Příběh o (y/n) a Finnovi.
Láska. Drama. Bolest. Přátelství.
Jen zkouším psát a doufám, že se vám příběh zalíbí.
(y/n) je tichá dívka ze střední, má přítele, kterého je nucena milovat a rodinu, kterou skoro nevidí, všechno se změní, když jí kamarád...
Natali's POV Domluvila jsem se s kamarádkou, že nahrajeme falšený chat, aby si myslel, že ho (y/n) chce jen pro peníze. V týhle době je to dost jednoduchý. Změníte si u toho člověka fotku a přezdívku a uvěří vám kdekdo. Napsali jsme, jakože mi (y/n) napsala ''Nevim, o co ti jde, ale Finn bude můj. Je sice dost divnej, ale peníze má ne? Radši se drž dál, protože zítra mě tu máš.'' To ráno, kdy měla (y/n) přijet jsem to Finnovi ukázala a brečela jsem mu do náruče, že o něj nechci přijít. Vzal to docela vážně. Je lehčí terč, než jsem si myslela. Přemluvila jsem ho, ať zůstaneme doma a nechodíme jí přivítat.. nakonec souhlasil. _ Finn's POV ''Vysvětlim ti to.'' Napsal jsem (y/n). Chtěl jsem jí vysvětlit to, proč jsem nepřišel. To, že ublížila Nat a i mně. Než jsem to stačil napsat, napsala mi slohovku o tom, jak jsem jí zklamal a pak si mě blokla. Nechápal jsem to, vždyť to ona napsala tu zprávu, že jsem sice divnej, ale aspoň peníze mám. Byl jsem dost vytočenej. Nechtěl jsem to takhle. Byla už noc. Rozhodl jsem se k (y/n) zajet a vyříkat si to osobně. Nasedl jsem do auta a jel jsem k jejímu baráku. _ Po pár blocích jsem zastavil u jejího domu
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nechtěl jsem zvonit, jelikož bych probudil její mamku. Zavolat jsem jí taky nemohl, protože si moje číslo blokla. Vzal jsem pár kamínků a začal jsem je házet na její okno, které bylo směrem do ulice. _ (Y/n)'s POV Už bylo dost pozdě a já nemohla spát. Tak jsem se převalovala v posteli a myslela na všechny vzpomínky z Londýna. Najednou mi něco bouchlo o okno. Strašně jsem se lekla. Za chvíli se opakovalo, asi 3x. Vstala jsem z postele a šla jsem se podívat, co se děje. Jsem strašpytel, takže jsem se dost bála. Pomalu jsem přistoupila k oknu a viděl tam Finna, jak mi hází kamínky do okna. Naznačil mi, ať jdu dolů. Co tu chce? Je to Finn. Takže jsem se bleskurychle učesala a upravila, abych vypadala dobře. Přes sebe jsem si vzala velkou mikinu a kraťasy na spaní. Sešla jsem potichu dolů, abych nevzbudila mámu. Otevřela jsem hlavní dveře a vyšla ven. Sešla jsem k Finnovi a řekla mu. ''Co tu chceš? Nemáš bejt s Natali?'' ''Co měla znamenat ta zpráva? Nebo spíš.. obě ty zprávy?'' ''Poslala jsem ti jenom jednu, jestli umíš počítat.'' ironicky jsem se usmála. ''No jednu mně a jednu Nat.'' ironicky se usmál zpátky. ''Cože?'' zasmála jsem se. ''Natali jsem nepsala a ani jí psát nehodlám.'' ''Nelži.'' řekl Finn. ''Děláš si srandu? Přijedeš o půlnoci ke mně před barák, abys mě obvinil z něčeho, co jsem neudělala? Ta holka ti fakt motá hlavu. Čau.'' otočila jsem se a byla jsem připravená odejít. ''Tak počkej..'' zastavil mě Finn. Vytáhl telefon a ukázal mi screeny chatu''mě'' a Natali. Nechápavě jsem na to koukala. ''To nejsem já.'' zasmála jsem se. Vytáhla jsem svůj telefon a ukázala Finnovi, že jsem si s Natali nic nepsala. ''Mohla si to smazat..'' řekl Finn podezřívavě. ''Finne, je úplně očividný, že to nafejkovala. Podívej.'' Vzala jsem jeho telefon ''Má mě tu pojmenovanou jako (y/n) Ables... moje příjmení se píše Abels. Tvoje holka se trošku přemáčkla.'' Začala jsem se smát. Finn na to chvíli koukal a asi mu to začalo docházet. ''Proč by to ale dělala?'' ptal se. ''Co já vim. Proč bych to dělala já?'' Nastalo docela dlouhé ticho. ''Promiň.'' řekl Finn a cítil se asi dost trapně. ''V pohodě, nemůžeš za to, že máš přítelkyni píč.. teda, blbou přítelkyni.'' ''My dva jsme teda v pohodě?'' zeptal se nejistě. ''Finne.. pořád s ní ale chodíš.'' ''Mám pocit, že nám dvěma prostě neni souzený, abychom byli spolu.'' zasmál se Finn. ''Já vim, že už jsem to jednou říkala.. ale asi zůstaneme kamarádi co?'' usmála jsem se. ''Asi jo.'' zasmál se. Objal mě a řekl ''Vítej zpátky.'' Tím jsme se prakticky rozloučili. Finn šel k autu a já šla zpátky domů. Už jsem byla skoro u dveří a najednou na mě Finn zakřičel. ''(Y/n)!'' Otočila jsem se zůstala jsem stát. Finn se ke mně rozběhl. Zastavil se asi centimetr ode mě, koukal se mi do očí a pak mě políbil. Pak přestal, oba jsme se na sebe koukli. Usmáli jsme se a pokračovali jsme. Držel mě v náruči a já měla ruce na jeho krku. Byl to něčím strašně výjimečný polibek. Nechtěla jsem, aby někdy skončil.
