Yelloween~Síla Magie

Smlouva

"Nevím kde je Vision. Nezajímá mě jeho lokace." řekl Stark a dolil si kávu.
"A jde najít, kde se nachází?" ptala se urychleně Kira.
"Jarvisi, řekni mi lokaci Visiona." zavolal Stark.
"Vision se teď nachází se slečnou Wandou v Londýně. V ulici Cambridge 209, pane." odpověděl neviditelný robot v místnosti.
"Tak slyšíš. Tam jsou." Stark s nezájmem upil kávy.
"Na co to potřebuješ?" ptal se Rhodes.
"Bucky je ve Wakandě. Mluvila jsem se Stevem."
Starka to zaskočilo.
"Co ti dalšího řekl?"
Kira se zarazila a pátrala v paměti.
"Bucky se nechal zamrazit a jinak nic jiného."
"Aspoň nebude nikomu dělat škodu." řekl si pro sebe Stark.
Kira nevěřícně zavrtěla hlavou nad jeho poznámkou.
"Jdu pryč. Do večera se vrátím." řekla Kira a odcházela.
"Počkat, kam jdeš?"volal na ni zbytečně z povzdálí Stark. Bohužel se nedočkal odpovědi, protože Kira měla jiné plány.
"Jarvisi, sleduj ji." řekl robotovi a ten ji napíchl na sledování.
"Hotovo, pane."

O půl hodiny později došla Kira k Midtownské střední škole. Zastavila se před bránou školy. Tolik vzpomínek v ní vyvolalo. Nečekala a otevřela bránu. Vešla do školy.
Hned co uviděla, byly stále rozbité dlaždičky po jejím útoku. Uviděla před očima celou scénu. Jak háže s těly kolem sebe, jak slyší jejich křupnutí a lámání kostí. Nerada na to myslela a snažila se to vymazat z hlavy.
Zazvonil zvonek a hodina skončila do chodby vyšlo několik žáků, kteří se vyhýbali rozbitým dlaždičkám, které kolem sebe měli pásku. Dokonce tu bylo i pár svíček.
Vždyť nikdo snad nezemřel, nebo snad ano? ptala se sama sebe Kira a všechno si vyčítala.
Stála u skříňky se sklopenou hlavou a roztrhaná čepice ji zakrývala.
Koutkem oka se dívala na konec chodby. Dívala se na každou tvář. Bylo to zvláštní se po pár měsících objevit ve škole. Určitě tu není vítána.
Odstrčila se od skříňky a šla dál po chodbě. Ruce měla založené v kapsách kožené bundy. Žáci si ji začali všímat. Snažili se podívat do její tváře.
"Kdo to je? Počkej, není to.." slyšela kolem sebe.
Kira uviděla Petera, který se vesele bavil s Nedem. Zvedla hlavu od pohledu z podlahy.
"Pane bože, to je ona! Rychle do třídy!" řekli žáci kolem ní. Kira si z toho nic nedělala.
Peter šel naproti ní. Až po chvíli se podíval před sebe a všiml si jí.
"Co tu děláš?" přišel k ní, " Už ti je líp?"
Kira se usmála a obejmula ho. Vypadalo to, že o pár centimetrů vyrostla, protože byla stejně vysoká jako on.
"Už mi je líp. Chtěla jsem tě vidět a tebe taky Nede." usmála se směrem na Neda, který nervózně zamával.
Studenti kolem ní si začali šeptat.
"Je mi líto, co se stalo v Německu, ale jestli jsi teď členkou Avengers, měla by jsi tu smlouvu podepsat." radil ji tiše.
"Ty jsi ji snad podepsal?"
Peter se odmlčel. "Odmítl jsem členství. Chci být dobrý soused Spiderman, nepotřebuju být Avenger." rozhodl Peter.
"Okamžitě odsuď vypadni, jinak zavolám policii!" zařval dospělý hlas muže, co k ní kráčel. Byl to ředitel.
Peter od Kiry odstoupil a nechal místo řediteli.
"Já se omlouvám, chtěla jsem se jen stavit.."
"Stavit? Děláš si snad srandu?!" zuřil ředitel, "Kvůli tobě málem zemřeli čtyři lidé. Máš sem zakázáno vstupovat! Okamžitě odejdi, jinak bude problém."
Kira smutně pohlédla k zemi. Vzhlédla na Petera a v dálce za ním uviděla tři chlapce se sádrami. Byl to Zack, Jack a Martin. Martin byl dokonce dočasně na vozíčku. Naštvaně a zároveň i vystrašeně na ni hleděli. Stejně tak i ostatní studenti stáli nehybně u skříněk a poslouchali to ticho mezi Kirou a ředitelem.
Kira vzdechla.
Zvedla ruce nad hlavu na znamení vzdávání a odcházela pomalu pryč. Naposledy pohlédla na Petera a odešla směrem ke dveřím.

"Jsem zpátky." vstoupila do klubovny Kira bez nálady.
"Kde jsi byla?" ptal se Rhodes.
"V Midtownské střední škole. Za Peterem..."
Starka to rozzuřilo.
"Ty snad nevíš, že tam máš jasný zákaz?" šílel Tony, "Doufám, že jsi nic neudělala..."
"Nechápu to. Berou mě jako stvůru.. nemůžu za to, proč mě tedy odsuzují?" smutněla Kira.
"Volal Fury. Potřebuje, aby jsi přišla. Půjdeme klidně s tebou." změnil téma Tony.
"Proč? Co se děje?" ptala se nechápavě Kira.
Tony se podíval na hodinky. "No, už bychom měli jít.."
Zvedli se a společně odcházeli do Triskelionu.
V hale už čekali reportéři a fotografové. Stark se schovával svou hlavu za Rhodesem, který byl oblečen do saka plného odznaků. Jediná Kira na sobě měla stále otrhanou čepici, koženou černou bundu a staré kecky.
"Schovej se, ať nejsi vidět." radil ji tiše Tony.
Tisková konference se k nim řítila a cpala k jejich ústům mikrofony.
"Souhlasíte se Sokovijskou smlouvou? Máte novou členku týmu? Kdo to je?" ptalo se několik novinářů.
Stark jen se zdviženými dlaněmi je odsouval a společně s Rhodesem a Kirou se snažili dostat k výtahu.
Zmáčkli čudlík a rychle vstoupili dovnitř.
Všichni si oddechli.
"Vy víte, co se tu děje?" ptala se Kira.
Stark s Rhodesem se na sebe podezřele podívali a mlčeli. Výtah jel vzhůru.

Po chvilce mlčení dorazil výtah na místo. Dveře se otevřeli a už tu stáli netrpělivě reportéři a cpali se jeden přes druhého. Rhodes je odehnal a udělal místo Tonymu a Kiře.
"Dívej se na zem." šeptal přes rameno Rhodes na Kiru.
Kira poslechla a koutkem oka sledovala dění kolem sebe.
Ochranka si je všechny tři odvedla místo Furyho kanceláře do jedné jednací síně.
Ochranka jim otevřela dveře a nechala je vstoupit. Jediné paparazzi a reportéry nepustili dovnitř.
Vešli do místnosti, která připomínala soud. V lavicích seděli různí politici a ministři. V čele kongresu stál jako hlavní Thaddeus E. Ross. Působí jako ministr zahraničí USA.
Stark s Rhodesem odešli si sednout k lavicím do zadních řad. Kiru si odvedla jedna žena ke stolečku.
Kira stála u vysokého stolku ,na kterém byla položené elegantní pero.
Kira vůbec nechápala, co se děje.
"Slečno Barnesová, jestli vám tak mohu zkráceně říkat," začal ministr, "stala se z vás členka týmu Avengers a možná jste už slyšela něco o Sokovijské smlouvě. Určitě vám to je blízké, protože abych se nemýlil, právě ze Sokovie pocházíte. Zjednodušeně to zkrátím. Sokovijská smlouva píše o souhlasu členů Avengers s tím, že mise budou moct vykonávat jenom za posláním kongresu, který schválí situaci, zda li je příliš nebezpečná a běžná armáda by se s tím nevypořádala. Díky tomu docílíme méně nechtěných objetí. Závěrem tím prosíme o váš souhlas podpisem." ministr Ross se pyšně narovnal a všichni členové místnosti trpělivě pozorovali Kiru.
"V roce 2012 skončil mayský kalendář. Lidé z toho dělali konec světa. Ale ten konec světa málem nastal. Do New Yorku přilétla armáda mimozemšťanů. Díky Avengers se svět drží. Od té doby všichni vědí, že ve vesmíru nejsme sami. Odhalili se další lidé se schopnostmi a každým superhrdinou roste i další hrozba. Je to tak vyrovnané. Stejně tak je nemožné, aby při záchraně civilistů před hrozbami nebyla jediná objeť. I kdyby vaše armáda měla chránit jiným způsobem civilisty, myslím si, že těmi zbraněmi lidí akorát vystrašíte." promýšlela Kira a Stark s Rhodesem už věděli, že stahuje podpis. "Naschvál jste mě pasovali členkou, abyste získali zbývající hlas k platnosti smlouvy. Proč ze všeho obviňujete Avengers? Veškerou lidskou škodu způsobuje Hydra, ale tu jak vidím neřešíte. Jak z vás čtu, pane ministře, o jednom nebezpečném členovi nevíte, kde se vůbec skrývá. Prostě jste ho ztratil a to vás nejvíc utápí v myšlenkách o bezpečnosti Avengers a okolí. Za všemi problémy hledejte Hydru."
"To říká ta pravá, co vyrůstala v Hydře." zaskočil ji Ross, "Sama jste ten problém."
Kira se pohrdavě nadechla. "Jestli jsem tedy já ten problém, tak tím pádem nepotřebujete můj souhlas."
Celá místnost znervózněla. Malá holka je setřela.
"Dokážu číst myšlenky a co tak z vás všech čtu, máte v kalhotách naděláno. Vidím, že jsem vám zničila plány a taky to tak nechám. Nic podepisovat nebudu. Avengers je potřeba i bez vašeho souhlasu kongresu."
"Jestli to nepodepíšete, stane se z vás zločinec, stejně jako Rogers a spol." přidal se jeden z ministrů.
"Zločinec už jsem dávno, takže mě tenhle nepotřebný podpis netrápí. Sežeňte si jiné šašky, co vám to podepíšou." Kira skončila. S hrdým otočením jí rozpuštěné vlasy prolétly zpátky na ramena. Kira s hlavou vztyčenou odcházela v pomyšlení, jak to všem natřela. Kongres jen seděl se spadlou pusou a nedokázali ze sebe vydat jedinou hlásku.
Kiru nikdo nezastaví.