Poslední rozloučení

435 27 0
                                    

Před srubem Tonyho Starka se sešel dav jeho blízkých přátel a rodiny. Všichni oblečeni ve smuteční černé mlčeli minutu ticha nad hrdinským činem Tonyho.
Pepper s Morgan pustili na molu po jezeře smuteční věnec s jeho obloukovým reaktorem, který ho udržoval při životě. Reaktor na sobě nesl nápis "Důkaz,že Tony Stark má srdce". Věnec obložený květinami plul po tichých vlnkách pryč. Jediná Morgan neměla tušení, co se vlastně stalo.
Na molu za Pepper stáli v oblecích jeho dlouholetí přátelé a kolegové. Happy a Rhodes vedle sebe stáli a smutněli nad ztrátou jejich nejlepšího přítele. May držela dlaněmi Peterova ramena. Steve, Thor a Bruce s rukou v obvazu stáli dál. Za nimi Doctor Strange s jeho pomocníkem Wongem. Pymova rodina se Scottem, Strážci galaxie s puberťáckým Grootem. Tři obyvatelé Wakandy, král T'Challa, generálka Okoye a sestra krále Shuri.
Jako celá rodinka tu postávala i Clintova, kde Laura hladila po vlasech nejmladšího syna.
Wanda, Bucky a Sam stáli vedle sebe a Kira před svými rodiči. Tenhle pohřeb ji dal jedinou šanci mít svou rodinu pohromadě.
Už blíže ke srubu stál neznámý chlapec jako jeho mladý spojenec Harley Keener. Na schodech postávala Carol Danvers a na terase držící zábradlí Nick Fury.
Wanda s Buckym přisunuli k sobě blíže Kiru a pohladili její vlasy.

Smuteční rozloučení skončilo a dav se rozpustil po pozemku. Dopřávali si mezi sebou upřímnou soustrast nebo jenom vzpomínali.
Kira si stoupla na kraj mola a hleděla na plynoucí jezero. Peter k ní přišel.
"Moc mě to mrzí.." řekla Kira pohledem do jezera, aniž by se ohlédla, kdo přišel. Peter jí položil dlaň na rameno. Kira se na něj podívala a otočila se k němu. Zmáčkla ho v objetí a ukápla ji slza. Ani nevěděla, jestli to je slza smutku nebo štěstí. Byla ráda, že Petera konečně vidí po tak dlouhé době.
"Chyběl jsi mi..."mumlala Kira do jeho rukávu.
"Ty mně taky a moc.." Peter jí položil smutně bradu na její vlasy.
Po chvilce objetí Kira odtáhla hlavu a pohledem do jeho tmavých hnědých očí se na něj usmívala. Peter se roztomile usmál a Kira se k němu přiblížila.
Rychle ho políbila.
Peter okouzlením nečekaného polibku držel Kiru v objetí.
Povolilo jejich objetí a Kira odešla po molu zpátky ke srubu.
Peter tam zaraženě stál a mile na tenhle polibek myslel. Pyšně se usmál.

Wanda postávala u břehu jezera na boční straně srubu. Clint k ní přišel.
"Vyhráli jsme. Zvládli jsme to. A ona to ví." usmál se smutně Clint.
"I oni to vědí.." slzely oči Wandě.
Navzájem pažemi objali záda.

Kira přišla za Buckym, který už za srubem stál u nového zmenšeného portálu času. Bruce obsluhoval desku přístroje a Steve v časoprostorovém obleku držel kovový kufřík s kameny nekonečna.
"Pamatuješ si, kam to všechno vrátit?" ujišťoval se Bruce.
"Žádný strachy, spolehněte se." odpověděl sebevědomě Steve.
"Co se děje?" šeptala Kira mezi Buckym a Samem.
"Vrátí kameny nekonečna." založil si ruce Sam.
Steve přišel k přihlížející partičce.
Silně objal Buckyho. Oba dva tušili, co se teď stane. I Kira to věděla. Nesmí zapomenout,že je telepat.
Steve přešel ke Kiře.
"Užij si to s Peggy.."řekla polohlasem Kira, aniž by Peggy znala. Steve se pousmál a objal ji.
"Se svou pevnou vůlí bojuj za spravedlnost."
A jako k poslednímu přešel k Samovi. Podal mu ruku. Oba dva na sebe kývli, jakoby si četli myšlenky a věděli, co si chtějí říct.
Steve přešel po schůdkách na portál a zacvakl si helmu. V pravé ruce ještě držel kladivo Mjolnir.
"3....2....1.." Bruce zmáčkl důležité tlačítko a Steve zmenšením zmizel pryč.
"Návrat za 5...4...3...2...1.." Bruce zmáčkl zpátky čudlík, ale na rampě portálu se neobjevil. Nervózně mačkal několik dalších čudlíků, ale v ničem mu to nepomohlo.
Kira se sklopenou hlavou se obrátila a kráčela k jezeru. Po pár metrech se zastavila u stromu a s pokrčeným obočím sledovala něco zvláštního.
Bucky se Samem za ní šli a po chvilce si toho taky všimli.
Bucky kývl na Sama, aby tam šel. Sam nejistě ukázal na sebe a pomalou chůzí šel za pánem sedícím na lavičce  pozorujíc jezero.
Sam přišel za pánem a pohledem zjistil, že tu sedí Steve jako stoletý muž.
"Stalo se to správně nebo špatně?" zasmál se Sam.
"Správně, Same."
"Nedokážu si představit svět bez kapitána Ameriky." zakroutil hlavou Sam.
"Zkus si ho." ukázal Steve na kulatou brašnu. Sam nechápavě rozepnul brašnu a vytáhl z ní štít.
"Jak ti padne?"ptal se Steve.
"Patří někomu jinému. Není můj."
"Ale je." usmál se na něj pyšně Steve.
"To nemohu přijmout...to je neuvěřitelný... udělám vše,co bude v mých silách. Spolehni se."řekl Sam jako nový nastávající kapitán Amerika.

Po skončení pohřbu se všichni rozešli vlastním směrem. Ten, kdo bydlel v centru Avengers, přišel o svůj domov. Všichni si proto našli byty po New Yorku nebo Brooklynu. Steve věnoval Buckymu jeho byt právě v Brooklynu. Bylo na Kiře, jestli zůstane s Buckym nebo s Wandou, nebo půjde svou vlastní cestou.
Kira si tuhle myšlenku uchovávala v hlavě a promýšlela chůzí po New Yorku. Zase tu bylo plno lidí, ale mnohem víc lidí, co se změnilo k lepšímu díky zmizení jejich blízkých a zase jejich návratu. Lidé si uvědomili, jak jim na každém tolik záleží. A z New Yorku a možná i z dalších míst po světě nebo i celé galaxii se stalo místo, kde se už nikdo nehoní za svým úspěchem, ale za svou rodinou a přáteli, kteří obohatí jejich srdce a příjemné vzpomínky.
Kira sledovala, jak se na chodnících objímají lidé a štěstím pláčou.
Nad takovýmhle štěstí ostatních se Kira pousmála a v duchu jim to přála. Když došla na osamělé místo a přisedla si na lavičku, přijelo k ní velké tmavé terénní auto. Záhy se nečekaně objevila na zemi omámená nějakým praštěním. Písčitou cestu viděla rozmazaně a unaveně zavřela oči.
Po probuzení se objevila v jedné místnosti, která sloužila jako výslechová podle stolu, dvou židlí, mikrofonu na stole a kamery v rohu. Místnost působila moderně a elegantně. Kira měla svázané ruce na zadní straně židle.
Naproti ní u stolu seděla ve stínu postava se zkříženými pažemi na hrudi.
Postava se posunula blíže a hlavu dala pod světlo lampy.
"Grant Ward?" řekla udiveně Kira.
Ze stínu v rohu vyšla další postava. Tentokrát to byl Phil Coulson s častým úsměvem na tváři.
"Nic jsme neudělala, takže nevím, proč tu musím být svázaná." protočila oči znuděně Kira.
Phil si přitáhl židli ke stolu a přisedl si.
"V tom kongresu jsi předvedla parádní kousek s tou tvou telepatií.."začal Coulson a Kira zvedla jedno obočí vzhůru na znamení nechápání.
"Ta tvá schopnost telepatie by se nám hodila do týmu... Rádi tě tu uvítáme."
"To jste mě unesli jen kvůli tomuhle?"Kira se zasmála,"Proč jste se se mnou normálně nedomluvili?"
"Asi máš pravdu, s tím únosem jsme to přehnali." a Coulson se podezíravě podíval na Warda.
"Tak to bereš?" ptal se Ward s položenými dlaněmi na stole.
"No ještě ani nevím, co bych tu dělala... Můžete mi to vysvětlit podrobněji?"
"Byla by jsi v našem týmu, který létá na různá místa, kde se dějou takové nadpřirozené jevy nebo různé nelegální činnosti a díky tobě bychom snadněji dopadli podezřelé a viníky." vysvětlit Coulson a netrpělivě kráčel sem a tam po místnosti.
"No, musela bych se nejdřív zeptat rodičů, protož určitě teď nikdo neví, kde jsem, ale jinak bych to asi brala. Ale počítejte s tím, že se někdy vypařím kvůli nějakým výjimečným misím s Avengers."vysvětlila Kira.
"Tak vítej v týmu agentů Shieldu." poblahopřál ji Ward s Coulsonem.
"No to je hrozně super, ale můžete mě už konečně rozvázat?" řekla otráveně Kira a dva muži s uvědoměním chyby hned běželi na pomoct rozvázat Kiru.

Yelloween~Síla MagieKde žijí příběhy. Začni objevovat