PASSION

56.

Písničku si pusťte, až na to bude upozornění v textu
Finn's POV
Ráno jsem se probudil s šílenou bolestí hlavy. Přespávali jsme u Sadie. 
Probudil jsem se vedle Natali, která už byla vzhůru.. Moc jsem si toho ze včera nepamatoval, ale rozhovor s (y/n) jsem si pamatoval dobře. 
Musel jsem Nat říct, že s ní končím. No, nebylo to tak lehký.
''Dobré ráno lásko'' řekla mi a celá zářila.
''Um, čau?'' odpověděl jsem rozespale.
''Hele, asi bych ti měl něco říct..'' začal jsem.
''Já tobě taky.'' Odpověděla.
''Já ..'' chtěl jsem mluvit, ale skočila mi do řeči.
''JÁ TĚ MILUJU FINNE'' jásala.
Objala mě a já si uvědomil, že jsem v prdeli. Neřekl jsem jí o (y/n). Zatím. Musím to udělat, (y/n) přilétá už zítra a pár z nás se dohodlo, že až jí přiveze mamka domů, že na ní budeme čekat u ní doma jako přivítání.
_
(Y/n)'s POV
Asi po desetihodinovém letu jsme přistáli ve Vancouveru. Šla jsem si vyzvednout zavazadla a pak jsem vyšla z letiště. Už na mě u příletové haly čekala máma. Rozběhla jsem se za ní a pořádně jí objala.
''Ahooooj zlato'' křičela radostí
''Ahoj mamii''
''Tak co, jakej byl let?'' 
''Skoro celej jsem prospala, takže dobrej.''
''Tak pojď, jdeme. Musíš mi toho tolik říct!'' zasmála se.
Nasedli jsme do auta a jeli domů, celou dobu jsme kecali.
_
Teď si pusťte písničku
Přijeli jsme domů. Já otevřela dveře a šla jsem do kuchyně. Tam na mě vyskočila Sadie, Noah, Millie, Gaten a Caleb.
''Vítej domaaa'' všichni křičeli.
''Ježiiiš'' lekla jsem se a začala jsem se smát.
Všechny jsem je hned objímala. Pak to byli takové ty klasické rozhovory typu ''jak ses měla? jaká byla cesta? těšila ses domů?''
Pak když asi po deseti minutách povídání jsem se zeptala, kde je Finn.
Nikdo očividně nevěděl, že mi včera volal.
''Je s Natali, jako vždycky.'' řekl Gaten.
''On chtěl přijít, vážně jo, ale nakonec se rozhodl pro ní no..''
''Oh.. aha..''
Byla jsem naprosto zlomená. Naštvaná. Dokola jsem si opakovala, co jsem udělala špatně. Chtěla jsem brečet, řvát, nadávat, utíkat. Ale jen jsem seděla. Vstala jsem a měla jsem pocit, že se mi každou chvíli podlomí nohy.
''J-já musim na záchod.'' řekla jsem všem a utekla nahoru do koupelny. Zavřela jsem se tam a začala brečet. Opustila jsem Tomase kvůli Finnovi. Kvůli tomu, že jsem mu věřila, že chce začít od znova. Ale on i tak dal přednost jí. Cítím se zrazená, slabá.
Do pár minut jsem se dokázala vzchopit a sešla jsem zpátky dolů.
''Hele zlato, už budeme muset jít, tak se uvidíme zítra jo?'' řekla Sadie.
''Jojo'' odpověděla jsem.
Všechny jsem je objala a oni odešli. Teda až na Noaha. 
Šli jsme do mého pokoje a sedli jsme si na postel.
''Já vim, co se stalo. Říkal mi to. To že ti volal.'' řekl Noah.
''Tak proč je teď s ní..'' rozbrečela jsem se mu na rameni.
''To sám nechápu..'' objal mě a seděli jsme tam v tichosti. 
Pak už i Noah musel jít, tak jsme se rozloučili. Já šla vybalovat a pak jsem celý den strávila s mámou.
_
V noci když už jsem šla spát mi napsal Finn.
''Vysvětlím ti to.'' psalo se ve zprávě.
Měla jsem ho už pokrk. Odepsala jsem mu.
''Ne. Nechci nic vysvětlit. Ty si mi vyčítal, že jsem za tebou nepřijela až z BRITÁNIE, když si naboural, tak ti já teď můžu vyčíst to, že si za mnou nepřišel O PÁR ULIC DÁL, když jsem po 4 měsících přijela. Tvoje kecy s tím, že začneme znova si strč někam! Já jsem kvůli tobě opustila kluka, který byl mnohem lepší, než si myslíš! A ty ani nedokážeš říct ne jedný blbce, která tě celýho ovládá! Skončil si Finne.''
a blokla jsem si jeho číslo..