Příběh o (y/n) a Finnovi.
Láska. Drama. Bolest. Přátelství.
Jen zkouším psát a doufám, že se vám příběh zalíbí.
(y/n) je tichá dívka ze střední, má přítele, kterého je nucena milovat a rodinu, kterou skoro nevidí, všechno se změní, když jí kamarád...
''My s Neilem jsme se rozhodli, že bude nejlepší, když se rozejdeme.'' ''Cože?!'' vykřikla jsem. Oba se tvářili smutně. Podívala jsem se na Tomase a ten nevěděl, co má říct. Koukla jsem se zpátky na tátu a ten se začal smát. ''Ne, sranda.'' smáli se oba. Táta mi podal obálku a řekl, ať to otevřu. Otevřela jsem ji a vyndala z ní 2 papíry. Chvíli jsem to četla a vhrnuli se mi slzy štěstí do očí. ''Co to je?'' Zeptal se Tomas. ''Schválení o adopci.'' usmála jsem se na něj. ''Wow'' koukal nadšeně. Zvedla jsem se a pořádně tátu i Neila objala. ''Takže vy budete mít miminko?'' zeptal se Tomas. ''No, vlastně.. ty papíry jsou tam dva. Adoptovali jsme dvojčata, kluka a holčičku.. Nejdřív jsme chtěli jen syna, ale pak nám pani ze sociálky řekla o těhle dvou. Jejich máma je nechala doma samotný a utekla od nich, je jim jeden rok. Nechtěli jsme je od sebe rozdělovat a báli jsme se, že někdo jinej by to udělal.'' Řekl Neil. ''To je úžasný! Mám z vás moc velkou radost!'' Řekla jsem jim. ''No a kdy budou u vás?'' zeptal se Tomas. ''Až za měsíc.'' Řekl trochu smutně táta. ''Počkat, vždyť já vlastně teď bydlim v jejich pokoji..'' řekla jsem. ''To je v pohodě, stejně si je ještě necháme v ložnici a až odjedeš, tak jim to tam předěláme.'' Dál jsme si povídali o tom, jak je to super a jak se na ně těšíme. Dojedli jsme večeři, vysadili Tomase u jeho bytu a jeli jsme domů.
Finn's POV Už asi měsíc chodim s Natali. Je to fajn. Ale jenom fajn. Aspoň už nemyslim na (y/n). Ale pořád mi připadá, že nám v tom vztahu něco chybí. Začal jsem v ní trochu vidět Loren, už neni tak hodná, jak byla na začátku. Ale dokáže mě uvést do pohody, když jsem fakt na dně. Dneska jsme měli být spolu, ale spí u Loren. Teda, chvíli tady byla, ale musela už jít. Nezakazuju jí, aby se spolu bavili. Řekl jsem jí, že JÁ s Loren nechci mít nic společnýho, ale ona ať se s ní baví jak chce.
Natali's POV Napsala jsem Finnovi poslední zprávu ve které bylo: ''Tak jo zlato, už jsem u Loren, tak asi už psát nebudu, dobrou noc!'' Telefon jsem si dala do kabelky a zazvonila na zvonek Peterova bytu.
Peter, yes pamatujete si správně. Ten co se pokusil znásilnit (y/n) po tom, co to měl domluvené s Jordanem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Otevřel mi a řekl ''Dneska nějak pozdě.'' zasmál se ''Sorry, když on si furt chtěl povídat a bylo to s nim příšerně dlouhý.'' odpověděla jsem. ''Stejně nechápu, proč s nim teda furt jsi.'' ''Děláš si srandu? V sázce je 100 dolarů, nejde mi ani tak o ty prachy, jako o to, vidět Loren, jak prohrála.'' zasmála jsem se. ''Počkej, o co vám vlastně vůbec jde?'' ''Když se s ní Finn rozešel, stěžovala si na to, že on by s nikym nevydržel dýl než 3 měsíce. Vsadila jsem se s ní, že já to s nim 3 měsíce vydržim. Musim říct, že už teď toho mám pokrk.'' Smála jsem se. ''Vy jste ale krávy.'' smál se Peter. ''Drž hubu a radši si svlíkni kalhoty.'' řekla jsem mu a sjela jsem ho vyzývavým pohledem.
