Příjezd

1K 67 0
                                    

Po několika nejspíše stech kilometrech a drncání dodávky dorazili na místo. Dodávka sebou škubla a Kira pozvedla hlavu. V dodávce bylo stále šero, ale lépe rozeznávala obrysy tvarů a posazené vojáky kolem krychle, v níž byla uvězněna.
Dveře dodávky se rozjetím otevřely a vojáci začali seskakovat na zem. Vytáhli rampu, po které skleněnou krychli sesunuli z dodávky. Světlo bylo najednou tak ostré, až bodalo Kiru do očí.
Krychle sjela z rampy a objevila se ve stínu vysoké budovy. Stáli u hlavního vchodu budovy, kde se nad velkolepým vchodem pyšnil název budovy: Triskelion.
Do vchodu přicházela a odcházela spousta pracovníků, kteří telefonovali a drželi kufříky. Se skleněnou krychlí vjeli dovnitř. Posuvné dveře se otevřely a zeleně píply na souhlas povolení ke vstupu.
Vjeli do velmi prostorné haly, kde uprostřed stála socha nebo takový znak shieldu - bílý orel. Kira se okolo sebe zaujatě dívala. Nemohla se tolik naklánět, protože byla pevně připoutaná do sedadla. Ruce měla v těžkých okovech, hruď měla železným úchytem připoutanou k sedadlu a přes pusu a ke špičce nosu měla železnou masku. Kotníky měla též připoutané.
Jeli s ní dál do nějakých garáží, kde nastoupili do prostorného výtahu. Vystoupali nějakých dvacet pater vzhůru, kde vystoupili a jeli dále. Kličkovali chodbami a vjížděli do dalších dveří, dokud se neobjevili v prázdné tmavé hale, kde svítilo pár světel. Krychli zastavili uprostřed haly naproti vstupu. Vojáci kývli a odešli.
Kira tam zůstala sama. V krychli byla monitorována kamerou, která na ni vesele poblikávala. Kira si ji všimla a silou vůle ji vypla. Červená kontrolka přestala svítit.
Pohlédla i na světla, které přítomností jejího pohledu začali poblikávat.
Alespoň takhle byla malinko mocná. Sice se nemohla ani hnout v tom železe, ale tohle ji uklidnilo.
Světla zhasla a v hale bylo lehce temno. Kira se rozhlížela kolem sebe, zda něco zajímavého uvidí, ale bylo tu pusto prázdno.
Cvakly dveře a v nich uprostřed stál muž s kravatou, který byl u jejího dopadení. Byl to Everett K. Ross. Už od dveří se šibalsky usmíval na Kiru. Vedle něho stáli jeho dva kumpáni. Vkročili dovnitř, Ross o krok vpřed, a šli hrdě ke Kiře.
Ross zaťukal na skleněné dveře a hrdě zamával."Tak a už jsi v pastičce. Zůstaneš tu na pár hodin zavřená,pokud budeš dělat hlouposti s kamerou nebo se světly, pustíme ti dovnitř uspávací kouř. Rozumíš?"
Kira narovnala hlavu na povinný souhlas.
"Tak fajn, domluveno,"usmál se Ross,"Za pár hodin tě převezeme na výslech a pak na samotku. Tam už nebudeš zavřená jako doteď v tomhle boxu. Doufám, že s námi budeš spolupracovat, jinak si mě nepřej." Ross přísně dořekl a otočil se směrem k odchodu.
Kira zase zůstala opuštěná.

Hala se rozsvítila. Kira z polospánku nadzvedla hlavu a pokrčila obočí. Uběhlo několik nekonečných hodin od Rossova kárání. Do haly vstoupilo několik ozbrojených vojáků. Vojáci se seřadili ve dvou řadách za sebou a následovali agenta Rosse. Ten přistoupil ke skleněným dvířkám od krychle. Kývl a ustoupil stranou, aby udělal místo pro otevření. Vojáci odemykali veškeré zabezpečení krychle, dokud necvakla dvířka. Uvolnili Kiře některá pouta a pomohli ji ven. Nechali ji jenom okovy na rukách a železnou masku. Kolem ní se postavilo několik vojáků s nabitými zbraněmi, jako by čekali, že Kira se jim vzepře.
Vojáci byli vcelku překvapený, protože Kira vypadala unaveně a bezmocně.
"Vidím,že jsi nějaká unavená, že?" povznesl nad Kirou Ross. Kira jenom zpomaleně mrkla.
"Nechal jsem ti tam pustit malinko plynu, aby ses nenudila a radši sis zdřímla." ušklíbl se a pobídl skupinu k odchodu. Kira ještě strnule stála na místě a voják ji ze zadu postrčil kupředu. Kira unaveně následovala skupinu. Jeli s ní výtahem a po temných chodbách došli do výslechové místnosti. Čtyři vojáci s ní vstoupili dovnitř. Rozestavěli se do rohů místnosti. Ross ukázal na židli, aby se posadila. Sundali ji železný náhubek, ale okovy ji pro jistotu nechali. Okovy s těžkým bouchnutím položila na stůl. Ross ještě někam odešel.
Prošel chodbou, kde na něj čekala skupina tří lidí. Seděli u stolu a trpělivě čekali. Ross vstoupil a zaklepal na otevřené dveře. Hlavy vzhlédly a odešli od stolu.
"Zdravím vás, kapitáne Rogersi." Potřásl si s rukou se Stevem Rogersem, jako známým avengerem pod přezdívkou Kapitán Amerika.
Steve přikývl na pozdrav.
"Wilsone."
"Slečno Romanonová."
Ross si potřásl i s parašutistickým letcem Samem Wilsonem a s krásnou zrzkou Natashou Romanonovou.
"Prosím tudy." ukázal Ross k výslechové místnosti. Vstoupili dovnitř, kde se vedle sebe seřadili a dívali se do okna mezi výslechovovou místností a pozorovatelnou.
Kira jejich příchod ucítila a podívala se skrz zrcadlo do jejich tváří.
"Výslech může začít." řekl Ross a vstoupil do místnosti za Kirou.

Yelloween~Síla MagieKde žijí příběhy. Začni objevovat