Příběh o (y/n) a Finnovi.
Láska. Drama. Bolest. Přátelství.
Jen zkouším psát a doufám, že se vám příběh zalíbí.
(y/n) je tichá dívka ze střední, má přítele, kterého je nucena milovat a rodinu, kterou skoro nevidí, všechno se změní, když jí kamarád...
Nejdřív jsme si normálně povídali a tak. Pak, když už bylo okolo 10 v noci, jsme začli hrát hru "nikdy jsem". Hráli jsme to s panákama. "Nikdy jsem s nikým nespal." Řekla Olivia Napili se všichni kromě Jade. Ta udělala smutný výraz a řekla "dál,dál,dál" a všichni jsme se zasmáli. "Nikdy jsem nic neukradl." Napil se jenom Tomas a Jade. "Cos ty prosimtě ukradl?" Zasmála se Olivia. "Já kradu dívkám srdce." Zasmál se Tomas. "Debil, kecá. Ukradli jsme spolu jednou víno, když jsme měli depku." Řekla Jade. "Nikdy jsem si nedal do nosu." Řekl Benji a naznačil, že myslí kokain. Napili se všichni, kromě mě. "Děláte si prdel?" Řekla jsem vážně. "Nooo vlastně" řekl Benji a hodil pytlíček s bílým práškem na stůl. Zvedla jsem se a řekla "Sorry, s timhle nechci mít nic společnýho." "Ne, tak počkej, mi s tim půjdem do ložnice, abys to neviděla." Řekla Olivia a snažila se mě přemluvit, ať zůstanu. "Jestli se pak ale budete chovat jak vymletý, tak odcházim." Řekla jsem a posadila jsem se. Olivia, Benji a Jade odešli do ložnice a Tomas zůstal sedět na gauči. "Ty nejdeš?" Zeptala jsem se. "Jdu, proto tu sedim." Zasmál se Tomas. "Klidně běž." řekla jsem a pokrčila jsem rameny. "Kdybych chtěl jít, tak jdu. Taky se mi to nelíbí. Otázka byla, kdo už někdy měl a ne kdo si dává skoro furt." Řekl a trochu se naštval. "Promiň. Nepůjdem na cígo?" Nabídla jsem. "Jo, pojď za mnou." Usmál se Tomas a vedl mě nahoru po schodech. Vylezli jsme po malém žebříku a ocitli jsme se na střeše. (Představte si to v noci)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Neměla jsem slov. Šla jsem na okraj střechy a koukala se na město. Vítr mi vlál ve vlasech a já se cítila nekonečně. "Dobrý ne?" Usmál se Tomas. "Je to tu nádherný. Myslela jsem, že dneska už neuvidim nic hezčího, než váš byt, ale tohle.. to je wow." Zapálili jsme si, sedli jsme si na jednu s matrací a povídali jsme si. "Co je na tobě tak tajemnýho?" Zeptal se Tomas. "Na mě? Nic?" Zasmála jsem se. "Když se na tebe člověk podívá, tam hned vidí, že tě něco uvnitř trápí." Chvíli bylo ticho. "Mně to říct můžeš. Pochopim to." Řekla pohladil mě po ruce. Kamarádsky ofc. On mi nedávno taky řekl něcoz jeho minulosti, tak proč bych nemohla já. Měla jsem pocit, že mu věřím a že mu věřit můžu. "Víš, byl tu jeden kluk. Jmenoval se Jordan a .." "A zlomil ti srdce hádám." "Kéžby." Vzdychla jsem. Pověděla jsem mu o Jordanovi. Neřekla jsem mu všechno detailně, ale to hlavní ano. Že mě vydíral, mlátil a znásilňoval. "Počkej. To jako vážně?" Divil se. "Jo." "Pojď sem." Řekl a objal mě velice pevně. Pak mi podal krabičku cigaret a kouřili jsme jednu cigaretu za druhou. Asi 10 minut jsme jen mlčeli, ale bylo to hezké ticho. Pak jsme si povídali hloubš, poznali jsme se víc a já mám pocit, že ho teď znám líp, než třeba Sadie. Než jsme šli zpátky dovnitř dala jsem na instagram fotku, na které byl Tomas. (@halfwayhappy je tvoje ig jméno)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
@halfwayhappy Thank you for being my unpaid therapist.🖤 @tomas.scott
