme se oba cítili trochu trapně a pak chtěl Finn odlehčit situaci a tak mi začal vyprávět vtipný příběhy, co se mu staly. Pak jsme si povídali různě. Došli jsme až k jezeru. Bylo to tam krásný, zasněžený.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byla to známá cestička po které lidi rádi chodili na procházky. Viděli jsme tam lavičku a rozhodli jsme se, že si na ní chvíli sedneme. Sedli jsme si a už se začalo stmívat. "Hele, co se doopravdy stalo s Jordanem?" Zeptal se Finn. "Nevim, jestli ti ještě můžu věřit Finne." Odpověděla jsem mu. "Jo.. za tohle jsem se ti chtěl omluvit. Byl jsem debil, že jsem to Loren řekl, nevěděl jsem, že to bude mít takový následky. Věřil jsem jí a doufal sem, že tě spíš pochopí. Omlouvám se." Řekl Finn s upřímným pohledem a já na něj kývla, jakože omluvu přijímám. Řekla jsem mu tedy vše, co se ohledně Jordana stalo. Nevěřil vlastním uším. "To si děláš prdel?" To bylo jediné, co mi na to řekl. Po chvíli ticha mě Finn objal a pevně stiskl. "Neboj, už se nevrátí." Pošeptal mi do ucha. Ještě chvíli jsme tam seděli a povídali jsme si. "Když se na něco zeptám, řekneš mi 100% pravdu?" Zeptal se Finn. Přikývla jsem na souhlas. "Já vím, že to vytahuju furt. Ale.. cos dělala včera u Noaha?" "Nebyla jsem tam za ním. Chodím tam na terapie za jeho mámou Finne." Řekla jsem se smutným výrazem. "Mohla si mi to říct rovnou. Chápu to." Řekl Finn a dal mi ruku na ruku. "Možná je tu ještě něco, co bych ti měla říct." chtěla jsem Finnovi říct, jak se ohledně něho cítim. Že se mi líbí a že bych byla ráda, kdyby jsme se spolu bavili tak jako dřív. Chtěla jsem mu prakticky vylít svoje srdíčko no. Koukali jsme se navzájem do očí "Finne já" řekla jsem, ale Finn mě rychle přerušil slovy "Vyspal jsem se se Sadie."
