Něco se děje

465 38 4
                                    

Kira se zabydlela v obývacím pokoji v hotelovém bytě Visiona a Wandy. Kiře to nevadilo, bylo ji jasné, že nepočítali s rezervací pro další pokoj. Snídat chodili do hotelové restaurace, kde servírovali švédské stoly. Oba dva ji ukázali památky Edinburghu. Kira si "dovolené" užívala. Zapomněla na všechny své chyby a starosti, protože tu měla ji.
Wandu.
Za těch několik týdnů strávených po výletech a procházkách, se Kira více seznámila jak s Wandou, tak poznala i Visiona, když se nechoval jako arogantní robot.
Ulice Edinburghu zaplavila tma a jediné pouliční světla tmu rozbíjela.
Kira seděla u okna v obývacím pokoji a pozorovala tiché a prázdné ulice. Po několika týdnech co pořádně za celou dobu spala, se jí dnes v noci nechtělo vůbec přimhouřit oka. Měla zvláštní tušení. Něco ji nenechalo spát.
Stejně na tom byla v ložnici Wanda s Visionem.
V jeho čele intenzivně problikával žlutý kamínek. Wanda se snažila z kamínku něco vyčíst, ale marně.
"Nebolí tě to?" ptala se starostlivě.
Vision se nechal trápit bolestí, ale Wandě nechtěl dělat potíže.
Wanda mu svými prsty mávala před kamínkem a červené sféry obklopovaly kámen.
"Nemůžu na nic přijít, co to je a odkud se to bere.." vzdychla Wanda.
"Nepůjdeme se projít?" navrhl Vision, aby se odreagoval od bolesti.
Wanda přikývla.
"Vidím, že nespíš," opřela se o dveře Wanda dívající se na Kiru u okna, "Nechceš se s námi projít?"
Kira odvrátila pohled z okna a souhlasně přikývla.
Všichni se převlékli do polochladné noci.
Vyšli na ulici. Chvíli se procházeli a Wanda najednou spatřila zapnutou televizi uvnitř vitríny obchodu. Běželo tam zrovna důležité hlášení ve zprávách.
"Pane bože..." řekla potichu s vystrašený tónem Wanda.
Vision k ní přistoupil a díval se též.
V televizi byly záběry nějaké kruhové kosmické lodi nad New Yorkem. Pohřešovaný je Tony Stark.
Kira nevšímaje stála několik desítek metrů uprostřed menšího náměstí a pozorovala oblohu s hvězdami.
Oba dva stále přihlíželi na zprávy s vystrašenou tváří.
Kira najednou ucítila zvláštní atmosféru. Cítila někoho.
"Něco se děj-"
Než to stihla doříct, za zády Visiona se objevila mimozemská postava a hruď mu zezadu probodla ostrým kopím.
Vision se okamžitě proměnil zpátky na červeného robota.
Wanda se lekla.
Objevila se další neznámá postava ženy a kopím útočila na Wandu.
Kira okamžitě přispěchala na pomoc.
Wanda svými červenými obláčky pohlcovala údery kopím.
Ošklivý mimozemšťan, který zabodl Visiona, ho pustil z kopí k zemi.
Kira převzala boj za Wandu a ta běžela pomoct Visionovi.
Přilákal je sem Visionův kámen v čele.
Na náměstí uprostřed noci teď probíhal boj o holý život.
Wanda popadla Visiona do náruče a vyletěla s ním na střechu katedrály. Kira zůstala sama na dva mimozemšťany na náměstí. Byla dostatečně silná na to, aby se jim ubránila. Mimozemský muž ale spěchal za Visionem. Kira se tedy musela probojovat s ženou, co měla na hlavě dva rohy a přes obličej modrý pruh.
Kira její tělo popadla do žlutých sfér a silně ji odhodila na stojící náklaďák.
Doufala, že se jí zbaví, ale tomu tak nebylo.
Žena, která se jmenovala Proxima Midnight svým kopím rozřízla náklaďák vejpůl a kolem se rozvýřil výbuch náklaďáku.
Proxima se na ní šibalsky zašklebila a s kopím běžela naproti ní.
Na střeše katedrály probíhal souboj s druhým mimozemšťanem, Corvusem Glaivem. Jeho bojovný styl připomínal vránu.
Wanda stála před ležícím Visionem a bojujícím tělem ho chránila.
Kira vylétla na střechu za nimi a v patách držela Proximu. Ta se svým kopím vymrštila na katedrálu a dopadem prorazila sklo, na kterém ležel Vision. Padal s ní do nádražní budovy.
"Běž za ním!" vykřikla Wanda na Kiru a ta už sletávala za nimi na nádraží.
Corvus Glaive strategicky spadl za Proximou, aby Visionovi vytrhli jeho kámen a přinesli svému pánu, Thanosovi.
Wanda okamžitě za ním slétla.
Kira zároveň bojovala s obouma nepozemšťany. Nebála se použít své tělo na prudké kopance do hrudi.
Vision se ztěžka držel, aby nezkolaboval jeho vývoj v člověka.
Wanda jí pomáhala, ale už byly na ně slabé.
Boj přerušil projíždějící vlak. Všichni přestali bojovat a dívali se na něj.
Jakmile vlak zmizel, uviděli stojící černou postavu.
Proxima se napřáhla a vyhodila svoje kopí proti postavě.
Postava ladně kopí chytila a vyšla ze tmy.
Chvíli se snažili poznat muže, ale nakonec poznali Steva Rogerse s narostlými vousy.
Na oplátku hodil své kopí, které se propíchlo Corvusovi hruď podobně jako Visionovi.
Z další strany se ukázala další postava ženy s blonďatým mikádem. Byla to Natasha.
Pomohli jim zahnat do kouta dvě mimozemské nestvůry.
Proxima klečela u zraněného Corvuse. Dívala se kolem sebe vystrašeně, jako zvíře, co si chrání potravu před ostatními.
Kolem Proximy a Corvuse se objevila záře, která je pohltila a zmizeli pryč, bez kamene.
"Děkujeme," vydechla Wanda.
"Už bylo na mále." řekla Natasha.
"Co tu chtějí?" ptal se Steve.
"Jeho kámen." odpověděla Kira a pohlédla na Visiona.
"Kámen mysli, jeden ze šesti kamenů nekonečna. Už se mi o tom zdálo a věštba nastala.
Bude válka, která bude stát existenci vesmíru a jeho obyvatel."
Všichni na ni zaraženě hleděli.
Popadli Visiona a co nevidět zmizeli dovnitř Quinjetu.
"Radši jsme měli zůstat doma."zasmál se Vision.
Wanda se koutkem úst na něj usmála, ale v hlavě jí to trápilo.
"Máte štěstí, že tu nebyli civilisté." řekla vážně Natasha a ruce držela zkřížené na hrudi.
"Chtěli jsme se jenom projít.."bránila se Wanda.
Rogers za nimi přišel.
"To teď neřešme. Jak řekla Kira, začíná jít do tuhého. I v New Yorku se objevili mimozemšťané. Tony je pohřešovaný. Nejspíš je na té lodi, ale kdo ví? Musíme tuhle situaci vyřešit, až poslední řešení bude válka."
"Válka je jediné a poslední řešení tohohle problému." pověděla vystrašená Kira.
Všichni souhlasili mlčením a přemýšlením nad otázkou Jak a co udělat?
"Kam letíme?"přerušil ticho Vision.
"Domů."řekl jasně Steve.

Dorazili ke středisku. Vystoupili a se zraněným Visionem spěchali dovnitř.
Vešli do předělané klubovny.
"Páni?"žasl Sam,"Kapitán našel posádku."
"Vidím, že vás ty měsíce možná i roky nešetřily..."ozval se hlas a z rohu vyšla osoba.
"Bruci?" byla překvapená Natasha.
"Bruci, hrozně si nám chyběl.." Steve s Natashou za ním šli a obejmuli ho.
"Budu vám muset překazit radost." přerušil je Rhodes, "Ministr Ross s vámi chce mluvit..."
Kira zakoulela očima. Dobře si na to pamatovala.
V místnosti se přes digitální 3D snímání objevil Ross.
"Zdravím, kapitáne. Určitě jste si musel povšimnout zvláštního dění v New Yorku a též v Edinburghu." s vážným pohledem hleděl na Wandu.
"Kongres nechce tenhle nešikovný tým, aby zastavil tuhle hrozbu. Proto vás žádám-"
"-My dobře víme, co se děje a žádná smlouva nás nezastaví." nenechal se Steve.
"Varuji vás Rogersi, dovolujete si o válku s kongresem.."
"Klidně budu bojovat i proti kongresu. Rozmyslete se, jestli chcete stát proti nám, jinak vás čeká válka." pohrozil mu Steve.
Ministr ucouvl a vylekaně vypnul snímání.
"Konečně nejsem sama, kdo mu natrhal gatě." řekla Kira a ostatní zvedli obočí. Jenom Rhodes se zasmál.
"Měli byste vidět, jak jsem se u kongresu za ní styděl, když se bránila podepsat smlouvu."
Všichni na ní pohlédli a usmáli se na ni. Sam ji poplácal na rameni.
"Šikovná. Takovou tě potřebujeme."
Jediný Bruce Banner nevěděl, co ta holka je zač, ale s nervózním úsměvem se přidával k jejich zasmátí.

Yelloween~Síla MagieKde žijí příběhy. Začni objevovat