Yelloween~Síla Magie

Teď nebo nikdy

Zajatá Nebula byla vyslechnuta a Nebula z minulosti se zmocnila jejího obleku a teleportovala se do centra jako tajná krysa.
Kira znuděně seděla na podlaze před portálem. Ta minuta ji přišla nekonečně dlouhá.
Ale dočkala se.
Na rampu portálu se najednou všichni vrátili. Kira vzhlédla a natěšená se zvedla a běžela za ostatními na rampu. Rozhlíželi se kolem sebe, ale někdo chyběl. Clint byl psychicky zničený.
"Kde je Natasha?" ptal se starostlivě Steve.
"Obětovala se pro kámen.." dostal s rvoucím smutkem ze sebe Clint a rozevřel dlaň ve které svítil oranžový kámen.
Každému zmizel úsměv z tváře. Kira naštvaně odešla z rampy a se sklopenou hlavou odcházela k jezeru. Sešli se tam i ostatní, kteří ji znali už delší dobu.
Stevovi ukápla slza, když pouštěli na jezero věnec.
"Měla nějakou rodinu?" ptal se Tony.
"Měla nás."odpověděl mu Clint.
Bruce naštvaně vytrhl lavičku a hodil ji přes celé jezero.
Steve si k sobě přitáhl Kiru a rukou ji obejmul.
Táto ztráta jim zkazila den, ale díky ní tenhle plán dokončí a budou za ní bojovat.
Uctění památky skončilo a všichni se vrhli zpátky do práce. Teď měli mnohem větší motivaci k dokončení.
Všech šest kamenů opatrně vložili do připravené rukavice.
"Kameny jsou velmi mocné a já proto vykonám lusknutí."nabídl se Bruce.
"Bruci, to ne.."kroutil hlavou Steve.
"Ne, já to zvládnu. Mám tělo Hulka. Ten vydrží všechno."
Tony se Stevem se na sebe nejistě podívali.
"No dobrá..." usoudil Tony.
Bruce si nandal rukavici. Měl strach ale i odvahu. Všichni si od něj udělali odstup. Schovali se za štíty nebo pod obleky. Steve schoval za sebe Kiru.
Bruce se naposledy ohlédl na všechny a ujistil se pro tento krok.
Prsty dal k sobě a přejetím o ně luskl.
Halu zalila oslnivá záře, která pokračovala jako tlaková vlna dál.
Všichni po lusknutí vystrčili hlavy ze schovaní. Bruce měl spálenou ruku od rukavice a snažil se nedávat bolest najevo.
Kira přistoupila k prosklené zdi, kde uviděla, jak ptáčci přilétají na jeden rozkvetlý strom. Clintův mobil začal vyzvánět. Clint přiběhl ke stolku, kde vibroval jeho telefon. Volala mu Laura. Jeho žena, která mu nevědomky zmizela i s jeho syny a dcerou.
Lusknutí vyšlo.
Kira stála u skla. Slunce se rozzářilo na obloze a po pěti letech byl slyšet ptačí zpěv.
"Podařilo se!" usmála se a přes rameno pohlédla na ostatní, co stáli v kruhu.
Ozvala se rána a během zlomku vteřiny se tento moment štěstí změnil v chaos. Na centrum bylo vystřeleno. Ze střediska se stala sutina, po které pálila neznámá kosmická loď.
Kira upadla do bezvědomí a sutiny ji zasypaly cestu ven. Stejně na tom byl Rocket s Rhodesem. Rhodesovi zůstala noha v obleku War Machine pod velkým kusem rozbité zdi. Rocket se mu snažil pomoct zvednout, ale na něj byl moc těžký.
"Lidi, kde jste?" ptal se ustaraně Scott zmenšený na Ant-mana. Skákal z jedné hromady na druhou a snažil se je najít.
"Jste všichni v pohodě? Ozvěte se!" zvedl se z pádu Steve.
"Rhodey má nohu pod sutinou. Snažím se mu pomoct." odpověděl Rocket a pomáhal Rhodesovi.
"Kde je Kira? Je tam s vámi?" ptal se Steve do vysílačky.
Rocket se rozhlédl. Všude tekla voda, která pomalu začala stoupat.
Rocket v dálce uviděl ležící bezvědomě na zemi. Kolem ní byla hromada cihel a zdi s trčícími dráty.
"Už ji vidím! Ale leží tam. Nereaguje." hlásil Stevovi. "Jdu za ní!"
Rocket nechal Rhodese a po tlapkách pobíhal a přeskakoval sutiny. Přeskočil jeden potok a dostal se ke Kiře.
"Kiro? Vzbuď se. No tak." pobízel ji a packami ji lehce plácal po tváři.
Kira zaúpěla a pomalu otevřela oči.
"Co se stalo?" ptala se mrzutým hlasem.
"Dokážeš se zvednout?" neodpověděl ji Rocket.
Kira přikývla a pomalu se začala zvedat.
"Jsi v pořádku?" ujišťoval se Rocket.
"Myslím, že ano." řekla víc probuzená.
"Steve? Je v pořádku." řekl do vysílačky. Steve si oddechl.
"Pojď, Rhodey potřebuje pomoc." hnal ji Rocket a utíkal jako správný mýval před ní. Kira ho následovala a levitací přeskočila proudící potok.
Vrátili se zpátky k Rhodesovi, který se už pomalu topil. Voda za tu chvíli stoupla.
Kira se snažila s Rocketem ho vytáhnout ze sutiny, ale neměla moc síly po útoku a pádu sutin.
Zkusila i telekinezi, ale nedokázala se soustředit kvůli stoupající vodě, která ji už sahala po bradu.
"Už tam budu!" řekl udýchaně Scott.
Voda stoupala rychleji a Kiru s Rocketem je pohltila.
Scott už byl na místě, neváhal a zvětšil se na svou maximální velikost. Podebral dlaní své topící přátele a vytáhl je z dosahu smrti.
Clint utíkal chodbou, na které svítila poplašně rudá světla. Proti němu se objevili mimozemské stvůry. Vytáhl luk se šípy a ladně proti nim střílel. Žádný šíp se nezapíchl nikam jinam než do hrdla nestvůr. Tyto ohavné bytosti se množily chodbou a Clint měl dost starostí se s nimi vypořádat.
S šípem vystřelil proti elektrické krabičce. Šíp byl s malou bombou, která se dostřelením aktivovala a vybuchla. Clint to stihl po navijáku vzhůru a pod nohama pozoroval upálené stvůry.
"Nebulo! Pomož mi!" zvolal na Nebulu.
Ta ho skolila a Clint nechápal, co se s ní stalo.
"Myslel jsem, že jsme spolu.." díval se na ni z podlahy.
Objevila se druhá Nebula a to mu mnohem víc zamotalo hlavu.
Hned mu došlo, že jedna z nich je z minulosti a druhá ze současnosti.
Uviděl na nich jediný rozdíl. Nebula ze současnosti měla na levé půlce hlavy část zlatého kovu. Natož Nebula z minulosti měla místo zlatého jenom stříbrný.
"Nikdy bych netušila, že bych byla proti svému otci. Jsi zrádkyně!" zakřičela na ni Nebula z minulosti.
"A já nedokážu pochopit, že jsem byla na Thanosově straně. Udělala jsem chybu." Pravá Nebula se na ni vrhla a mezi nimi se stal souboj. Clint se odtáhl a ten boj pozoroval.
Nakonec tento boj přerušila kulka v hlavě staré Nebuly. Byla to Gamora, která zachránila svou změněnou sestru k lepšímu.
"Díky Gamoro." poděkovala ji snad poprvé Nebula. Uvědomila si, že Gamora byla obětována pro kámen duše a proto byla šťastná a využila téhle chvíle se omluvit Gamoře a začít spolu sourozenecké přátelství.