27.

810 60 9
                                    

"Cože si udělal?!" Zvýšila jsem hlas a ihned jsem pustila Finnovu ruku.
Nevěděl, co má říct.
"Kdy?" Zeptala jsem se.
"Na tý Sophiině oslavě. Ale oba jsme byli dost opilý a prakticky si to ani nepamatujeme.."
Řekl Finn sklesle.
"Snažila jsem se ti dát tak nějak druhou možnost. Myslela jsem si, že se ti třeba líbim, když si tam políbil mě a ne Loren. Jenom si s lidma hraješ Finne. Nebudu na tebe řvát proto, že ses vyspal se Sadie. Nic ti v tom nebránilo. Řvu na tebe proto, protože si mi dělal falešný naděje. Mám toho dost. Bez tebe mi přece jenom bylo líp." Řekla jsem a odešla jsem.
"(Y/n)! Ne! Počkej!" Křičel Finn a běžel za mnou.
"Vysvětlim ti to." Chytil mě za ramena a bylo to jako kdyby mi koukal do duše.
Šla jsem si tedy zpět sednout na lavičku a nechala Finna, ať mluví.
Řekl mi, že za mnou chtěl jít, ale viděl mě s Noahem, to ho donutilo pít ještě víc a pak si pamatoval prý jen to, že se vzbudil vedle nahé Sadie.
Nemohla jsem na něj být naštvaná, ale zárověn mohla. Byla jsem zmatená.
"Uděláme to takhle... budeme dělat, jakože se mezi náma nikdy nic nestalo. Začneme od znova. Jako kamarádi. Žádný flirtování ani nic takovýho. Oba víme, že si rozumíme a nemusíme do toho tahat city. Jen už nechci, abychom se navzájem přehlíželi a dělali, jako kdyby ten druhej neexistoval." Řekla jsem mu.
"Takže jsme v pohodě?" Zeptal se s úsměvem Finn.
"Jo." Úsměv jsem mu vrátila.
_
Finn's POV
Přišel jsem domů a šel jsem do sprchy. Přemýšlel jsem nad tím, co se dneska stalo.
Haha (y/n), to je hezký, že chceš bejt jenom kamarádka, ale já svý city jen tak nevezmu a nevyhodim je do koše a nebudu dělat, jako kdyby tu nikdy nebyly.
Každopádně jsem rád, že jsme aspoň kamarádi. Že už spolu budeme mluvit a bavit se. Bohužel se bojim, že se svých citů k ní jen tak nezbavím.

PASSIONKde žijí příběhy. Začni objevovat