51.

680 40 5
                                    

Přišla jsem naštvaná domů a zavřela jsem se v pokoji. Nikdo nebyl doma. Nevěděla jsem, co mám dělat. Cítila jsem se špatně, že jsem ho tam nechala. Co když se mu něco stane? Co když pro něj teď jede záchranka nebo tak?
Chtěla jsem si s někým promluvit.. nejradši bych zavolala mámě, ale tý nemůžu říct, co se stalo.
Zavolala jsem Noahovi.

Noah's POV
Zrovna jsem seděl před školou s Finnem. Finn kouřil. Povídali jsme si.
Zazvonil mi telefon. Na obrazovce se objevilo "(y/n)🧚🏻‍♀️💚"
Finn to viděl a tak jako kdyby zesmutněl.
Chtěl jsem to típnout, ale on mě zastavil.
''Ne, zvedni jí to. Nevadí mi to.'' Usmál se.
''Dobře, nebude to na dlouho.''
_
Zvedl jsem telefon a (y/n) začala ihned mluvit.
(Y/n):
Ahoj, Noahu? Máš teď čas? Potřebovala bych si promluvit..
Noah:
No vlastně jsem teď s někym venku, co se děje?
Y:
Jo aha.. promiň, nebudu rušit.
N:
Nene, povídej.
Y:
Jde o Tomase.
N:
Ty brečíš?
Y:
Ne, jsem jenom hodně rozrušená a klepe se mi hlas.
N:
Tak co se stalo?
Y:
Lhal mi. Právě teď leží doma. Zfetovanej. Prej ne poprvé.
N:
To si děláš srandu?
Y:
Bohužel ne.. já vůbec nevim, co mám dělat.
N:
No, nepotřebuje pomoct?
Y:
Je u něj Jade. Prej to je takhle vždycky..
N:
Zlato, uklidni se. Až bude v pohodě, tak si musíte promluvit.
Y:
No.. to bude asi nejlepší. Zrovna přišel táta, tak já už jdu. Měj se a pozdravuj, pa.
N:
Čauu.
_
Stalo se jí něco? Zeptal se starostlivě Finn. Určitě slyšel všechno, co jsem jí do telefonu říkal.
''No, já nevim, asi bych o tom neměl mluvit.'' Řekl jsem.
''Jo, to je v pohodě. Ona je ale v pořádku ne..?''
''Jo, je.'' Usmál jsem se na něj.
Chvíli bylo ticho a já pak ze sebe vypustil
''Jde o Tomase''
Finn nechápavě koukal.
''Našla ho u něj doma zfetovanýho, i když jí tvrdil, že takový věci nedělá.''
''To je kretén!'' řekl naštvaně Finn.
''Nechceš jí třeba zavolat..?'' zeptal jsem se ho.
''Ne. To nemůžu. Konečně jsem se zbavil myšlenek na ní. Mam Natali. A vim, že by mi stačilo málo k tomu, abych se do ní zamiloval zpátky.''
_
(Y/n)'s POV
Zavěsila jsem a šla jsem přivítat tátu.
Rozhodla jsem se před ním mlčet.
''Ahoj tati!'' usmívala jsem se.
''Ahoj, jedla si?'' zeptal se.
''Ne, nemám hlad.''
''Dobře. Já vlastně taky ne. Začínám bejt nervózní.''
''Z čeho?''
''Za chvíli nás bude o 2 víc.. bojim se, že to nezvládneme.''
''Tati, zvládl si vychovat mě, zvládneš všechno.'' zasmála jsem se.
''Ale tys byla jedna a pomáhala mi s tim máma.''
''No a ty si snad myslíš, že tě v tom Neil nechá? Budete pro ty dva nejlepší rodiče na světě. Ty jsi ten nejlepší táta a Neil je vážně skvělej člověk.''
Táta se usmál a objal mě.
_
V noci ten den
Přišla mi zpráva od Jade. Psalo se tam:
''Už je v pohodě. Mrzí mě, že si to musela vidět.''
Byla jsem ráda, že je v pořádku, ale neodpověděla jsem. Šla jsem spát.

PASSIONKde žijí příběhy. Začni objevovat