28.

820 53 4
                                    

O měsíc později
Všechno šlo úplně v klidu. S Finnem jsme se začali všichni opět normálně bavit, Sadie začala chodit s Calebem a Noah všem řekl, že je gay.
O Jordanovi jsem ani neslyšela a jsem za to ráda, na terapie chodím furt a snažím se ho vytěsnit z hlavy.
Je neděle a já si zrovn dělám večeři. Mamka je po dlouhé době zase u přítele a tak se tu trochu i nudím.
Zrovna jsem si nesla talíř ke stolu, když mi zazvonil telefon.
Viděla jsem, že mi volá táta.
Y:
Ahoj tati!
T:
Ahoj (y/n), jak se máš?
Y:
Jo, dobrý, akorát se trochu nudim. Co vy?
T:
Super, zrovna jsme dostěhovali poslední kousky nábytku. Musim říct, že James má mnohem lepší byt, než jsem tu měl já.
Y:
To je fajn, že konečně bydlíte spolu.
T:
Jojo, je to super. Ale teď to, proč ti volám.
V tý ulici, kde teď bydlíme, je jedna ehm docela velká škola. Všiml jsem si, že je to gymnázium a má dokonce stejné jméno jako ta vaše škola ve Vancouveru.
Viděl jsem, jak mají na sklech nalepené letáky s nabídkou Erasmu, což je výměnný pobyt studentů ze zahraničí. Trochu jsem si o tom zjistil a dozvěděl jsem se, že tahle škola spolupracuje s tou vaší. Napadlo mě, jestli bys u nás nechtěla pár měsíců bydlet a přitom chodit do školy sem. Nic by si nezameškala a konečně bys mohla poznat pořádně Jamese i Londýn!
Y:
Ty jo! To je naprosto úžasný! Já bych strašně ráda, ale uvidim ještě, co na to řekne máma. Za hodinu by se měla vrátit, tak to s ní proberu a hned zavolám zpátky!
T:
Super, tak se zatím měj!

Hovor ukončen.
_
Omg! Nemůžu tomu uvěřit! Tohle je skvělá příležitost. Jako vím, že by mi chyběla máma a kamarádi a že bych nemohla chodit za psycholožkou. Ale nemůžete prostě říct Londýnu ne!
_
Přijela máma, sotva si odložila bundu tak už jsem na ní skočila. Sedli jsme si ke stolu a já začala mluvit.
Řekla jsem jí přesně to, co mi řekl táta.
"No já nevim zlato, bude to divný tě tu nemít 4 měsíce." Řekla a nevypadala moc nadšeně.
"Mamiiii, můžeš tu mít celou dobu Daniela a já budu v bezpečí u táty. Školu nezameškám!" Prosila jsem.
"No, tak dobře."
Začala jsem jásat a objímala jsem jí.
Hned jsem to zavolala tátovi a ten z toho měl velkou radost.
Zítra si vše vyřídím ve škole a pak už směr Londýn!🇬🇧

PASSIONKde žijí příběhy. Začni objevovat