21.

846 62 12
                                    

Čtvrtek, 7:00
Probudila jsem se a opět jsem nechtěla do školy. Moje ranní rutina byla prakticky furt stejná. Sešla jsem po schodech do kuchyně a čekala tam máma.
"Dneska tě hodim do školy." Řekla
"Proč? Mám ještě čas. To dojdu."
"Nechci, aby se už nic takovýho opakovalo. Být mnou, řešim to už dávno s policií, ale jelikož ty nechceš, tak se musíme zařídit jinak." Řekla a zněla trochu naštvaně.
"Ze školy tě vozit nemůžu, jelikož mám práci. Vždycky až půjdeš, s nikým se nezastavuj a vźdycky měj nahmatanej pepřák!" Řekla a bylo vidět, že o mě má opravdu strach.
Bezeslov jsem jí objala a šly jsme do auta.
_
Šla jsem ke své skříňce a koukala jsem do telefonu. Najednou do mě někdo vrazil, já spadla a všechny moje knížky se rozletěli.
Vrazil do mě Finn. Než se stačil rozkoukat, přiběhl Noah a podal mi ruku, abych se zvedla.
"Promiň, já tě neviděl." Řekl Finn smutně
"To je dobrý." Odpověděla jsem a s Noahem jsme začali sbírat učebnice ze země. Finn mezitím odešel.
Bylo mi to líto, že se spolu nebavíme. Asi jsem to předtím přehnala. Nejradši bych mu řekla všechno, co se od tý doby stalo.
_
Ve škole se nic zajímavýho neděli, až na to, že jsem se začala víc začleňovat do kolektivů.
Mimochodem Jordan opět nepřišel.
_
Byla hodina angličtiny a my jsme měli naši třídní učitelku.
Než začala učit, měla menší projev.
"Tak.. Asi bych vám měla něco říct. Někoho z vás se to možná dotkne." koukla se na mě a pokračovala "někomu z vás to bude asi jedno, každopádně dnes jsem se dozvěděla, že váš spolužák Jordan Fisher ukončil studium na naší škole a už nás víckrát navštěvovat nebude."
Po celé třídě se rozezněl údiv a pak si lidé začali špitat a koukali se na mě.

Finn's POV
Cože? Jak jako ukončil?
Teda, pro mě je to dobře, jelikož ho fakt nenávidim. Ale cože?
Myslel jsem si, že jsou s (y/n) v pohodě. Vypadali v pohodě. Musim zjistit, co se mezi těma dvěma stalo.

(Y/n)'s POV
Byla jsem šťastná. Tak moc jsem byla ráda, že už ho nebudu potkávat.
_
Šla jsem domů a ještě u školy mě zastavil známý hlas. Byl to Noah.
"Ahoj" řekla jsem mu.
"Čau, jdu za mámou do práce a je to stejným směrem. Nevadí, když se k tobě přidám?"
"Vůbec ne." Usmála jsem se a začala si uvědomovat, že mu možná máma všechno řekla, že všechno ví.

Finn's POV
Vyšel jsem ze školy a viděl jsem jak (y/n) a Noah jdou spolu a smějou se.
Asi jsem trochu žárlil nebo já nevim, ale mám pocit, že by se měla smát se mnou.

PASSIONKde žijí příběhy. Začni objevovat